Konec adaptačního období v 1. třídě: co by měl učitel sledovat u prvňáčků na konci listopadu

Začátek školní docházky je pro většinu dětí zásadní životní událost. První týdny v září a říjnu jsou obdobím intenzivní adaptace. Dítě si zvyká na školní režim, nové prostředí, neznámé dospělé i spolužáky, učí se přijímat pravidla a plnit povinnosti. Na konci října by už měla být většina dětí ve fázi základního zklidnění: znají třídní rituály, vědí, co se od nich očekává, a mají vytvořenou prvotní představu o tom, co škola obnáší. Právě listopad je proto ideální čas na zhodnocení toho, zda je dítě na školní práci skutečně připravené, a zda se jeho vývoj ubírá očekávaným směrem.

Následující přehled může sloužit jako orientační mapa pro učitele, asistenty pedagoga i školní speciální pedagogy. Pomáhá odhalit děti, které potřebují podporu, a to nejen v oblasti čtení a psaní, ale i v sociálních dovednostech, motorice či orientaci v prostoru. Včasné zachycení obtíží je jedním z nejúčinnějších kroků k prevenci budoucího školního neúspěchu.

1. Socioemoční oblast

Školní úspěšnost dítěte není jen o písmenech a číslech. Základem je psychická pohoda a schopnost fungovat v kolektivu. V listopadu by už mělo být zřejmé:

• Zapojuje se dítě do skupiny? Má alespoň jednoho kamaráda, respektuje ostatní, zvládne spolupracovat v páru či malé skupině?
• Reaguje na běžné školní situace přiměřeně? Dokáže čekat, vystřídat se, přijmout omezení (např. že teď není čas na hru)?
• Jak zvládá frustraci a neúspěch? Dítě může být smutné nebo zlobit, ale nemělo by propadat výrazným afektům, agresi či úzkosti.
• Je citově stabilní? Opakovaný pláč, odmítání školy, časté psychosomatické potíže (bolesti břicha, hlavy) mohou být signálem, že adaptace dosud neproběhla dobře.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem s odlišným mateřským jazykem (OMJ) – mohou působit uzavřeně nikoli proto, že „nezapadly“, ale protože ještě dostatečně nerozumí. Slovní i sociální kompetence u nich musíme hodnotit v kontextu jazykové bariéry.

2. Grafomotorika a psaní

Psaní je komplexní činnost spojující zrakové vnímání, motoriku, pozornost a koordinaci hemisfér. V listopadu by učitel měl sledovat:

• Úchop psacího náčiní – správný je špetkový. 
• Uvolněnost ruky – pohyb vychází z předloktí i ramene, ne pouze z prstů.
• Jistota vedení linie – tahy nejsou přerušované, třesoucí se, příliš kostrbaté.
• Ergonomické sezení – správná výška lavice, nohy na zemi, zadek u opěrky židle, hlava nepadá k papíru, vhodnost usazení daného žáka ve třídě.

Učitel může také sledovat, zda dítě při kresbě a psaní zbytečně nevyvíjí nadměrný tlak, což signalizuje napětí a vede k únavě.

3. Předčtenářská gramotnost a prvopočáteční čtení

Základy čtení nevznikají nácvikem písmen, ale vývojem fonematického sluchu. V listopadu by dítě mělo:

• Spojovat fonémy a grafémy – zvládnout přiřadit hlásku ke správnému písmenu.
• Určit první a poslední hlásku ve slově s naprostou jistotou – např. vlak → V / K.
• Zvládnou fonologickou manipulaci – např. změň s za n ve slově ves → ven.
• Rozdělit slovo na slabiky s jistotou a orientovat se v nich – např. určí 2. slabiku ve slově žirafa.
• Rozpoznat a tvořit rýmy (i pseudorýmy), zvukové podobnosti a rozdíly.
• Prvopočáteční čtení – zde záleží na zvolené metodě čtení (např. při genetické metodě čtení v tuto chvíli by prvňáček měl již přečíst třípísmenkové slovo P-E-S a spojit jej v celek).

Žáci s OMJ v této oblasti potřebují jiná kritéria hodnocení.
U nich sledujeme zejména:

• zda rozumějí zadání, i když neodpoví plynně,
• zda se jejich slovní zásoba rozšiřuje,
• zda užívají češtinu spontánně (např. v krátkých větách),
• zda se nebojí zapojit do hry či komunikace, i když ještě chybují.

U dětí s OMJ není chybou, že si některé fonémy či gramatické tvary osvojují později. Důležité ale je, aby v listopadu už bylo patrné zvětšování porozumění a aktivní snaha komunikovat.

4. Orientace v prostoru a na ploše

Tato oblast je zásadní pro čtení i psaní, ale často zůstává v pozadí.

• Orientace vpravo / vlevo – nejprve na těle, poté v prostoru a na papíře.
• Práce na ploše papíru – dodržuje směr zleva doprava a shora dolů.
• Dodržení řádku – dítě neujíždí do jiného sloupce nebo na jiný řádek.
• Vnímání figury a pozadí – dokáže vyčlenit podstatný prvek mezi rušnými detaily.

Prvňáčci, kteří v této oblasti tápou, působí často „nepořádně“, ale jejich obtíže mohou vzniknout na percepční bázi, nikoliv z vůle.

5. Pracovní návyky a samostatnost

V listopadu by dítě již mělo:

• připravit si pomůcky a orientovat se v nich,
• pracovat cca 10–15 minut soustředěně,
• dokončit zadaný úkol,
• pochopit slovní instrukci učitele (včetně vícenásobného pokynu),
• uvědomovat si, kdy se pracuje a kdy je čas na hru.

U dětí s OMJ je důležité ověřit, zda úkol nezvládají proto, že nerozumí slovnímu zadání. Někdy postačí vizuální podpora nebo krátká instruktáž – a dítě začne pracovat bez obtíží.

Děti s odlišným mateřským jazykem: co sledovat a jak podporovat

V posledních letech přichází do českých škol výrazně více dětí, pro které čeština není prvním jazykem. U těchto žáků se může adaptace protáhnout, protože zvládají dvojí zátěž: novou školu a zároveň nový jazyk.

Učitel by měl v listopadu věnovat pozornost tomu, zda:

• dítě rozumí základním pokynům opakující se v prostředí školy,
• se mu postupně rozšiřuje aktivní i pasivní slovní zásoba,
• reaguje na jednoduché otázky, i když jednoslovně,
• se zapojuje do kolektivu (nejen řečí, ale i hrou, výrazem, gesty),
• nemizí v tichosti „mimo třídu“ – sociálně i komunikačně.

Pro žáky s OMJ je hlavním cílem funkční jazykové osvojení a sociální zakotvení. Nejde jen o osvojování písmen, ale o to, zda si dítě umí říct o pastelku, požádat o pomoc, vysvětlit, co neví.

Tam, kde jazyk nestačí, pomáhá vizuální opora, rituály, piktogramy či audiovizuální obsah.

Proč hodnotit na konci listopadu?

Listopad je z hlediska diagnostiky ideální, protože učitele čekají v brzké době třídní schůzky. Na těchto schůzkách může učitel informovat rodiče se svými poznatky o žácích. Přestože žáky v prvním ročníku pedagogicko-psychologická poradna nevyšetřuje, učitel může:

• po prvním pololetí nastavit plán pedagogické podpory,
• oslovit školního speciálního pedagoga nebo jiného člena školního poradenského pracoviště s prosbou o depistáž,
• nastavit s rodiči konkrétní postup, jak žáka podpořit v oblastech, ve kterých selhává (např. procvičování grafomotoriky na denní bázi apod.).

Shrnutí

Článek pojednával o běžných žácích. Žáci s dříve nastavenými podpůrnými opatřeními mají zohlednění od učitele již z podstaty. Na konci listopadu může učitel již hodnotit, jak se žákům daří v rovině kognitivní, sociální i emoční. Zvláštní pozornost tedy patří nejen žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i dětem s odlišným mateřským jazykem.

Kvalitní dlouhodobé pozorování je projevem profesionálně odváděné pedagogické práce ve třídě. Je třeba mít na paměti, že v prvním ročníku se projeví mnoho oblastí, které zůstávaly doposud skryty v mateřské škole. Učitel(ka) prvňáčků, resp. osobnostní nastavení, životní hodnoty a strategie řešení problémů, se do žáků vtisknout, a proto je nutné vést v patrnosti výše zmíněné body.

Mgr. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj: 

vlastní zkušenosti autorky ve třídách prvních ročníků

V našem Eduallshopu můžete zakoupit Eduall karty na rozvoj řeči:

https://www.eduallshop.cz/karty-na-rozvoj-reci

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz