
Vánoční čas má každoročně doma i ve škole zvláštní atmosféru. Tempo roku se najednou zpomaluje, děti jsou plné očekávání a dospělí se snaží skloubit pracovní povinnosti s přípravami na svátky. Třídy zdobí papírové vločky, ve školkách se nacvičují písničky na vánoční besídky a rodiče shánějí dárky. Všichni nějak cítíme, že by to mělo být období klidu a radosti, ale realita bývá často úplně jiná.
Právě proto si myslím, že v tomto období má obrovský smysl záměrně otevřít téma dobrých skutků a laskavosti. Děti se přirozeně těší na to, co dostanou, ale my jim můžeme pomoci objevit i druhou stranu Vánoc tzn. radost z dávání, pomoci a sdílení mezi sebou. Nemusí jít o velká gesta ani měsíce předem organizované projekty. Často stačí malé věci např. když si spolužáci navzájem pomohou, když se třída zapojí do sbírky pro útulek, …
Advent může být skvělou příležitostí k rozvoji empatie, vděčnosti a spolupráce. To vše jsou hodnoty, které zůstávají důležité i dávno po odzdobení stromečku. Učit děti dělat dobré skutky v praxi znamená učit je žít hodnoty, které formují jejich charakter.
Laskavost se nedá naučit z pracovního listu ani z pouhé diskuse o tom, „co je správné“. Děti ji musí zažít na vlastní kůži i v srdci.
Když dítě prožije situaci, kdy jeho drobná pomoc skutečně někomu ulehčí den, nebo když vidí úsměv člověka, kterému ono samo udělalo něčím radost, vzniká v něm hlubší porozumění než po stovce vysvětlení.
Dobrý skutek může mít mnoho podob: od půjčení pastelky po nakreslené přání pro osamělého seniora. Není důležité, jak velký je, ale že vychází z upřímného záměru udělat radost. Právě tyto malé zkušenosti vytvářejí základ empatie, ohleduplnosti a schopnosti spolupracovat.
Advent je pro takové prožitky ideální čas. Děti jsou vnímavější, více prožívají atmosféru společenství a často mají přirozenou potřebu něco tvořit. Úkolem dospělých není moralizovat ani zadávat „povinné dobré skutky“, ale vytvářet příležitosti, aby děti mohly laskavost spontánně prožívat.
Už v mateřské škole může být pojem „dobrý skutek“ pro děti velmi konkrétní. Vidí ho v jednoduchých situacích: když půjčí pastelku, pomohou kamarádovi se zapínáním bundy, uklidí po sobě hračky nebo se o něco rozdělí. V tomto věku děti reagují spontánně a intuitivně. Dělají to, co vidí kolem sebe. Proto je právě v předškolním období klíčová role nás dospělých jako vzorů. Pokud učitelé a rodiče běžně jednají ohleduplně, děti jejich chování přirozeně napodobují.
Na prvním stupni základní školy už dítě začíná chápat širší význam pomoci. Uvědomuje si, že jeho čin může mít konkrétní dopad na druhého člověka a že díky jeho pomoci se někdo cítí lépe, má snazší den, nebo se prostě jen usměje. Postupně se rozvíjí empatie i schopnost zvažovat, co může být pro druhého důležité.
V tomto období je vhodné, aby dospělí tyto okamžiky pojmenovávali a reflektovali. Nemusí jít o velké pochvaly, stačí jednoduché věty, které dávají dětem zpětnou vazbu a potvrzení, že jejich jednání má smysl:
„Všimla jsem si, že jsi pomohl mladšímu spolužákovi, to byl hezký skutek.“
„Dnes jsi podal pomocnou ruku, i když se ti nechtělo. To je opravdová laskavost.“
„Vidíš, jak se kamarádovi ulevilo, když jsi mu pomohl? To je síla dobrého skutku.“
Taková všední uznání působí mnohem víc než formální pochvaly. Dítě díky nim postupně vnímá, že jeho jednání má hodnotu, a začíná konat dobro ne kvůli odměně, ale proto, že mu to začne dávat vnitřní smysl.
V mateřské škole lze téma laskavosti rozvíjet skrze hru, tvoření i drobné projekty:
Tyto aktivity posilují nejen empatii, ale i pocit sounáležitosti a společné radosti.
Ve školním prostředí lze laskavost rozvíjet v širším měřítku.
Skutečné zázraky se dějí, když škola a rodina táhnou za jeden provaz.
Učitelé mohou rodičům poskytnout adventní inspirace pro domov:
Společné prožívání laskavosti posiluje rodinné pouto a učí děti, že hodnoty, které vidí doma, se přenášejí i do školy a naopak.
Po každé aktivitě má smysl děti vést k reflexi.
Můžeme se ptát:
Taková krátká diskuze dává dětem prostor zpracovat zážitek a vnitřně propojit emoci s hodnotou.
Děti si z dětství nepamatují jen vůni perníčků, světlo svíček, písničky zpívané u vánočního stromečku na návštěvě u prarodičů. Ale také si pamatují, jak se v období Vánoc cítily.
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.
Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln