Dítě s PAS a podpora samostatnosti – Nakupování

Již od předškolního věku můžeme děti pasivně seznamovat s nakupováním jako základní dovedností pro samostatný život. Mohou např. nosit košík nebo si prohlížet potraviny. Postupně se pozorováním a za vysvětlování rodičů naučí, jak jdou jednotlivé kroky nakupování za sebou, a že je nutné za nákup zaplatit. Ve školním věku je již možné dítě vyslat na menší nákup do známějšího obchodu, kde si své dovednosti trénuje prakticky.

Avšak pro děti s PAS je získávání takových zkušeností mnohdy obtížnější. Může být pro ně těžké už jen vstoupit do obchodu z mnoha různých důvodů. V obchodě je velký hluk, mnoho lidí, silné osvětlení nebo je může stresovat i dlouhé čekání. Jiné děti zase zábrany nemají, ale pobíhají po obchodě nebo se vztekají, válejí a pak jsou takové situace obtížné nejen pro samotné dítě, ale i pro rodiče.

Předpoklady pro nácvik nakupování u dětí s PAS

I při nácviku těchto dovedností je nutné promyslet, zda a za jakých podmínek je nácvik možný pro konkrétní dítě s PAS. Vždy je třeba vycházet z deficitů dítěte s PAS, které má v oblasti vnímání, sociálního chování a komunikace. Významnými předpoklady k nácviku nakupování jsou také určitá úroveň sociálních a motorických dovedností.

Stanovení cílů a fází nakupování

Před vlastním nácvikem je důležité stanovení cíle nebo cílů pro nácvik nakupování s konkrétním dítětem nebo dětmi. Někdy může být cíl např. pouze vstoupení do obchodu a později setrvání určitou velmi krátkou dobu v obchodě. Postupně např. projití obchodu s pomocí a podporou druhé osoby apod. Při přípravě musíme zvolit vhodný obchod, trasu do obchodu, tašku nebo batoh. Výhodné je také domluvit se s obsluhou daného obchodu, aby byla připravena a obeznámena, že budeme nacvičovat s konkrétními dětmi nebo dítětem nakupování a co to pro ni může obnášet. Podle stanovených cílů určíme následně jednotlivé fáze nácviku a podpoříme procesuálním schématem.

Jednotlivé fáze nácviku v malé samoobsluze mohou vypadat dle Čadilové a Žampachové (2010) např. takto: 

• Dítě vstoupí do obchodu.
• Vezme si košík.
• Vyndá seznam s nákupem.
• Přečte si seznam (5 rohlíků, 1 mléko, 3 jogurty, 1 máslo).
• Jde k pečivu, vezme sáček a do něj dá 5 rohlíků.
• Sáček s pečivem dá do košíku.
• Jde k boxu s mlékem.
• Dá mléko do košíku.
• Najde box s jogurty.
• Dá 3 jogurty do košíku.
• Uklidí seznam.

Po nácviku jednotlivé fáze analyzujeme a upravíme dle potřeb dítěte s PAS a také dle dalších nových cílů. Někdy je vhodné začít s nácvikem v umělém prostředí, kdy se dítě seznamuje se základním společenským chováním např. ve škole hrou „Na obchod“. Nakupování je nezbytnou součástí lidského života. Zvládnutí této dovednosti významně zvyšuje samostatnost a nezávislost dítěte a později dospělého s PAS. Člověk se tak dostane mezi lidi, může si obstarat něco, co má rád. Také vyplní volný čas, uspokojí základní potřeby a zvyšuje si sebevědomí.

NÁCVIK NAKUPOVÁNÍ – PRAKTICKÁ UKÁZKA

Protože jde o nácvik, kde jsou třeba znalosti určitých předmětů a potravin, stanovila jsem obdobně jako u nácviku mazání chleba několik fází nácviku sociálně praktické dovednosti nakupování:

fáze – Nenásilné seznámení s prostředím budoucího nácviku

Abychom již od počátku podpořili kladný vztah k místu nácviku nakupování a celkově i k nácviku, můžeme na procházce zajít do obchodu, kde bude nácvik probíhat. Každé dítě si vybere 1 dobrotu a před návratem do školy se vyfotíme před obchodem. Tato fotografie v týdenním rozvrhu nám pak slouží jako doplňující a upřesňující informace, kam a kdy půjdeme. Děti také pak následně při nácviku nejdou do prostředí obchodu poprvé a mohou více soustředit pozornost na nácvik než jen na prostředí obchodu. Mají již nějakou představu, co je čeká, spojenou s příjemným zážitkem koupí oblíbené dobroty. Mimo tyto pozitivní důsledky pro děti s PAS můžeme také vypozorovat, ještě před začátkem nácviku, různé problémové situace nebo momenty a lze jim tak do budoucna předejít. Počáteční návštěvy obchodu je vhodné využít k seznámení prodavače s dětmi. Nezbytné je zjistit, jak je prodavač (vedoucí obchodu, majitel..) přístupný pravidelnému docházení dětí s PAS do obchodu.

fáze – Seznamování se s předměty a potravinami při individuálním učení

Dítě s PAS se na individuálním učení (dle možností i v kolektivu) s pedagogem seznamuje s názvy jednotlivých předmětů a potravin. Pro nácvik nakupování jsem vytvořila 3D piktogramy, které se dítě snaží na učení přiřazovat k reálným obalům potravin (nejčastěji kupovaným a dostupným v daném obchodě). Je to důležité pro rozeznání své oblíbené dobroty, i když je zabalená (dítě zná chips, ale může ho zmást obal). Mezi předměty jsem zařadila peníze a nákupní košík. Zde záleží na tvůrčí schopnosti pedagoga. Může vytvořit různé typy úkolů, kde se děti budou s penězi a nákupním košíkem seznamovat. Ve své bývalé třídě (třída pro děti s autismem) jsem při nácviku nakupování kladla důraz pouze na seznámení s penězi a na manipulaci s nimi bez početních operací.

Obr. Seznamování s předměty a potravinami na individuálním učení

(se souhlasem maminky chlapce s PAS)

fáze – Seznamování se s procesuálním schématem při individuálním učení

Jakmile dítě s PAS rozezná základní potraviny a předměty, se kterými bude nácvik probíhat, může tyto znalosti uplatnit při seznamování se s procesuálním schématem. Procesuální schéma je tvořeno více kroky:

• Příchod do obchodu
• Pozdrav
• Vzít košík
• Vybrat a dát dobrotu do košíku (dopředu zvolené zboží dle oblíbenosti dítěte s PAS)
• Jít k pokladně
• Dát peníze
• Uklidit dobrotu do tašky
• Uklidit košík
• Rozloučit se

Obr. Seznamování s procesuálním schématem na individuálním učení

(se souhlasem maminky chlapce s PAS)

Obr. Procesuální schéma nakupování

Při individuálním učení ukazujeme na jednotlivé kroky procesuálního schématu a komentujeme slovně dle individuálních možností a potřeb dítěte. Pak můžeme vést ruku dítěte a opět ukazovat na jednotlivé kroky schématu a komentovat je. V dalším učení (např. příští den) odděláme karty a říkáme, jaká karta se dá na schéma a hledáme ji společně a přiděláváme postupně tak, jak jdou za sebou. Některé děti zvládnou časem seřadit celé procesuální schéma nakupování samostatně, jiné sestavují schéma dle pokynů pedagoga. Když mají děti s PAS proces nákupu dostatečně osvojený, můžeme přistoupit k další fázi nácviku nakupování.

fáze – Ukázka nakupování pedagogem

Stejně jako při nácviku mazání chleba je vhodné ukázat dětem nakupování dle procesuálního schématu, jak by mělo vypadat. Děti přicházejí do již známého obchodu s učitelkou a asistentem. Na schématu je fotografie učitelky, aby děti věděly, kdo bude nakupovat. Po příchodu do obchodu stojí asistent u dětí s procesuálním schématem a vždy ukáže určitý krok na schématu a učitelka jej předvede. Děti jsou v této fázi pozorovateli. Učitelka pro tento den a nácvik nakoupí dobroty pro všechny děti, aby je také mohla následně odměnit. Děti také trénují čekání a udržení pozornosti. Tento nácvik děti nenakupují, snaží se jen při příchodu pozdravit a při odchodu se rozloučit. Vlastní nácvik nakupování dětmi je nejvhodnější zařadit co nejdříve po ukázce učitelkou. Nejlépe hned následující den.

Obr. Ukázka nakupování pedagogem

fáze – Vlastní nakupování dětmi

Děti již jsou seznámeny s obchodem, cestou do obchodu, s prodavačem i s procesem nákupu a viděly názornou ukázku nákupu. Můžeme s připraveným procesuálním schématem s fotografiemi dětí seřazenými tak, jak půjdou nakupovat, vyjít na první vlastní nácvik nakupování. Důležité je si také promyslet, kde budou děti v obchodě čekat. Na nácvik si učitelka bere děti po jednom a ostatní čekají na určeném místě s asistentem. Procesuální schéma má zpočátku učitelka s sebou a ukáže dítěti vždy danou část nákupu, kterou pak s dítětem provede. S postupem nácviku nechává aktivitu na dítěti a schéma se stává pouze podporou. Později stačí schéma zopakovat před odchodem na nákup a vzít ho s sebou “pro jistotu”. Děti si nákup zautomatizují a při nejistotě učitelka ukáže činnost na schématu nebo i jen slovně doprovodí.

Obr. Vlastní nakupování dětmi s PAS (se souhlasem maminky chlapce s PAS)

Cíle této náročné dovednosti mohou být sestaveny z více drobných konkrétních cílů v průběhu nácviku tak, jak budou pro dané dítě s PAS potřeba.

Mgr. Iveta Dubová (učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Zdroje:

Autorské zdroje a fotografie

ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti: Praktický průvodce pro pedagogy, pracovníky v sociálních službách a rodiče dětí s poruchou autistického spektra. 1. vyd. Praha: Apla, 2010. 113 s.

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče