Dítě s PAS v základní škole – Klima třídy

“Aby autisté v tomto světě uspěli, musí najít své silné stránky a lidi, kteří jim pomohou se dostat ke svým snům a cílům. Aby se tak stalo, je nutné mít a udržet si kamarády. Mezi kamarády musí být mentoři. Prostředí, které vás podporuje, a ve kterém se mohou učit ze svých chyb, to pro autisty musí společnost vytvořit.“

Bill Wong

Ve třídách základních škol se běžně objevují děti s poruchami učení, s logopedickými vadami nebo různě sociálně znevýhodněné. V posledních letech sleduji však i nárůst počtu dětí s poruchami autistického spektra. Na úspěšnou integraci dítěte s PAS do běžné třídy má výrazný vliv klima třídy – to, jak fungují vrstevníci, učitelé a dítě s PAS ve vzájemné kooperaci v rámci dané třídy. Umístila bych ho na jednu z předních příček všech ovlivňujících faktorů. Působí na vzorce mezilidského chování do budoucna, buduje sebevědomí a sebepojetí dítěte, schopnost řešení problémů, může vést k rozvoji empatie, podporovat respekt k odlišnostem… Podstatnou osobou, která by měla mít koordinaci všech neustále probíhajících dějů ve třídě ve svých rukách, je třídní učitel (učitelka). Vyžaduje to dobrou schopnost komunikace, organizační schopnosti, improvizační dovednosti, dostatečnou vlastní psychohygienu i kontinuální sebevzdělávání. Faktor, který v počátku učitel neovlivní je vlastní složení třídy – více chlapců, dívek, kolik dětí s podpůrnými opatřeními apod. A i proto je nezbytná úzká spolupráce s asistentem pedagoga, ostatními kolegy, rodiči a odborníky věnující se dítěti. Tímto veškerým úsilím se také snažíme o prevenci šikany, kterou mohou být děti s PAS ohroženy.

Práce s klimatem třídy na počátku školního roku (při příchodu dítěte s PAS)

Jak často ve svých článcích zmiňuji, na počátku považuji za podstatné, obeznámit rodiče i děti se samotnou diagnózou PAS. Mezi veřejností totiž koluje mnoho nepřesných či mylných informací-mýtů, které pak mohou vzbuzovat obavy rodičů i okolí a strach, jak víme, často vyvolává obranou nebo útočnou reakci. To vše může negativně ovlivnit už v počátku klima třídy. Mýtů o poruchách autistického spektra existuje mnoho a stále se vytváří nové a to zejména na základě nedostatečné znalosti problematiky autismu. Je přínosné se zajímat o to, čeho se rodiče spolužáků obávají, o čem nemají informace a dodat jim správná vysvětlení a dostatek informací.

Některé mýty o autismu, se kterými se nejčastěji ve své praxi setkávám:

• Autisté jsou agresivní – Někteří autisté mohou mít různé projevy agrese i autoagrese z důvodu smyslového přetížení, neuspokojení určité potřeby, komunikačního neporozumění apod. Neznamená to však, že se to týká všech lidí s PAS. Mnoha projevům agrese se dá také předcházet pochopením příčin jejího vzniku a následně úpravou prostředí, denního režimu, vhodnou komunikací, podporou vizualizací a strukturalizací. Je důležité si uvědomit, že s agresí se můžeme setkávat i u jedinců neurotypických nebo třeba u lidí s ADHD. Vždy je třeba jí věnovat dostatečnou pozornost.
• Autisté neprojevují city nebo jsou necitliví – To, že lidé s PAS mívají potíže v porozumění emocím nebo v rozlišování určitých nuancí emocí či v popsání svých vlastních emocí, neznamená, že nic necítí. Některým je tělesný projev emocí jako např. objetí nepříjemný, jiní je i extrémně vyhledávají a potřebují. Pro příznivý společenský život jsou přínosné praktické nácviky vhodných emocionálních projevů a chování.
• Autisté si neumí hrát – Autisté mají své záliby a způsoby hry. Pravidla některých her mohou být pro ně těžko pochopitelná nebo je hra pro ně nezajímavá. Protože se u nich můžeme setkat s hypersenzitivitou, hrozí i přesycení samotným průběhem hry (např. hlučností, délkou trvání..). Někdy se chtějí do hry zapojit, ale z důvodu oslabení v sociální oblasti, neví, jak se zapojit.
• Autismus je módní záležitost – Autismus je z mnoha důvodů častěji diagnostikovaný. Např. Je více odborníků na diagnostiku PAS, rozšířila se kritéria pro stanovení diagnózy, je větší zájem o komorbidity i se řeší mírnější varianty. Také tlak na stanovení diagnózy je velký. Je vyžadována ve školách a také je důležitá při čerpání různých služeb, terapií apod. I pro rodiče je stanovení diagnózy zásadní (pro uklidnění – ví, z čeho vyplývá chování jejich dítěte i kam a jak směřovat péči o dítě).
• Autisté jsou jako Rain Man nebo Děti úplňku – V médiích se často hovoří o dětech či lidech s autismem, buď jako o lidech s výjimečnými schopnostmi typu Rain Man, nebo jako o dětech či o dospělých s náročným až agresivním chováním, vnímané jako „Děti úplňku“. Jak zmiňuje PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D. ve své přednášce z 31. 3. 2023 Mýty a fakta o autismu – „nic není černobílé“. Každý jedinec může mít různou míru symptomatiky a jiné další komorbidity. Není tedy možné lidé s autismem takto jednoznačně identifikovat či typově připodobňovat nebo si je tak představovat.
• Autisté neudržují oční kontakt – Oční kontakt je pro lidi s PAS většinou nepříjemný, může je rozrušovat. Některým lidem s autismem však činit potíže nemusí a naopak existují jiní lidé bez diagnózy PAS, kteří trpí třeba úzkostmi, depresemi…a oční kontakt je jim velmi nepříjemný a udrží ho krátkodobě.
• Autisté nemají zájem o kontakt s vrstevníky – Jsou autisté, kteří mají velký zájem o kontakt s ostatními i ti, kteří jsou introvertnější a zájem tolik neprojevují nebo neví, jak vhodně kontakty navazovat.
• Autismus je dán výchovou, jsou to jen špatně vychované děti – Děti s PAS hůř vnímají emocionální a sociální signály-komunikaci od rodičů, jejich výchova je náročnější a vhodným výchovným přístupem lze dítěti s autismem velmi pomoci. Je již nesčetněkrát výzkumy potvrzeno, že příčiny autismu jsou multifaktoriální, z nichž jednou z příčin jsou genetické predispozice a další určité vnější příčiny v časném vývoji jedince.

Proto považuji za důležité, aby byli rodiče spolužáků dítěte s PAS seznámeni s konkrétním dítětem, jeho chováním, projevy a základní symptomatikou diagnózy. A to nejlépe před nástupem dítěte do školy. Může to být formou běžné třídní schůzky, přátelského setkání nebo i výletu…dle toho, jak se vzájemně rodiče a děti znají. Následně je podstatné, nejlépe v prvních vyučovacích hodinách, seznamovat s podstatou diagnózy i děti z kolektivu třídy. V tom mohou být nápomocné i různé podpůrné programy např. od JAN Olomouc nebo z Nautis Praha.

Program Fair-play třída

Jdeme Autistům Naproti z.s., známá pod zkratkou JAN z.s. z Olomouce, je organizací, která poskytuje služby a podporu dětem a dospělým s PAS a jejich rodinám. Mezi jejich služby patří sociální rehabilitace, nácviky sociálních dovedností, raná péče, setkávání rodičovské skupiny, letní příměstské tábory, pobyty pro rodiny s dětmi s PAS i např. vzdělávací kurzy týkající se problematiky PAS. Více informací lze získat na webových stránkách organizace jan-olomouc.cz.

Tato organizace nabízí také pro různé typy a stupně škol svůj preventivní program Fair-play třída. Tento program má za cíl přiblížit, jak se cítí a jak vnímají lidé s PAS (zejména s Aspergerovým syndromem), jaké mohou mít potíže a seznamuje s různými způsoby vhodné komunikace a pomoci. Pracuje se s třídou, do které dochází dítě s autismem. Pokud je dítě klientem organizace JAN z. s., pak je tento program poskytnut zdarma. Při programu jsou přítomni také asistent pedagoga, třídní učitel a další lidé věnující se dítěti s PAS. Může následovat také schůzka s pracovníky školy a plánování strategií pro další práci s dítětem s PAS a s kolektivem třídy. Program trvá 2 vyučovací hodiny. K článku přikládám (se svolením JAN z.s.) i leták v pdf verzi k samotnému programu.

Podpora integrace dětí s PAS do škol – Nautis Praha

NÁRODNÍ ÚSTAV PRO AUTISMUS, Z. Ú. poskytuje široké spektrum služeb pro děti, dospívající i dospělé s PAS a jejich rodiny. K poskytovaným službám patří např. SPC, diagnostika a odborné poradenství, osobní asistence, odlehčovací služby, terapie pro děti i dospělé s autismem a mnoho dalších služeb, které je možné dohledat na webových stránkách nautis.cz.

 V Nautis se věnuje lidem s PAS mnoho zkušených odborníků a mezi nimi také terapeut Mgr. et Bc. Julius Bittmann a speciální pedagožka Mgr. Lenka Bittmannová. Oba se zabývají tématy právě jako integrace dětí s PAS do běžných škol a otázka šikany a její prevence u dětí s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Tato témata také publikovali v knižním vydání pod názvy Prevence a účinné řešení šikany a Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu. Pořádají přednášky a speciální programy ve školách také zaměřené na integraci a prevenci šikany dětí s PAS, věnují se i individuálním a skupinovým terapiím. 

Práce s klimatem třídy v průběhu školního roku

Aby integrace dítěte s PAS byla přínosná pro všechny zúčastněné, je potřeba věnovat práci s celým kolektivem třídy i s rodiči dostatečnou pozornost, energii a čas průběžně po celý školní rok. Můžeme ji shrnout do několika bodů:

• Podpora lidské různorodosti – Jak popisuje speciální pedagog Alan Train ve své knize Nejčastější poruchy chování dětí. Znamená pravidelně zmiňovat a i využívat pestrost individuálních potřeb, schopností i slabších stránek jednotlivých dětí nejlépe při veškerých činnostech. Aby každý mohl použít své přednosti, mohl naplnit své potřeby a zároveň využil i pomoc nebo inspiraci od ostatních. Důležité je zavést určitou normalitu vzájemné odlišnosti. Pak se dá vyhnout i situacím, kdy se děti ptají, proč to některé dítě může dělat jinak nebo nedělá vůbec. Nesmíme zapomínat na dostatečné zdůvodnění všech našich rozhodnutí a přístupů, aby tomu děti dostatečně porozuměly. I přesto, že bude mít dítě s autismem různé úpravy v plnění úkolů, mělo by jako ostatní dostávat ocenění za dobré splnění úkolu i zažívat důsledky porušení či nedodržení pravidel nebo dohod. V kolektivu by neměl být cítit „závan něčí výjimečnosti“.
• Přiměřené rozdělení aktivit se skupinou a samostatných aktivit – I když chceme dítě zařazovat do kolektivu, je nutné zvážit, ve kterých aktivitách to prospěje dítěti i kolektivu. Zpočátku volit méně aktivit vzájemné spolupráce v úvodních aktivitách prvních vyučovacích hodin nebo v činnostech dítětem s PAS oblíbených, aby děti společně zažívaly více pozitivních kooperačních situací. Pro obě strany to mohou být na pozornost náročné situace a pomáhá ponechávat i činnosti, kterým se věnuje dítě s autismem o samotě a i celá třída zvlášť.
• Podpora odpovědnosti a kamarádského chování – Snažíme se vytvářet situace, kdy má dítě s autismem za něco odpovědnost a pomůže tak kolektivu nebo i jednotlivci. Může se jednat o služby ve třídě, výroba dárku spolužákovi, úvodní zvonění nebo říkanka na začátku dne apod.
• Podpora řešení problémových situací – Vedeme děti k respektování individuálních potřeb a tím i předcházíme případnému vzniku problémového chování. Jakmile se však problémové chování u dítěte s autismem objeví, je důležité dětem situaci i její řešení, dle jejich možností a schopností porozumění, vysvětlit. Můžeme je i zapojit do řešení nebo do prevence takového chování (samozřejmě s přihlédnutím k bezpečnosti a vhodnosti situace).
• Práce s emocemi a nácviky sociálních dovedností – Zde mohou podpořit porozumění různé emoční a situační karty (např. od Empatikarty.cz, kidedu.cz, eduall.cz..) a propojení s nácvikem v domácím prostředí i s nácvikem s terapeutem věnujícím se dětem s PAS (např. z JAN z.s. Olomouc).
• Účast na akcích s kolektivem třídy – Pokud je to alespoň v některých případech možné, je přínosné, aby dítě s autismem mělo se spolužáky ze třídy zážitky i ze společných akcí jako jsou návštěvy divadla, výlety, knihovny apod. Při plánování lze některé detaily akcí uzpůsobit potřebám dítěte s PAS, jiné jsou dané. Výrazně nám mohou být nápomocni při rozhodování a plánování dané akce rodiče dítěte, kteří již mají zkušenosti z účasti na takových akcích a ví, co dítě zvládne a jak může reagovat. Je důležité, aby akce byla obohacením pro všechny.
• Podpora mimoškolního setkávání – Vyžaduje i čas navíc mimo školu pro učitele, případně pro asistenta pedagoga a spolupráci s ostatními rodiči. Dle mých zkušeností však zásadně napomáhá stmelení kolektivu a lepšímu porozumění mezi rodiči spolužáků, pokud se většina účastní a vnímá důležitost těchto kroků.
• Pravidelné informování rodičů – V současné době sociálních sítí je velké množství, jak je možné rodiče pravidelně informovat, nejlépe v uzavřených skupinách např. na facebooku, whatsAppu.. Tam, kde se pravidelně rodiče dostanou a co většině vyhovuje. Já osobně mám s rodiči uzavřenou skupinu na facebooku, kde několikrát týdně sdílím fotografie a videa (se souhlasem všech rodičů) z našich aktivit a popisuji k nim komentáře, k čemu nám dané aktivity slouží, jak se dětem dařilo a co je vhodné trénovat. Popisuji i situace, které jsme společně a z jakého důvodu řešili a k čemu jsme s dětmi došli. I rodiče tam dávají tipy na výlety, akce a objeví se občas i nějaký dotaz k výuce či k řešení nějakých problémových otázek. Mají okamžitou zpětnou vazbu, jak Honzík (chlapec s PAS) s ostatními dětmi funguje, a jak děti na něho reagují. Mohou tak v čase sledovat pokroky svých dětí i jejich vzájemné soužití.
• Možnost nahlédnutí do vyučovací hodiny – V naší ZŠ Bohutín na Šumpersku umožňujeme rodičům, i jiným rodinným příslušníkům či dalším případným vážným zájemcům, návštěvu ve vyučovacích hodinách bez omezení nějakým termínem. Upozorňujeme ale na vhodnost oznámení alespoň den dopředu, abychom mohli obeznámit děti předem s tím, že se na určité hodiny objeví ve třídě nový člověk a z jakého důvodu tam bude přítomen. U dětí s PAS je na zvážení, jak zvládají přítomnost někoho nového a doporučuji zařadit návštěvu i do vizualizovaného rozvrhu daného dne. I člověk, který do hodiny přijde, by měl vědět, že ve třídě bude dítě s určitými specifiky. U rodičů spolužáků našeho Honzíka se mi tyto návštěvy velmi osvědčily. Většina zmiňovala, že se po této návštěvě zbavili svých prvotních obav a jsou překvapeni, jak se Honzík zapojuje a všichni spolupracují a respektují se vzájemně. Pokud došlo k náročnější situaci, mohli zažít i konkrétní řešení.
• Spolupráce třídního učitele, asistenta pedagoga, kolegů a odborníků – je vždy zmiňovanou nezbytnou podmínkou při integraci dítěte s PAS do běžné základní školy.

Klima třídy je dle mého názoru stále se proměňující a živelný organismus, který je velmi křehký a zároveň svým významem pro jedince nesmírně silný. To bychom měli mít stále na paměti.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně ZŠ, speciální pedagog)

Autorka článku pro Vás chystá i webinář na téma PAS, přihlásit se můžete zde:

Předškolní příprava dítěte s PAS – Webinář Eduall 5.3.2025 | Praktické rady a tipy

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Zdroje:  

1. Online. Dostupné z: http://www.jan-olomouc.cz/sluzby. [cit. 2025-01-02].
2. Online. Dostupné z: http://www.jan-olomouc.cz/sluzby/socialni-rehabilitace. [cit. 2025-01-02].
3. Online. Dostupné z: https://www.nautis.cz/?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_content=hledani&utm_term=nautis&utm_campaign=firmy.cz-13217169. [cit. 2025-01-02].
4. Online. Dostupné z: https://www.nautis.cz/lide-v-nautis. [cit. 2025-01-02].
5. Online. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=xkCA3YLGg8Q#utm_content=organic&utm_term=m%C3%BDty%20a%20fakta%20o%20autismu&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz. [cit. 2025-01-02].
6. Train, A. Nejčastější poruchy chování dětí: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na odborníka. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. s. 200. ISBN 80-7178-503-2.
7. Vlastní praktické zkušenosti autorky s dětmi s PAS