Jak se dítěti s PAS bude ve škole při osvojování nových dovedností a znalostí dařit, ovlivňují různé faktory jako např. prostředí, přístup pedagogů, vrstevnické vztahy, momentální rozpoložení a zdravotní stav dítěte a mnoho dalších. Jedním z nich jsou také využívané učební pomůcky, pracovní listy a další materiály, které dítěti učivo pomáhají přibližovat, osvojovat, procvičovat i ho motivovat k učení. Vždy se mi osvědčilo maximálně využívat záliby dítěte a co nejvíce pomůcek vyrobit nebo alespoň upravit přímo na míru. Některým dětem nečiní potíže učit se v běžných učebnicích a v pracovních sešitech. Častěji se ale setkávám s tím, že dětem s PAS nevyhovuje např. velikost písma, množství obrázků, formát stránky, členění úkolu nebo pro ně může být celkově nepřehledný – nečitelný. V tomto článku přibližuji různé druhy pomůcek a způsoby jejich zpracování a využití pro výuku a pro podporu výuky dětí s poruchou autistického spektra. Pomůcky však mohou pomáhat i ostatním dětem např. s adhd nebo s poruchami učení.
Pracovní listy, se kterými s dětmi ve třídě pracujeme, nemusí z různých důvodů vyhovovat dětem s PAS. Upravujeme počet úkolů, zadání, minimalizujeme psaní (pokud nejde o nácvik psaní.. ). Využíváme spojování, doplňování, podtrhávání, kroužkování, lepení kartiček, skládání puzzle, kresbu a co nejčastěji se snažíme do plnění úkolů začlenit záliby dítěte např. milovník vlaků počítá vagóny, převáží různá slova, rozděluje cestující, řadí vagóny, cestuje vlaky a poznává různá města, země, zvířata…
Nácvik psaní vzhledem k často oslabeným grafomotorickým schopnostem bývá pro děti s PAS náročný, nezřídka se setkáváme i s nechutí psát. Alternativou nebo doplňkem při nácviku psaní může být psaní na pc. Je vhodné, alespoň v počátcích při seznamování s klávesnicí, mít odkrytých jen několik kláves s písmeny a až si dítě zapamatuje jejich umístění, odkrývat další.
U dětí s PAS jsou využívány běžné učebnice a pracovní sešity, které se však v původním stavu používají méně. Často je potřeba cvičení individuálně upravovat nebo alespoň vizuálně rozlišovat a oddělovat jednotlivé úkoly-cvičení. Můžeme cvičení rozkopírovat a zároveň zvětšit a rozdělit na jednotlivé úkoly, případně výrazně oddělíme čárou nebo vyznačíme hranici jednotlivých úkolů jiným způsobem dle potřeb dítěte. Někdy je cvičení velmi obsáhlé a je potřeba přepracovat např. délku vět, počet slov nebo cvičení rozstříhat na určité části, aby pro dítě bylo více strukturované a tím jasněji čitelné a pochopitelné. Některé děti s PAS se v učebnicích a pracovních sešitech nedokážou orientovat a pracovat s nimi vůbec. Jim se veškeré učivo zpracovává na míru dle jejich možností a potřeb.
Úprava úkolů do strukturovaných krabic se často využívá u dětí předškolního věku nebo pro úkoly, kde se manipuluje s různými předměty jako je navlékání korálků, stavění z kostek, třídění předmětů, skládání puzzle apod. Struktura za pomoci přepážek nebo jednotlivých krabiček či košíčků dopomáhá dítěti orientovat se a učit se systému práce zleva doprava a shora dolů. Je pro něj čitelné, kdy je úkol hotov. V krabici se může nacházet i místo pro odměnu. Jde o předstupeň práce v šanonech a na pracovních listech.
Aby dítě s PAS nebylo jednostranně zatížené a bylo motivováno k učení, osvědčuje se určitá pestrost při zadávání úkolů (např. úkol s psaním, pak přiřazování velkých a malých písmen, čtení slov..). Pokud využijeme i zájmy dítěte při tvorbě úkolů, motivace se ještě posílí. Praktické svou trvanlivostí jsou úkoly vyrobené za pomoci laminovací fólie a lepících suchých zipů. Možnosti využití jsou široké – děti třídí do určitých skupin, přiřazují nebo i skládají puzzle. Využití pro děti s oslabenými grafomotorickými schopnostmi, jednoduché na manipulaci, vhodné i pro střídání s úkoly na psaní a na čtení. Možné použití ve všech předmětech.
Jedna z osvědčených forem zpracování úkolů a různých aktivit (opakovaného používání) pro děti s PAS je výše zmíněná forma laminovaných pracovních listů, které mohou být samostatné (jednodušší manipulace x pro větší aktivitu je ale potřeba více samostatných listů) nebo aktivitu většího rozsahu rozmístíme na laminovaných listech vzájemně propojených společným tématem do šanonu. Šanony jsou vhodnější pro děti, které již zvládnou pracovat na jednotlivých pracovních listech samostatně a může se jim zvyšovat náročnost. Práce v šanonech se pak přibližuje práci s učebnicí.
Jsou děti s PAS, které se nám podaří namotivovat k učení dobře připraveným úkolem s využitím zálib dítěte (podpora vnitřní motivace), vtáhneme dítě do učení, aniž by tušilo, že se učí. Honzík – chlapec s PAS (jméno je pozměněno), kterého nyní učím ve 2. třídě, má mnoho zálib, jejichž motivační síla se v různých obdobích proměňuje. Honzík má rád vlaky, zvířata (hlavně ze zoo), písničky a hudbu celkově, pohádky s krtečkem a největší motivací je samotná interakce s dětmi. Máme tedy široké spektrum k využití. Záliby je možné začlenit nejen při přípravě pomůcek, ale lze jimi dítě i odměnit po splnění úkolu (vnější motivace). Patří sem např. čtení oblíbené pohádky, hra s figurkami, prohlížení fotografií, hra na nástroj, zpěv písně.. Je třeba uvést i děti s PAS, které mají z různých důvodů potíže plnit úkoly, nechápou jejich význam, učení vyvolává nepříjemné pocity apod. a funguje u nich pouze motivace jídlem (odměna malým kouskem chipsu, tyčinky, čokolády..).
Do této kategorie patří pomůcky, které dítěti pomáhají ke zklidnění, soustředění, dosycení určitých potřeb a celkově k regulaci nervového systému. Jde např. o pop-it (ke hře, k úkolu i pro relaxaci), měkký míček (pro uvolnění prstů před psaním, při neklidu), polštářky s různou hmotností náplně a rozmanitých materiálů (zklidnění vůní náplně, masáž strukturou náplně, zátěž na ramena, vsedě do klína na určité „uzemnění“ a tím zklidnění a lepší soustředění), kousátka rozličných tvarů i materiálů, hudební nástroje jako např. kalimba, koshi, různé druhy bubínků či dřívek… Zařadila bych sem také deky, přikrývky zahřívací, chladicí i pro možnost zabalení (pocit bezpečí) a relaxační vaky rozmanitých tvarů a velikostí. Stimming, jako autostimulující chování, je u osob s PAS běžný, proto by tyto pomůcky neměly být opomíjeny.
Jak jsou děti s PAS specifické, tak mnoho specifických pomůcek můžeme pro tyto děti vytvářet. Mě osobně mnoho nápadů na pomůcky napadne, když dítě sleduji, čím je nadšené, na co se těší, co ho zklidňuje, co mu pomáhá porozumět dění okolo i čím je vyrušena jeho pozornost. Také se nechávám ráda inspirovat nápady ostatních lidí, třeba i paní asistentkou Honzíka (chlapce s PAS).
Psaní je pro mě jedna z největších zálib a pro děti píšu ještě s větší chutí a radostí. Když pak poslouchám, jak se jim příběh líbil a ještě si díky němu něco uvědomí, má to vše ten největší smysl. Díky příběhům děti zapojí představivost a učivo, které se nám podaří do příběhů vložit, si děti osvojují mnohem snadněji a přirozeněji i si ho déle a lépe pamatují. Mnohokrát se mi také vyplatilo řešit různé sociální situace a problémové chování právě skrze příběhy a to u dětí zdravých i u dětí s různými diagnózami. Děti se tak mohou trochu schovat za postavu, nikdo není označen a i když někoho v příběhu poznáme, stále se vyjadřujeme k postavě v příběhu. Mnohem aktivněji se pak děti zapojují do hledání řešení různých potíží a ztrácejí ostych, když se to netýká přímo nich, ale jde o postavu z příběhu. Svůj první příběh jsem napsala ve svém prvním zaměstnání, před více než 20 lety, kde jsem se věnovala jako asistentka chlapci s autismem od 1. do 4. třídy. Uvádím pro ukázku jeden ze svých příběhů k písmenkům, kam jsem se právě snažila různé situace ze třídy aplikovat (Příběh o písmenku S). Při probírání písmenek v první třídě jsem využívala na seznámení vždy na míru vytvořenou říkanku. Přikládám tedy také říkanku k písmenku Z. V rámci mého dvouletého působení v soukromé MŠ jsem připravila pro děti několik rituálních říkanek, které jim usnadňovaly plnění pravidelných povinností (úklid hraček, čištění zubů apod.). I tam mi psaní velmi pomohlo a přiblížilo mě k mnoha duším dětí. Chlapec s PAS – Honzík, o kterého spolu s paní asistentkou pečujeme nyní ve 2. třídě, má velmi rád říkanky s pohybem, což často využíváme motivačně i při osvojování učiva.
PŘÍBĚHOVÁ ŘÍKANKA K PÍSMENKU Z
PILA ZUBY ZTRATILA,
ZA PEŘÍČKA JE VYMĚNILA.
ZDENDA POTOM DŘÍVKA ŘEZAL,
ANI TŘÍSKU NEUŘEZAL.
PÍRKA DŘÍVKA ZLECHTALA,
TA SE Z TOHO CHECHTALA.
(Autorská říkanka)
(učitelka 1. stupně, speciální pedagog)
Pomůcky, materiály a fotografie se souhlasem ZŠ Bohutín a maminky chlapce s PAS
Autorka článku pro Vás chystá i webinář na téma PAS, přihlásit se můžete zde:
Předškolní příprava dítěte s PAS – Webinář Eduall 5.3.2025 | Praktické rady a tipy