Dítě s PAS a podpora samostatnosti – Domácí práce

Při práci s dětmi s PAS kladu důraz zejména na dvě důležité věci. První je co největší psychická pohoda dítěte a druhá je co nejvyšší míra samostatnosti dítěte. Z toho vycházím, ať plánuji a připravuji jakoukoliv činnost. Někdy se mohou tyto oblasti střetávat a dítě můžeme nácvikem samostatnosti dostávat mimo jeho komfortní zónu. Občas je tedy potřeba, aby jedna oblast ustoupila té druhé. Např. Dítě je již po dopoledním učení velmi unavené, netrváme na plně samostatném uklizení jeho místa, dopomůžeme. Hrozilo by přetížení a bylo by vysoké riziko vzniku náročného chování (sebezraňování, agrese vůči ostatním apod). Když víme, že je dítě dobře vyspané, bez zdravotních potíží, můžeme ho citlivě vystavit i neoblíbené aktivitě a pozvolna ho posunovat i mimo jeho komfortní zónu. I do takových situací se dítě s PAS během života může dostat a je důležité, aby se s nimi, v rámci individuálních možností, seznamovalo.

Již jsem se v předešlém článku zmiňovala o průběhu nácviku nakupování. Tentokrát bych se ráda zaměřila na činnosti, které potřebujeme zvládat, pokud chceme žít co nejsamostatněji ve své domácnosti. Vybrala jsem 2 jednodušší činnosti, podle kterých je možné obdobnými způsoby trénovat další činnosti náročnější manuálně i na organizaci. Podrobněji popíšu NÁCVIK UTÍRÁNÍ PRACHU a zmíním se i o NÁCVIKU ZALÉVÁNÍ KVĚTIN.

NÁCVIK UTÍRÁNÍ PRACHU

Mezi jednodušší úklidové práce patří utírání prachu. Jde však o činnost, která je obtížně strukturovatelná, neboť prach není většinou dostatečně viditelný. To je pro řadu dětí s PAS těžko pochopitelné. Pro správné plnění nejen této činnosti je důležité, aby dítě vidělo průběh dané aktivity a její konec. I přesto že tato aktivita nevyžaduje vysokou úroveň dovedností, je s ní spojena řada problémů, která souvisí především s taktilním vnímáním u dětí s autismem. Je třeba, aby motorické dovednosti byly na takové úrovni, kdy dítě dokáže pevně držet prachovku a vyvinout na ni adekvátní sílu. Při utírání prachu upravíme prostředí pouze tak, že umožníme volný přístup k místu, kde se má prach utírat. Vizuálně můžeme podpořit místa polepením nějakou značkou – označit začátek a konec aktivity. Vždy je třeba mít na mysli, že aktivita je pro dítě s PAS dobrá pouze v případě, pokud jasně vidí, co má dělat (špína) a hlavně výsledek své práce (čisto).

Vlastní metodika nácviku utírání prachu

Praktickou dovednost utírání prachu mohou trénovat děti s PAS již v mladším školním věku s přihlédnutím k individuálním možnostem a schopnostem. Patří k jednodušším praktickým činnostem. Utírání prachu jsme nacvičovali s dětmi s PAS vždy 1 x za 14 dní. Činnost měly děti zahrnutou do denního režimu, věděly tedy, co je ten daný den čeká.

I tato dovednost vyžaduje určitou motorickou zručnost a soustředění po danou dobu. Prakticky jde o činnost utírání prachu a je tak i pojmenována, avšak vzhledem k obtížnějšímu určení samotného prachu jsou v procesuálním schématu spíše než prach, určena 3 místa, kde se má prach utřít. Pro jasnější orientaci jsou i samotná místa označena šipkami. Šipky ohraničují přesněji daný prostor. Na každém místě je také vždy umístěna miniatura hadříku, který přilepíme suchým zipem na procesuální schéma pokaždé po utření konkrétního místa. Celkem budou tedy v závěru činnosti na schématu přilepeny 3 hadříky. Pak to znamená, že je činnost skončena a následuje odměna.

Jednotlivými kroky zobrazenými v procesuálním schématu jsou:

1.  Vzít z košíku hadřík (vezmeme hadřík, kartu otočíme)
2. Utírat 1. místo (po utření odebereme z místa malý hadřík a přilepíme na schéma, kartu otočíme, na ostatních místech zopakujeme stejně)
3. Utírat 2. místo
4. Utírat 3. místo
5. Dát do košíku hadřík (uklidíme hadřík do košíku, kartu otočíme)
6. Odměna

U této praktické dovednosti jsem nestanovila přípravnou fázi při individuálním učení tak, jako např. při mazání chleba. A to proto, že pro praktickou činnost jako je utírání prachu je dle mých zkušeností mnohem efektivnější okamžitý přímý nácvik a procesuální schéma slouží pouze jako podpora především zpočátku nácviku. Většina dětí s PAS, se kterými jsem utírání prachu nacvičovala, si tuto dovednost velmi rychle osvojily. Menším problémem je u tohoto nácviku důkladnost utření celého určeného místa, proto je potřebný stálý dohled a kontrola.

Cílem nácviku této dovednosti je co nejsamostatnější utření prachu na určeném místě dle individuálních možností a schopností dítěte s PAS. V průběhu nácviku si můžeme stanovovat konkrétnější dílčí cíle a také navyšovat náročnost dle možností a potřeb dítěte s PAS (např. přidáme více ploch, zjednodušíme strukturu, používáme dva hadříky – mokrý a suchý…). Na základě zvládnutí této jednodušší praktické činnosti můžeme zkoušet trénovat náročnější činnosti jako např. umývání podlahy nebo vysávání.

NÁCVIK ZALÉVÁNÍ KVĚTIN

U tohoto nácviku můžeme využít principy z nácviku UTÍRÁNÍ PRACHU. Pro počáteční nácvik lze stanovit jako cíle:

• správná manipulace s konvičkou a
• zalití menšího množství květin (2, 3..).

Dle zručnosti a samostatnosti dítěte fyzicky dopomáháme nebo jen dohlížíme a případně slovně instruujeme. Postupně podporu zmenšujeme dle potřeb a možností dítěte. Je důležité připravit:

• přiměřeně naplněnou konvičku a
• připravit květiny na dostupná místa (kam dítě dosáhne a vidí, kolik nalévá vody).
• Květináče nebo místo, kde je květina, označíme např. nálepkami nebo jinými značkami (Já jsem ráda používala malé plastové nebo dřevěné kytičky připevněné lepicí gumou na květináči. Byly názorné a dětem se líbily), které použijeme také v předchystaném procesuálním schématu.
• Aktivitu dáme do denního rozvrhu dítěte.

Jednotlivými kroky zobrazenými v procesuálním schématu mohou být:

1.  Vzít konvičku
2. Jít k místu, kde je první značka např. červená a zalít květinu
3. Jít k dalšímu místu, kde je další značka např. modrá a zalít květinu
4. Jít k poslednímu místu, kde je značka např. žlutá a zalít květinu
5. Dát konvičku zpět
6. Odměna

Při pokročilejším nácviku lze přidat další cíle např.:

• napustit konvičku po uvedenou značku,
• správná manipulace s konvičkou,
• zalití i většího počtu květin nebo
• zalití květin i v jiné místnosti, popř. venku,
• rozpoznávání suché a mokré – kdy zalít a kdy ne (velmi pokročilé stádium),
• místo značek se dítě učí rozeznávat květiny dle vzhledu a některé děti, zejména s Aspergerovým syndromem, i podle názvu (Pak jsou v procesuálním schématu fotografie květin nebo jejich názvy.).

Veškeré nácviky je důležité zakládat na velmi specifických potřebách, možnostech a schopnostech konkrétních dětí s PAS. Některé děti potřebují velmi detailně zpracovaná procesuální schémata. Jinému dítěti může stačit, když ví, že má zalít květiny ve třídě a jednou se mu celý proces ukáže. Procesuální schéma většinou zklidňuje, dává jasný řád a strukturu. Setkávám se však i s dětmi, které schéma nepotřebují nebo si o něj řeknou samy, když jsou např. unavenější nebo v úzkostnějším rozpoložení.

Také u takových nácviků je nápomocné myslet na záliby dítěte, které mohou být velkou motivací i při neoblíbené činnosti (Konvičku můžeme převážet autem, konvičku polepíme jakýmkoliv obrázkem, zaléváme rostliny s plody, které se dají sníst apod.).

Jakýmkoliv i sebemenším pokrokem směrem k samostatnosti dětí s PAS se zvyšují jejich šance na začlenění do společnosti a na spokojený život.

Mgr. Iveta Dubová (učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Zdroje:

Autorské zdroje (fotografie se souhlasem rodičů dítěte)

ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti: Praktický průvodce pro pedagogy, pracovníky v sociálních službách a rodiče dětí s poruchou autistického spektra. 1. vyd. Praha: Apla, 2010. 113 s.

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče