Dítě s PAS v základní škole – Motivace a hodnocení u dítěte s PAS

Při výchově a vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra využíváme principů strukturovaného učení. Metodika strukturovaného učení vychází z programu péče a vzdělávání dětí s autismem a dětí s příbuznými problémy v komunikaci TEACCH® (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children). Tři z principů strukturovaného učení pravidelně zmiňuji ve svých článcích. Jde o princip strukturalizace, vizualizace a individualizace. Aby však byla péče komplexní a správně provázaná, je potřeba uvést i čtvrtý princip a tím je PRINCIP MOTIVACE.

Motivace je určitou hnací silou, která nám pomáhá při plnění konkrétní činnosti nebo při dosahování vytyčeného cíle. Tyto činnosti a cíle pro nás mají většinou nějaký smysl. Děti s PAS však nemusí vždy plně chápat smysluplnost různých činností, a proto pro jejich vykonávání nemají dostatečnou vnitřní motivaci. Pokud je však chceme učit různým dovednostem, důležitým pro praktický život ve společnosti nebo vhodně směrovat jejich způsoby chování a komunikace, musíme dostatečně podpořit jejich motivaci. I přesto, že je zásadní přistupovat velmi individuálně, negativní motivace (trest) nebo tlak na výkon působí často demotivačně a bývají pro děti s PAS spíše nevhodné. Proto volíme raději způsoby pozitivní motivace.

Můžeme vybírat z několika druhů motivací:

Dle způsobu motivace, otázka…čím motivujeme?

• Vysvětlení smysluplnosti úkolu – U některých dětí s PAS, zejména u dětí s Aspergerovým syndromem, se nám může podařit i vysvětlit smysl konkrétních úkolů a tím je k jejich splnění namotivovat. Někdy nás může překvapit, jaké důvody jsou pro děti s PAS dostatečně motivační. Např. U jednoho chlapce s AS, když odmítal plnit hodinu tělesné výchovy venku (ta dle něj měla být jen v tělocvičně), bylo nejvíc určující, že jsem mu ukázala školní vzdělávací program, kde byly stanoveny různé venkovní pohybové aktivity. Od té doby mu stačilo uklidnění, že je daná aktivita v našem ŠVP a jinou motivaci nepotřeboval.
• Vlastní činností, úkolem… jeho zpracováním nebo podáním např. Honzík – dítě s PAS ve 2. třídě, rád počítá příklady na interaktivní tabuli s „kolotočem“, oblíbené má také vlaky a zvířata ze zoo – můžeme tedy jezdit vláčkem a nakládat a vykládat zvířátka a využívat odečítání a sčítání, miluje hudební nástroje – slabiky vyťukáváme dřívky, lze i bubínkem apod. Když se podaří motivovat dítě vlastní činností, samotným plněním, zpracováním a podáním úkolu, je to ta nejlepší cesta. Při samotném učení je tak podporována vnitřní motivace. Nejzásadnější roli zde hrají záliby dítěte s PAS.
• Činnostní či zážitkové – odměňujeme oblíbenou činností, zážitkem např. vycházka za zvířátky – oblíbené husy, vycházka na nádraží – oblíbené vlaky, hraní s dřevěným vláčkem… Honzík je často mezi úkoly zklidňován, a zároveň po splnění úkolu odměněn, prohlížením různých map a globusu. Vzor činnostní odměny viz obr. č. 3.
• Materiální – odměna věcí či jídlem např. kouskem čokolády, chipsu… nálepka, obrázek… Honzík má v oblibě obrázky hus, papouška, hrocha a jednorožce, dříve dinosaurů… Vzor materiální odměny viz obr. č. 4.
• Sociální – pochvala, úsměv, plácnutí… U Honzíka např. hláška „Krásná práce“ od paní asistentky se dobře ujala a Honzík na ni velmi kladně reaguje a už ji i očekává. Je to pro něj nejspíš i určité pozitivní zakončení celého procesu plnění úkolu.
• Žetonový systém – Jde o systém, kdy odměna přichází, až po nasbírání určitého počtu žetonů (může jít o smajlíky, nálepky, kousky puzzle nebo jen pouze kolečka…). Dítě sbírá za každý jednotlivý úkol, místo okamžité odměny, žeton. Po dosažení stanoveného počtu získává odměnu. Tu je možné vybrat předem nebo se dá vybrat po nasbírání stanoveného počtu žetonů. Může být krátkodobějšího charakteru – v rámci vyučovací hodiny i dlouhodobějšího charakteru – za dopoledne nebo i s přesahem do školní družiny, kroužků, případně do domácího prostředí. Viz obr. č. 5 – lze posuzovat i jako kombinace činnostní motivace a žetonového systému.

Z hlediska času, otázka …kdy, jak dlouho?

• Krátkodobé – Některým dětem vyhovuje (nebo přímo potřebují, vyžadují…) více kratších úkolů a častější motivování či odměňování, třeba po každém i menším úkolu.Čekání delší dobu je pro ně demotivační.
• Dlouhodobé – Častěji u dětí staršího školního věku nebo u dětí s mírnější symptomatikou PAS…je možné odměňovat po delším časovém úseku a stačí jim vizuální znázornění se slovním komentářem, jak úkoly plní a jak se postupně blíží k odměně.
• V rámci jednoho dne – Např. Chlapec s Aspergerovým syndromem ve 3. třídě sbírá po celé dopoledne nálepky – za každý úkol jednu nálepku. Pokud jich nasbírá alespoň 10, dostává doma autíčko, se kterým si nejezdí, ale pouze ho má zabalené na stole a stačí mu jeho přítomnost.  Paní asistentka nálepkami oceňuje každý sebemenší úkol, aby bylo autíčko dosažitelné. V současné době je to velmi výrazná motivace. Čekání na autíčko do odpoledne je ještě udržitelné. Postupem času je možné trénovat odměňování i po delším čase.
• Více jak den a déle – Využívá se u dětí s lepší schopností adaptability, s menší úzkostností, které jsou často motivované samotným plněním úkolů, přítomností v kolektivu nebo spoluprací s asistentem. Můžeme využít i v rámci kolektivu k podpoře spolupráce a při cestě za společným cílem…týdenní, měsíční projekt apod.

6 PPMO – Pravidel používání motivačních odměn:

• Bezprostředně po splnění úkolu (případně ve stanovenou dobu – např. po nasbírání žetonů) – Aby si dítě propojilo danou činnost s konkrétní odměnou, musí následovat bezprostředně po splnění činnosti. V průběhu plnění úkolu může být u některých dětí s PAS vhodné i připomínat např. „ještě napíšeš 3 slova a bude obrázek s husou…“. Pokud je delší prodlení odměny, ztrácí postupně svůj význam a není již tak efektivní.
• Dostatečná atraktivita odměny, vycházení ze zájmů dítěte – Podstatné je sledovat aktuální záliby, s čím si rádo hraje, co mu chutná, co ho zajímá, z čeho má dítě s PAS zrovna radost…a co nejdříve využít i při zpracovávání úkolů. Pokud zvolíme odměnu dle našich preferencí nebo domněnek, nemusí působit dostatečně motivačně. Dokonce může dítě i rozladit nebo demotivovat.
• Proměnlivost odměn – Děti s PAS mívají různě trvající období svých zálib. Např. Honzík v 1. i ve  2. třídě měl, a stále má rád, vlaky a zvířátka ze zoo. Asi 1. pololetí v 1. třídě se mu líbili také dinosauři, nyní už zájem o ně zeslábl. Nejvíce využíváme v současné době k motivaci obrázky a postavičky zvířátek (viz obrázky č. 1 a č. 2). Minulý rok ho také motivovaly husy za plotem školní zahrady, v současné době již tak motivační nejsou.
• Důslednost – Tato naše schopnost pomáhá při stanovování hranic a tím i dodává pocit jistoty a předvídatelnosti, což je pro děti s autismem velmi potřebné.
• Dosažitelnost odměny – Týká se správného odhadnutí množství i obtížnosti úkolů. Nastavujeme činnosti tak, aby je dítě bylo schopno zvládnout, nebylo rychle přetížené a zažívalo často úspěch. I určitá rituálnost v těchto situacích je motivující. Když budou úlohy náročné, nevhodně zpracované-těžko pochopitelné zadání…dítě je nezvládne nebo jen s těžkostmi, bude se zvyšovat frustrace a tím více i demotivace k učení. Častěji pak může vznikat i různé náročné chování dítěte s PAS.
• Přiměřená srozumitelnost – Za podpory vizualizace a strukturalizace jasné a jednoduché zpracování, kdy většinou na lavici mohou být i jednotlivé úkoly označeny piktogramem pro odměnu (smajlík se slovem ODMĚNA) a postupně se splněné úkoly otáčejí a dítě si bere zvolenou odměnu (obrázek, sladkost, hudební nástroj, knížka…). Pokud jde o sbírání žetonů, určíme místo, odkud si je bere (krabička), a kam si je dítě lepí (proužek suchého zipu) a na konci ho čeká opět piktogram pro odměnu, případně přímo piktogram nebo obrázek či fotografie již vybrané odměny (např. kino). Zpracování může mít různou formu, mělo by však respektovat individuální úroveň porozumění vizualizace a strukturalizace daného dítěte s PAS. Napomáhá dodržování systémů práce zleva doprava a shora dolů. Volíme jednoduché znázornění, kde lze jasně poznat, za co odměňujeme, kdy a jaká odměna to bude. Různé odměny je vhodné mít v blízkosti struktury např. v přihrádkové krabičce (dítě si vybere dopředu nebo po splnění úkolu, dle potřeb).

Motivace (odměny) úzce souvisí s hodnocením výkonů a pokroků dítěte. Může být i jednou z forem hodnocení směrem k dítěti a pro dítě. Dítě ihned pozná, zda se mu dařilo. Ideální je, pro větší vyzdvihnutí pokroku a pro výraznější ocenění, doplnit případné materiální (i jiné druhy) odměny ústním ohodnocením jako např. používáme u Honzíka – „krásná práce“. Honzík si občas i vzpomene na razítka, kterými jsme si v 1. třídě oceňovali nácvik psaní a vyžaduje je. Určitou nadstavbou může být i pravidelné informování rodičů o tom, co se daný den dařilo a společné ocenění dítěte.

Dle individuálních potřeb upravujeme frekvenci odměňování, druh odměn, můžeme také kombinovat několik druhů např. žetonový systém a sociální odměna, materiální odměna a sociální odměna, činnostní a materiální i sociální odměna, s přihlédnutím k aktuálnímu fyzickému i psychickému stavu-naladění dítěte s PAS.

Obr. č. 1 a č. 2 Honzík má nastrukturované 3 úkoly a za každý získává jeden obrázek oblíbeného zvířátka. Po splnění úkolu, číslo úkolu otočí a vezme z košíku fotku zvířátka a umístí na přichystaná okénka na dřevěné liště-ta jsou označena smajlíkem ODMĚNA.

Obr. č. 3 Vzor „Odměna činnostní-bublifuk za 4 úkoly v jedné vyučovací hodině TV“

Obr. č. 4 Vzor „Odměny materiální-jídlo za každou vyučovací hodinu“

Obr. č. 5 Vzor „Odměna, která se splní skládáním puzzle během 2 dní, za každou vyučovací hodinu 1 kousek puzzle“

Věnovat dostatečnou energii motivování a oceňování dítěte s PAS, je jako péče o zahradu… Buď bude krásně kvést a plodit, nebo začne uvadat… Proto je ale třeba jí stále dávat pozornost, čas a respektovat její proměnlivost…

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Autorka článku pro Vás chystá i webinář na téma PAS, přihlásit se můžete zde:

Předškolní příprava dítěte s PAS – Webinář Eduall 5.3.2025 | Praktické rady a tipy

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Zdroje:

1. Online. Dostupné z: 1. https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/strukturovane-uceni. [cit. 2025-01-30].
2. Online. Dostupné z: 2. https://www.pomaterske.cz/33/motivacni-system-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4Eo4HAVsVtiwkrudj97OrNLF8N1ZBuNOCMQ/?serp=1. [cit. 2025-01-30].
3. Praktické zkušenosti autorky
4. Autorsky vytvořené struktury odměnových systémů
5. Autorské fotografie, se svolením maminky chlapce s PAS a ZŠ Bohutín