Dítě s PAS v základní škole – příprava prostředí

Na úvod považuji za zásadní přiblížit význam pojmů vizualizace a strukturalizace. Zkusím je však popsat způsobem, jak by je mohly vnímat děti s PAS.

Vizualizace

      Když dětem s poruchou autistického spektra sdělíme nějakou informaci pouze ústně, vnímají ji jen sluchem a pochopení a zapamatování nemusí být dostatečné a může dojít častěji k neporozumění, je náročnější si vytvořit správnou představu. Jakmile však podpoříme informaci textem, obrázkem, fotografií.., zapojuje se již i zrak a představa a informace se stává konkrétnější, jasnější a tím i bezpečnější (Čemu rozumím, je pro mě bezpečné.).

Strukturalizace

      Pro děti s PAS je důležitá určitá předvídatelnost a ohraničenost v čase, která může být zajištěna právě vizualizovaným nastrukturováním jednotlivých částí dne, hodiny i třeba činnosti nebo prostoru. Jaké činnosti, kdy a kde budou probíhat lze přiblížit vizualizovaným a strukturovaným denním nebo týdenním režimem a ve školním prostředí rozvrhem. To dítěti dává konkrétní informaci, kdy co může očekávat, jak dlouho to bude trvat, co po čem následuje a kdy bude konec (Jakou ten den bude mít strukturu.). Jsou to takové malé jistoty zlepšující orientaci v okolním světě u dítěte s PAS, který pro něj může být jinak hůř čitelný. I my, když jsme v neznámém prostředí, se složitěji orientujeme. Pak se ocitáme v nejistotě a pravděpodobně se také budeme těžko soustředit a tím se i znesnadňuje náš proces učení. U citlivých jedinců mohou vznikat i úzkosti. Pokud dítě s PAS není v psychické pohodě, mohou se častěji vyskytnout různé formy problémového chování. To následně negativně ovlivňuje motivaci dítěte chodit do školy a dotýká se i spolužáků a ostatních lidí v okolí. Vše zmiňované se týká také předvídatelnosti v prostoru. Nejen, že označení důležitých míst, za pomoci vizualizace, vede k lepší orientaci v prostoru a tím i ke zklidnění, ale i napomáhá větší samostatnosti a sebejistotě samotného dítěte s PAS.

      Jak prostor uzpůsobíme (dáme mu určitou strukturu a řád) je opět velmi individuální a reagujeme vždy na konkrétní potřeby, schopnosti a možnosti daného dítěte. Na počátku zjišťujeme úroveň komunikace, co dítěti dosud vyhovovalo a co mu naopak vadí nebo mu způsobuje stres. Nejde o to, vytvořit ideální prostředí, ale minimalizovat stresové faktory a předcházet spuštění problémového chování. Je třeba si i uvědomit, že se mohou potřeby dítěte s PAS v průběhu školního roku měnit nebo se nemusí sejít naše představy s potřebami dítěte.

Využití vizualizace a strukturalizace pro orientaci v prostorách školy

      Prvním krokem by mělo být ujasnění, na kterých místech (místnostech, budovách..) se dítě bude, v rámci školy, pravidelně pohybovat. Může nám v tom být nápomocný rozvrh hodin. Je třeba označit i místa, kudy dítě do školy přichází a kudy odchází. Při tomto kroku zapojujeme i rodiče, aby příchod i odchod dítěte s PAS probíhal co nejpříjemněji. Pro některé děti je důležité dodržovat rituály i při těchto činnostech (např. těmito dveřmi přicházím, těmito odcházím..). Určité informace o potřebách a zvyklostech dítěte nám poskytnou rodiče, mnoho dalších budeme zjišťovat v průběhu docházení dítěte do školy. V novém prostředí se mohou objevit i nové potřeby dítěte s PAS a na základě toho je i možnost vyskytnutí se nečekaného problémového chování. Každou takovou situaci je důležité brát jako příležitost k vzájemnému poznávání a pochopení vnímání a potřeb dítěte. Snažme se být shovívaví k sobě i k rodičům dítěte. Jsme na společné cestě poznání.

      Jakmile zmapujeme, kde se bude dítě pohybovat, zvolíme si způsob vizualizace, který dítě zvládne vnímat. I přesto, že běžně bývají třídy, šatny, kabinety i jiné místnosti ve škole označené nápisy (pro některé děti s PAS to může být dostačující), osvědčuje se doplnění individuálně uzpůsobenou sérií označujících karet (tzv. volacích karet). Může jít pouze o upravené nápisy, různé druhy piktogramů, obrázky s nápisem, fotografie s nápisem apod. Začínáme označením vchodu školy a následně i dalších dveří či vstupů u jednotlivých místností ve škole (třídy, wc, šatna, jídelna, tělocvična, vchod do zahrady…). Karty si můžeme najít v různých e-shopech (např. ucimeseradi.cz, piktomag.cz, autismus-a-my.cz ..) již připravené v pdf verzi a stačí je pouze vytisknout, dát do fólií nebo zalaminovat a následně opatřit lepící gumou nebo oboustranným suchým zipem. Některé e-shopy nabízejí již hotové různorodé verze piktogramů. Vystačíme si však také s vlastnoruční výrobou např. ve wordu, v Canvě…nebo jen s vlastní kresbou a textem. Volíme vždy co nejjednodušší a nejjasněji vizuálně čitelné obrázky (pokud jimi doplňujeme text). Děti s PAS mohou mít i svůj vlastní uzpůsobený slovník, který zpočátku využíváme pro lepší adaptaci a pocit bezpečí a postupně je seznamujeme s názvy běžně používanými např. hraníčko=družina. Jiné místnosti si dítě spojí s konkrétní osobou a přechod do ní tak zpříjemní např. jídelna=pan kuchař (doplníme tak piktogram nebo nápis fotkou pana kuchaře). U mladších dětí nebo u dětí s přidruženým mentálním postižením se častěji místo názvu místnosti volí piktogramy s obrázkem a názvem činnosti, která se v dané místnosti dělá (více využíváno v mš) např. třída=učení nebo učit se, tělocvična=cvičení nebo cvičit.

      Osvědčuje se používání stejných karet také v rozvrhu či v denním režimu. Volací karty jsou od karet z rozvrhu odlišené velikostí. Jsou vždy o něco větší, aby i místo bylo znatelně viditelné. Zpočátku může být dítě při přechodech do jiných místností či budov neklidnější. Jak opakovaně prostor načte a získá pozitivní zážitky a pocity, jsou již přechody plynulejší a poklidnější – ví, co od prostoru může očekávat, cítí se bezpečněji.

Využití vizualizace a strukturalizace při úpravě prostoru třídy

      Principy, které budou dále popsány pro prostor třídy, mohou být využity v jakémkoliv jiném prostoru v rámci školy. Na počátku si rozvrhneme-nastrukturujeme prostor třídy tak, aby zůstal i prostor k samostatnému učení v klidnější části třídy a ideálně také část pro relaxaci. Pro jasnost je vhodné prostor rozdělit i za pomoci nábytku (otočením skříně, lavice, police, doplněním paravánu, závěsem apod.). Každé místo, které je pro dítě s PAS určeno, označíme opět stejným stylem piktogramů např. místo pro odpočinek je určeno relaxačním vakem a v jeho blízkosti na zeď (dveře, obložení..) umístíme piktogram nebo kartu s textem „RELAXACE“. Při přípravě prostoru třídy se zamýšlíme také nad tím, zda místo pro učení či pro relaxaci bude umístěno ve vhodné vzdálenosti ode dveří (dítě mohou lákat dveře k odbíhání, procházení dětí může dítě také rozptylovat, přílišná vzdálenost ode dveří může znesnadňovat rychlejší odchod ze třídy v případě potřeby..). Dítě může lákat otvírání šuplíků a skříněk. I zde lze využít vizualizace, když místa, která dítě může otvírat a jsou pro něj určená, označíme jeho fotografií a při seznamování s prostorem to dítěti i slovně okomentujeme. Snažíme se používat spíše pozitivní formu vizualizace a komunikace – ANO, TOTO JE URČENO PRO TEBE, než označovat, co není pro něj nebo nemůže. To volíme, až jako jednu z posledních možností. Některé děti s PAS rozumí týdennímu rozvrhu, který je určen pro celou třídu, jiné potřebují uzpůsobenou formu rozvrhu, na jehož umístění je také vhodné pamatovat. Umísťujeme v blízkosti místa dítěte s PAS nebo ke vchodu do třídy, případně v blízkosti rozvrhu pro třídu. U dětí s PAS mladšího školního věku dopomáhá k lepší komunikaci a k větší samostatnosti i označení určitých věcí ve třídě např. tabule, místo na aktovku… Dávejme si avšak pozor, abychom prostor příliš nepřehltili. To by mohlo způsobit opačný efekt. Samotné umístění třídy v rámci budovy školy hraje také kolikrát nemalou roli (např. směr do zahrady a následné sekání trávy v době výuky může soustředění dítěte s PAS výrazně narušit..). Nezapomínáme na možnost smyslového přetížení, na což může mít vliv hlučnost okolních tříd, hluk z venku, v samotné třídě, množství lidí, barevná přesycenost, vhodné světelné podmínky i celková uspořádanost prostoru třídy. Děti s PAS si mnohokrát plně neuvědomují nebezpečnost určitých situací, činností, věcí a míst. I když mohou pravidla chování a bezpečnosti zvládat správně popisovat teoreticky, ne vždy je umí použít prakticky v životě. Proto pečlivě dohlížíme vzhledem k individualitě dítěte na zabezpečení oken, zásuvek i případných přístrojů ve třídě. Jak dobře je připravený prostor, o to méně je pak nutné používat příkazy, zákazy či různá omezení.

      Vždy při komunikaci s dětmi s PAS a nejen s nimi se zajímáme o jejich individuální potřeby, možnosti a zájmy a z těchto poznatků by pak měl vycházet náš celkový přístup. Vizualizace a strukturalizace prostředí může pomáhat i dětem bez diagnózy PAS, dětem s ADHD, s Tourreteovým syndromem nebo i dětem v předškolním období, u kterých se komunikace s vnějším světem teprve rozvíjí.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Autorské fotografie, se souhlasem ZŠ Bohutín

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče