Jak budovat toleranci a empatii k jinakosti ve třídě

Každá školní třída je dnes vlastně malým odrazem světa, v němž žijeme. Setkávají se v ní děti s různými zkušenostmi, schopnostmi, kulturním i jazykovým zázemím, zdravotním stavem či rodinným prostředím. Jinakost může mít mnoho podob — od dítěte, které mluví jiným mateřským jazykem, přes žáka se specifickou poruchou učení, dítě na spektru autismu, až po žáky přicházející z odlišných sociálních poměrů nebo rodin s netradičním složením.

Pro některé děti je jinakost něčím, co přirozeně přijímají. Pro jiné ale může být zdrojem nejistoty, nepochopení nebo dokonce strachu. A právě zde vstupuje do hry role pedagoga. Úkolem školy není jen předat žákům znalosti, ale především je vybavit dovednostmi, které jim pomohou žít v pestré společnosti — učit je porozumět druhým, vnímat odlišnosti bez předsudků, rozpoznávat stereotypy a dokázat reagovat s respektem a empatií.

Tolerance a empatie nejsou vrozené vlastnosti — jsou to dovednosti, které je třeba cíleně rozvíjet a pěstovat. A právě prostředí školy k tomu nabízí ideální prostor. Děti zde tráví velkou část svého dne, učí se spolupracovat, řešit konflikty, naslouchat a hledat společná řešení. Pokud je tento prostor bezpečný, respektující a podporující, stává se skutečnou laboratoří společenského soužití, kde si žáci mohou ověřit, že jinakost není hrozbou, ale obohacením.

V tomto článku se zaměříme na konkrétní strategie a metody, jak mohou učitelé ve své třídě systematicky budovat prostředí podporující toleranci a empatii. Autorka článku sepsala konkrétní tipy, které si sama vyzkoušela svou praxí. 

1. Vytvoření bezpečného a respektujícího prostředí

Prvním krokem je vytvořit ve třídě atmosféru, kde se každý cítí přijatý. Děti potřebují vědět, že jejich názor má hodnotu a že za projevení jinakosti nebudou zesměšněny ani vyloučeny.

Jak na to:

• Jasně nastavená pravidla: Společně s žáky stanovte pravidla vzájemného respektu. Ubezpečte své žáky, že každý z nich má právo na vlastní názor, avšak svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
• Napodobování chování: Učitel sám jde příkladem — způsobem, jakým mluví o druhých, jak naslouchá, jak řeší konflikty.
• Bezpečný prostor pro sdílení: Podporujte děti, aby se dělily o své zkušenosti, názory a pocity bez obavy z odsouzení. Zkuste zařadit komunitní kruhy do své výuky.

2. Vědomé začleňování tématu jinakosti do výuky

Tolerance a empatie nejsou samy o sobě předmětem výuky, ale prolínají se všemi obory. Je proto důležité hledat příležitosti k jejich rozvoji v běžné výuce.

Příklady začlenění:

• Český jazyk a literatura: Čtěte příběhy o hrdinech s odlišným původem, zdravotním postižením, sociální situací apod. Diskutujte o jejich pocitech a výzvách s ohledem na věková specifika žáků.
• Dějepis: Ukažte historické příklady předsudků, diskriminace i pozitivních příkladů tolerance a solidarity.
• Cizí jazyky: Představujte různé kultury, tradice a zvyklosti zemí, jejichž jazykem se žáci učí.

3. Rozvoj emoční inteligence

Empatie stojí na schopnosti vnímat emoce druhých a vcítit se do jejich situace. Tyto dovednosti lze u dětí systematicky rozvíjet.

Náměty na aktivity:

• Práce s emocemi: Využívejte kartičky s výrazy emocí, situace k rozboru („Jak by ses cítil, kdyby…“), reflexi prožitků po aktivitách.
• Rolové hry: Nechte děti sehrát scénky, kde si vyzkouší roli někoho „jiného“ – například nového spolužáka z cizí země.
• Kruh sdílení: Zařazujte pravidelná setkání, kdy děti mohou mluvit o svých pocitech, úspěších, problémech.

4. Práce s předsudky a stereotypy

Děti přejímají stereotypy od dospělých, z médií i vrstevníků. Je důležité jim pomoci tyto vzorce rozpoznat a kriticky je zhodnotit.

Tipy pro učitele:

• Otevřená diskuse: Nebojte se otevřeně mluvit o předsudcích. Například: „Proč si myslíme, že kluci nemohou plakat? Je to spravedlivé?“
• Práce s příběhem: Používejte pohádky, knihy, komiksy, které ukazují, jak předsudky vznikají a jak mohou být překonány. Nápomocná je webová stránka Jeden svět na školách.
• Ukazujte pozitivní vzory: Představujte osobnosti, které své odlišnosti jevící se jako nevýhodné dokázali přetavit za výhodné. Osobnost vybírejte vždy s ohledem na věk daných žáků.

5. Zapojení rodičů a širší komunity

Tolerance se netýká jen školního prostředí. Je proto cenné spolupracovat s rodinami žáků.

Možnosti spolupráce:

• Besedy a workshopy pro rodiče: Téma jinakosti a tolerance může být součástí třídních schůzek či vzdělávacích akcí.
• Zapojení hostů: Pozvěte do školy hosty s osobní zkušeností s jinakostí (např. osoby s handicapem, cizince, adoptivní rodiče, dobrovolníky z neziskových organizací).
• Projektové dny: Uspořádejte dny věnované různým kulturám, tradicím, profesím, které rozšiřují obzory žáků.

6. Citlivé řešení konfliktů

Ve třídě nevyhnutelně vznikají konflikty. Právě způsob jejich řešení učí děti nejvíce o empatii a respektu.

Doporučený postup:

• Nezlehčujte: Nepodceňujte význam ani zdánlivě drobných poznámek na adresu jinakosti.
• Hledejte příčiny: Pomozte žákům pochopit, proč k nevhodnému chování došlo.
• Podporujte nápravu: Důležitější než trest je hledání způsobu, jak napravit způsobenou újmu (omluva, porozumění, změna postoje).
• Pokud si učitel s nastalými situacemi neví rady, nejvhodnější je oslovit metodika prevence, výchovného poradce, školního psychologa či školního speciálního pedagoga. Učitel by na tyto situace nikdy neměl být sám.

7. Učitel jako klíčový vzor

 Na rozvoj tolerance u žáků má vliv rodina žáků a jejich učitelé. Dobrý classroom management se pozná podle chování nejslabšího žáka.

Nezapomínejte na:

• Vědomou práci s vlastním jazykem: Vyhýbejte se zlehčujícím poznámkám, i v žertu.
• Pravidelnou sebereflexi: Zamýšlejte se nad vlastními předsudky, stereotypy                        a hodnotami.
• Vědomé oceňování rozmanitosti: Ukazujte, že jinakost je přirozenou součástí světa, nikoliv problémem. Hovořte o tom, že každý má svou jedinečnou osobnost, a proto jsme se všichni vyznačujeme určitou výjimečností.

8. Drobná gesta, která mají velký dopad

Někdy stačí i malé změny, které dětem podvědomě ukazují hodnotu tolerance:

• Výzdoba třídy s důrazem na diverzitu (vlajky států, piktogramy znázorňující různorodost).
• Zapojení alternativních výukových materiálů odrážejících různé skupiny obyvatelstva. V rámci výtvarné výchovy si žáci mohou zkusit napsat vzkaz v Braillově písmu.
• Společné oslavy svátků z různých kultur.
• Věnování pozornosti významným dnům. Například: Den nevidomých, Světový den Downova syndromu (Ponožkový den), Mezinárodní den neslyšících apod.

Přestože může být budování respektu ve třídě oříškem zejm. pro začínajícího učitele, odměnou za jeho úsilí je pohodová třída. Ideální je, pokud třídní učitel či učitelka spolupracuje s vychovatelem či vychovatelkou školní družiny. Pokud oba postupují systematicky a mají stejně nastavená pravidla, pak žáci dříve či později přijmou předkládaná pravidla třídy. Na počátku všeho však stojí spolupráce třídního učitele s rodiči/zákonnými zástupci dětí. S ohledem na citlivost tématu je vhodné dopředu informovat rodiče žáků o tom, že mezi prioritami učitele patří právě budování respektující komunikace mezi dětmi včetně poukazování na jinakost z různých úhlů pohledu.

Bc. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj: Vlastní zkušenosti autorky článku

Mohl by Vás zajímat webinář Eduall o AP od autorky článku, máte možnost zakoupit záznam webináře zde:

První kroky asistenta pedagoga: Jak uspět ve třídě | Záznam webinář Eduall

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče