Hra u dětí s poruchou autistického spektra

Hra je pro děti předškolního a mladšího školního věku prostředkem k navazování sociálních kontaktů a k vytváření vztahů, způsobem poznávání světa a nabývání zkušeností. Při hře trénují soustředění, spolupráci, trpělivost, střídání rolí, rozšiřují slovní zásobu.

Hra je základní stavební kámen pro učení. Měla by být využívána co nejvíce a co nejdéle. Při hře se děti věnují nejčastěji tomu, co je nejvíce zajímá, je jejich záliba, co se jim daří, a v čem jsou zdatní. Na základě zálib dětí a hry můžeme vystavět velmi mnoho. Hra a záliby se dají využít jako motivace při učení, při řešení náročného chování i v různých terapeutických přístupech využívaných u dětí. Hra je i důležitý diagnostický ukazatel.

Při hře je významná dovednost, které se říká RECIPROCITA. Týká se schopnosti být v kontaktu s druhými, zapojení se do komunikace, reakce na gesta i jejich zrcadlení a celkově vnitřní motivace zapojit se do sociálních interakcí. U dětí s PAS je tato dovednost oslabená.

Reciprocita u dítěte (předškolního a mladšího školního věku):

• Děti se v předškolním věku začínají zajímat o ostatní děti a navazují komunikaci např. nabízením nebo vyměňováním hraček. Zvou je ke společné hře. Snaží se zaujmout druhé a připojit se k jejich hře.
• Svou náklonnost děti rády, v tomto věku, vyjadřují také obdarováváním, vyráběním dárečků, obrázků. Začínají reagovat na rozpoložení rodičů a kamarádů – pohladí, obejmou…rozlišují emoce a reagují na něj.
• Ve školním věku jsou děti již zdatnější v komunikaci, rády hovoří o svých zájmech, vypráví zážitky, projevují zájem o druhé, zvládají se střídat v hovoru i při společenských hrách.

Reciprocita u dítěte s PAS (předškolního a mladšího školního věku):

• Děti s PAS mají většinou menší zájem o ostatní nebo je jen pozorují, případně navazují kontakt nevhodným způsobem (bouchnutí dítěte, rozbourání hradu z kostek apod.). Nemusí také dostatečně porozumět signálům, které druhé děti vysílají, když si s nimi chtějí začít hrát.
• Děti s PAS také obtížně rozlišují, chápou i sdělují potřeby i emoce (své i ostatních). I to může způsobovat při kontaktu s vrstevníky nedorozumění a následné obavy z dalšího kontaktu. U dětí s PAS je možná i úplně opačná reakce, než by v danou chvíli byla vhodná (Dítě spadne, rozbije si koleno a pláče-dítě s PAS se může začít smát. Důvody bývají různé – rozporuplné pocity, nedokáže se dostatečně vcítit do situace a pocitů druhého, neví, jak vhodně reagovat, výrazné reakce jsou pro něj zajímavé…).
• Děti s poruchou autistického spektra, zejména s Aspergerovým syndromem, velmi rády hovoří o svém zájmu opakovaně a s každým. Těžko odhadují míru i situace, jak dlouho, s kým a kde hovořit. Mohou mít i svůj slovník, který je pro ostatní děti těžko pochopitelný nebo nezajímavý. Někdy dělá dětem potíže střídání se při hovoru a také při hrách. Rády hry i rozhovory vedou, což jim dodává jasný řád, předvídatelnost, mohou situaci ovládat a to vše vede k většímu vnitřnímu klidu.
• Hry „na něco“ (na školu, na rodinu…) jsou pro děti s PAS velkou výzvou. Je třeba u nich zapojovat představivost a využívat-převádět zkušenosti z běžného života do hry. Tato forma hry nemá jasný řád.

HRA A SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍCH

(kojenec až mladší školní věk)

Hra a sociální chování v kojeneckém období u dětí s PAS

• Na rozvoj hry má vliv také oční kontakt. Již v kojeneckém období děti vyhledávají zrakem blízké osoby a prodlužuje se i udržení očního kontaktu. Děti s PAS využívají oční kontakt méně. Když ho udrží, tak na velmi krátkou dobu. To má pak vliv na oslabenou reciprocitu.
• Děti s PAS projevují velmi malý nebo žádný zájem o klasické interaktivní hry nebo o pohybové říkanky (Vařila myšička kašičku, Paci, paci, pacičky, hra na schovávanou se zakrytím očí…).
• Zaznamenáváme extrémy při sledování hračky – příliš krátký nebo příliš dlouhý zájem při sledování hračky.
• Pro rozvoj hry je významná i řeč, která mívá, buď atypický vývoj (monotónní zvuky, chybí broukání a žvatlání..), nebo je vývoj opožděný, případně dítě ztratí nabyté dovednosti.
• Typické je ulpívavé, monotónní sledování a manipulování s jedním předmětem nebo hračkou.
• Děti s PAS mají menší zájem o sociální kontakt, zůstávají raději u manipulace s oblíbeným předmětem (provázkem, kabelem..) nebo u sledování nějakého přístroje (vysavač, pračka…). Některé činnosti rády sledují a provádějí i děti bez PAS, je důležité rozlišit extrémní ulpívání a pouhou oblíbenost a zájem i o jiné hračky a činnosti.

Hra a sociální chování v batolecím období u dětí s PAS

• Stále přetrvává malý zájem o sociální kontakt. Ostatní vyhledají, pokud něco potřebují např. podat, vyřešit.
• Projevují menší radost ze sociálních kontaktů, z příchodů blízkých osob.
• Mívají malý zájem o společnou hru nebo u ní vydrží krátce.
• Mohou jevit zájem o jednoduché hry typu „škádlení“ – schovávání, bafnutí, polechtání… .
• Chybí napodobování ostatních a sdílení zájmů – donesení hračky, obrázku… .
• Přetrvává zaměření na sebe a své zájmy, zájem o druhé je stále ve stádiu pozorování a hry vedle nich, ne s nimi.
• Málo napodobují manipulační činnosti s hračkami – stavění z kostek, jízdu autíčkem..). Mají své styly hry – házení z větší výšky a sledování, jak padá, případně zvuku dopadu, točení autíčkem, stavění do řady, točení kolečky, zavírání a otvírání dvířek od čehokoliv… . Hra není většinou funkční. Upřednostňují předměty běžné denní potřeby před hračkami.
• Stále chybí hra „na něco“ – na pejska, na maminku… .
• Málo reagují na řeč a na pobídky typu: „Podívej, tam je kočička.“
• Může se objevovat broukání a žvatlání, opakování slov – často bez porozumění.
• Minimální používání gest, napodobování a slabá mimika, oční kontakt slabý a jen ve známých situacích.
• Změny, ukončení hry, zásah do hry může vyvolat záchvaty křiku a agrese.

Hra a sociální chování v předškolním období u dětí s PAS

• Ve 3 letech věku většinou děti nastupují do mateřské školy, kde se mohou některá specifika PAS projevovat výrazněji (stereotypní zájmy a chování) a některá slábnout (např. se začne rozvíjet řeč).
• Protože se děti s PAS ve školce dostávají více a pravidelněji do kontaktu s ostatními dětmi, je možné, že se projeví i chování, které se do té doby neprojevilo. Dítě je více přetížené požadavky, hlukem, činnostmi, odloučením od rodiny, dochází k častějším změnám, je více osob, které mu nemusí rozumět. Pokud se do této doby dítě s PAS neprojevovalo nějak netypicky, nyní si mohou rodiče i učitelé začít všímat netypického chování a reakcí.
• Dítě může působit nezrale-odklad nástupu do mš v tomto případě nemusí pomoci. Projevují se potíže např. při změnách (odchodu, příchodu), při hře s dětmi, při jídle, při hlučnějších činnostech… .
• Zvláštnosti ve hře – potíže s půjčováním hraček, se střídáním a čekáním u společenských her, zaujetí výběrově jednou hračkou nebo předmětem, nefunkční hra, nezvládá ukončení oblíbené činnosti, odmítání společných činností, někdy se straní kolektivu… . Více nároků a smyslové přetížení způsobují možný rychlejší vznik náročného chování.
• Pokud jde o dítě s Aspergerovým syndromem, vývoj řeči bývá neporušen, mohou se u dítěte projevovat až encyklopedické znalosti i specifické vyjadřování a stereotypní ulpívání v komunikaci na svém tématu (vesmír, letadla, vlaky…). Snaží se tak navazovat komunikaci, může to být však až obtěžující a děti v mš i často odbornějšímu slovníku nerozumí nebo je odradí.

Hra a sociální chování v mladším školním věku u dětí s PAS

• Příchodem do školy se opět některé projevy zvýrazní, zejména v interakci s ostatními. Jiné zvládnou velmi dobře maskovat, když se naučí pozorováním, co je vhodné v daných situacích dělat, jak se zachovat. Přetrvávají potíže s funkční hrou. V tomto období vyhovují dětem s PAS hry s jasnou strukturou a pravidly nebo různé manipulační hry, stavebnice s návody, lego apod. Mají oblíbené i některé hry na počítači. Je však třeba zvážit vhodnost her i časové omezení, velmi snadno začnou ulpívat a těžko se odpoutávají. I děti s PAS chtějí být přijímané a zapadnout mezi své vrstevníky. Můžeme jim pomoci nácviky sociálních dovedností, nácviky herních dovedností i prací s emocemi.

JAK POMOCI DĚTEM S PAS S HERNÍMI DOVEDNOSTMI A S VHODNÝM SOCIÁLNÍM CHOVÁNÍM?

• Navázání kontaktu skrze záliby a hru dítěte – pozorujme dítě, všímejme si, co se mu líbí, jak to potřebuje, napodobujme jeho hru, opakujme po něm. Nechme ho vést hru, činnost. Má tak pocit předvídatelnosti-ví, kam se hra bude ubírat. Posilujeme tak jeho sebejistotu a budujeme vzájemnou důvěru. Prožívejme s ním i jeho nadšení.
• Směřujme hru do bezpečného, klidného a strukturovaného prostředí. Vyhraďme si dostatek času.
• Dle rozpoložení a možností dítěte se snažíme zapojovat-trénovat i oční kontakt. Všímáme si, kdy je pro něj jednodušší ho navázat a udržet, a kdy je to náročné (mnoho podnětů, únava, nevhodně připravené prostředí…). Oční kontakt je zásadní kanál k propojování s okolním světem, pro získávání zkušeností, pro nápodobu. Nenutíme, podporujeme např. výraznými gesty a mimikou, oblíbené předměty přibližujeme k očím, zvýrazňujeme oblast očí a hlavy (brýle, paruka, klobouk, maska oblíbené pohádkové postavy…). Zařazujeme hry využívající oči nebo obličej. Lze použít zrcadlo a prostřednictvím různých obličejů propojíme i s tréninkem emocí. Využíváme i při nácviku praktických dovedností a hygieny. Dostatečně oceňujeme každý malý pokrok, úspěch. Potřeba je většinou omezit také různé obrazovky, aby neodváděly pozornost.
• Jakmile nás dítě přijímá do své hry, můžeme začít nabízet prvky našich her. Po chvilkách vést hru. Pozor! Navazování kontaktu-vytváření důvěry může trvat týdny i měsíce, nespěchejme. Pozvolna vedeme dítě ke střídání. Když to dítě zvládá častěji, lze přidat i naše fotky a podpořit střídání fotkou. Čí fotka je otočená, ten hraje nebo vede hru.
• Když dítě bez potíží zvládá čekat a střídat se při hře, můžeme zkusit zařadit jednoduchou strukturovanou hru, která využívá i záliby dítěte např. zjednodušená verze hry „Člověče, nezlob se“ s obrázky oblíbených vlaků, zvířat… .
• Hra by měla být nachystaná tak, aby z ní bylo zřejmé, jaká má pravidla. V některých případech je efektivní, že se dítě s PAS na hru kouká, pozoruje, jak ji hrají děti a až pak ji zkouší. Je možné napodobovat hraní hry i dle natočeného videa. V tomto případě je výhoda možného zastavení a přetáčení určitých úseků hry.
• Při hře využíváme i krátkou vhodnou komunikaci a dle možností dítě nabádáme naším příkladem ke správnému používání (Dítě s PAS mluví v opačném rodě-chlapec v ženském rodě. Např. „Měla jsem šestku na kostce.“ Stačí, když to zopakujeme ve správném tvaru. „Měl jsem šestku na kostce.“).
• Pokud je příležitost, zapojíme i popis emocí. Např. Když se dítě zlobí, křičí, že mu nejde postavit vysoká věž. Můžeme okomentovat: „Jsi nazlobený.“ Nebo: „Máš vztek.“ Když to tak pravidelně opakujeme, dítě to může začít časem používat.

Prostřednictvím hry lze u dětí s PAS proniknout do „jejich světa“ a pomoci jim lépe porozumět a orientovat se v tom našem společném světě a hlavně získat jejich důvěru.

Ukázka 3 verzí strukturovaných her

Zdroj: Autorské fotografie

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně, speciální pedagožka)

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Zdroje: