Dobré skutky s dětmi o Vánocích

Vánoční čas má každoročně doma i ve škole zvláštní atmosféru. Tempo roku se najednou zpomaluje, děti jsou plné očekávání a dospělí se snaží skloubit pracovní povinnosti s přípravami na svátky. Třídy zdobí papírové vločky, ve školkách se nacvičují písničky na vánoční besídky a rodiče shánějí dárky. Všichni nějak cítíme, že by to mělo být období klidu a radosti, ale realita bývá často úplně jiná.

Právě proto si myslím, že v tomto období má obrovský smysl záměrně otevřít téma dobrých skutků a laskavosti. Děti se přirozeně těší na to, co dostanou, ale my jim můžeme pomoci objevit i druhou stranu Vánoc tzn. radost z dávání, pomoci a sdílení mezi sebou. Nemusí jít o velká gesta ani měsíce předem organizované projekty. Často stačí malé věci např. když si spolužáci navzájem pomohou, když se třída zapojí do sbírky pro útulek, …

Advent může být skvělou příležitostí k rozvoji empatie, vděčnosti a spolupráce. To vše jsou hodnoty, které zůstávají důležité i dávno po odzdobení stromečku. Učit děti dělat dobré skutky v praxi znamená učit je žít hodnoty, které formují jejich charakter.

Proč má smysl učit děti laskavosti

Laskavost se nedá naučit z pracovního listu ani z pouhé diskuse o tom, „co je správné“. Děti ji musí zažít na vlastní kůži i v srdci.

Když dítě prožije situaci, kdy jeho drobná pomoc skutečně někomu ulehčí den, nebo když vidí úsměv člověka, kterému ono samo udělalo něčím radost, vzniká v něm hlubší porozumění než po stovce vysvětlení.

Dobrý skutek může mít mnoho podob: od půjčení pastelky po nakreslené přání pro osamělého seniora. Není důležité, jak velký je, ale že vychází z upřímného záměru udělat radost. Právě tyto malé zkušenosti vytvářejí základ empatie, ohleduplnosti a schopnosti spolupracovat.

Advent je pro takové prožitky ideální čas. Děti jsou vnímavější, více prožívají atmosféru společenství a často mají přirozenou potřebu něco tvořit. Úkolem dospělých není moralizovat ani zadávat „povinné dobré skutky“, ale vytvářet příležitosti, aby děti mohly laskavost spontánně prožívat.

 Co děti vnímají jako dobrý skutek

Už v mateřské škole může být pojem „dobrý skutek“ pro děti velmi konkrétní. Vidí ho v jednoduchých situacích: když půjčí pastelku, pomohou kamarádovi se zapínáním bundy, uklidí po sobě hračky nebo se o něco rozdělí. V tomto věku děti reagují spontánně a intuitivně. Dělají to, co vidí kolem sebe. Proto je právě v předškolním období klíčová role nás dospělých jako vzorů. Pokud učitelé a rodiče běžně jednají ohleduplně, děti jejich chování přirozeně napodobují.

Na prvním stupni základní školy už dítě začíná chápat širší význam pomoci. Uvědomuje si, že jeho čin může mít konkrétní dopad na druhého člověka a že díky jeho pomoci se někdo cítí lépe, má snazší den, nebo se prostě jen usměje. Postupně se rozvíjí empatie i schopnost zvažovat, co může být pro druhého důležité.

V tomto období je vhodné, aby dospělí tyto okamžiky pojmenovávali a reflektovali. Nemusí jít o velké pochvaly, stačí jednoduché věty, které dávají dětem zpětnou vazbu a potvrzení, že jejich jednání má smysl:

„Všimla jsem si, že jsi pomohl mladšímu spolužákovi, to byl hezký skutek.“

„Dnes jsi podal pomocnou ruku, i když se ti nechtělo. To je opravdová laskavost.“

„Vidíš, jak se kamarádovi ulevilo, když jsi mu pomohl? To je síla dobrého skutku.“

Taková všední uznání působí mnohem víc než formální pochvaly. Dítě díky nim postupně vnímá, že jeho jednání má hodnotu, a začíná konat dobro ne kvůli odměně, ale proto, že mu to začne dávat vnitřní smysl.

Dobré skutky ve školce

V mateřské škole lze téma laskavosti rozvíjet skrze hru, tvoření i drobné projekty:

  • „Adventní kalendář dobrých skutků“: místo sladkostí mají děti každý den jeden úkol: „Pusť kamaráda první na houpačku“, „Usměj se na všechny děti ve třídě“, „Udělej obrázek pro paní kuchařku“.
  • Tvoření přáníček pro seniory: jednoduché, ale hluboce smysluplné. Děti se učí, že jejich obrázek může někomu zlepšit den.
  • Dílna laskavosti: místo klasického tvoření se děti domluví, komu chtějí něco vyrobit. Třeba dárky pro paní uklízečku, školníka nebo pro pečovatelky v domově důchodců.
  • Kouzelná krabička: děti si do ní každý den vkládají papírek s tím, co pěkného udělaly. Na konci týdne se krabička otevře a čte nahlas.
  • Společné pečení cukroví a jeho předání třeba pracovníkům městských služeb, pošťačce nebo sousedům.
  • Ozdoby pro ostatní: vyrobit drobné vánoční ozdoby pro jiné třídy, školku, nebo okolí školy (např. ozdobit strom před budovou).

Tyto aktivity posilují nejen empatii, ale i pocit sounáležitosti a společné radosti.

Dobré skutky ve škole

Ve školním prostředí lze laskavost rozvíjet v širším měřítku.

  • Třídní projekt „Týden dobrých skutků“: děti si zapisují, komu nebo čím pomohly, a na konci týdne sdílí, co se jim povedlo. Učitel může projekt propojit i s občanskou výchovou nebo českým jazykem (psaní krátkého vyprávění o dobrém skutku).
  • „Třídní anděl“: anonymní hra, kdy si každý vylosuje spolužáka, kterému během týdne tajně pomáhá nebo dělá malé radosti.
  • Sbírky a charitativní akce: přinesení plyšáků do nemocnice, oblečení do azylového domu. Důležité je o tom diskutovat, aby děti rozuměly, proč to dělají, aby to pro ně nebyl jen „úkol od paní učitelky“.
  • Laskavost ve vztazích: učitel může vést rozhovory o tom, jak se chováme, když někdo udělá chybu, jak umíme odpustit, jaké to je být vděčný.

Zapojení rodičů

Skutečné zázraky se dějí, když škola a rodina táhnou za jeden provaz.

Učitelé mohou rodičům poskytnout adventní inspirace pro domov:

  • Každý den jeden rodinný dobrý skutek: upéct sušenky pro sousedy, donést krmivo do útulku, poslat pohled prarodičům.
  • Rodinná diskuze: „Kdo nám dnes udělal radost?“
  • Sdílení ve školním prostředí: děti mohou o svých domácích skutcích vyprávět a motivovat ostatní.

Společné prožívání laskavosti posiluje rodinné pouto a učí děti, že hodnoty, které vidí doma, se přenášejí i do školy a naopak.

Reflexe a prožitek

Po každé aktivitě má smysl děti vést k reflexi.

Můžeme se ptát:

  • Jak ses cítil, když jsi udělal dobrý skutek?
  • Jak se asi cítil ten druhý?
  • Co bys chtěl zkusit příště?

Taková krátká diskuze dává dětem prostor zpracovat zážitek a vnitřně propojit emoci s hodnotou.

Děti si z dětství nepamatují jen vůni perníčků, světlo svíček, písničky zpívané u vánočního stromečku na návštěvě u prarodičů. Ale také si pamatují, jak se v období Vánoc cítily.

Mgr. Iva Strejčková


Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz

Mgr. Iva Strejčková
Mgr. Iva Strejčková vystudovala speciální pedagogiku a v současnosti působí jako školní speciální pedagožka v mateřské škole, kde pracuje s dětmi předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na hledání efektivních metod podpory jejich rozvoje. Během studijních i pracovních let nasbírala zkušenosti z českých i zahraničních vzdělávacích institucí. Absolvovala stáž na základní škole v Rakousku, kde se seznámila s moderními přístupy k výuce, a získala cenné zkušenosti při práci ve škole a dětském domově pro děti s postižením v Německu. Tyto zahraniční zkušenosti jí poskytly hlubší vhled do inkluzivního vzdělávání a rozšířily její schopnost přistupovat k dětem s respektem k jejich individuálním potřebám. Ráda se dále vzdělává a čerpá poznatky z odborné literatury, přednášek nebo workshopů. Své obzory si rozšiřuje také cestováním, které jí umožňuje nahlížet na vzdělávání a život z širší perspektivy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *