Žáci se specifickými poruchami učení, poruchami chování a emocí či ADHD představují pro vychovatele ve školních družinách, vzhledem k jejich fungování a struktuře, často ještě větší výzvu než pro jejich kolegy, kteří je dopoledne vyučují ve třídách. Velkou roli hraje mimo jiné to, že žáci přichází často již velmi unavení z předchozího vyučování, což může jejich problémové projevy stupňovat a vystavovat tak vychovatele poměrně náročným situacím, a to navíc v prostředí, které není ze své podstaty tolik strukturováno, jako běžná výuka.
Mezi typické obtíže, se kterými se pak vychovatelé v družinách s těmito žáky potýkají, patří například jejich:
Přestože jsou doporučení k efektivní práci a komunikaci s těmito žáky využitelná do značné míry univerzálně, představuje školní družina prostředí natolik specifické, že je pro efektivní práci nutné, aby je vychovatel přizpůsobil mnoha faktorům:
Nepřizpůsobení forem a metod práce (a očekávání vychovatele, jeho vlastní nároky na sebe i chod družiny) těmto faktorům má za následek často pro vychovatele demotivující situace, kdy si dal velkou práci s nachystáním programu, a jeho plán zpravidla nepřežije první kontakt s realitou.
Dle Vyhlášky č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání, je družina místem, kde probíhá pravidelná i příležitostná výchovná, vzdělávací a zájmová činnost s otevřenou nabídkou činností spontánních. Navzdory evidentní potřebnosti a přínosu práce vychovatele v družině se v praxi často setkáváme s tím, že je na družinu v rámci školy pohlíženo jaksi „spatra“, což už v mnoha případech vedlo vychovatele k nadměrné snaze ukázat, že realizuje výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost svědomitě, dle předem připraveného plánu a že se jedná o práci srovnatelně náročnou, jako výuka. Bohužel jsou takové „tlaky“ často důvodem, proč na sebe, potažmo na žáky v družině, kladou vychovatelé přehnané nároky, a pak těžce nesou, když se plány nedaří. To samozřejmě není příjemné nikdy pro nikoho, ale dívá-li se na vás někdo „spatra“ a posuzuje vaši důležitost a přínos pro školu podle toho, jak plníte připravené a propagované plány, na klidu a nadhledu vám to nepřidá. Ačkoliv se o tom mimo školní družiny příliš nemluví, praxe je to častější, než si mnozí myslí a s pocity jakési méněcennosti se při práci s vychovateli v družinách setkávám poměrně často. Snadno se pak stane, že vychovatel obrátí svůj hněv a frustraci na žáky s problémovým chováním, protože jsou to primárně oni, kdo stanovený plán různými způsoby narušuje či sabotuje. Roztáčí se začarovaný kruh a v takové situaci se nakonec necítí dobře nikdo. Jak z toho ven?
V první řadě je potřeba si říct, že na sebe vychovatel nemůže, chce-li pracovat efektivně, klást přehnané nároky. Žáci vnímají družinu jako volný čas po škole a obzvláště ti, kteří jsou z dopolední výuky velmi unavení (tam patří právě žáci s poruchami učení, chování či ADHD – obecně žáci s SVP) a nelibě nesou jakoukoli další organizovanou činnost. Často pak vzdorují jakkoli dobře míněným snahám vychovatele o jejich motivaci a aktivizaci pro konkrétní naplánovanou činnost. Na cokoli, co zavání tlakem, pak reagují ihned protitlakem a situace se zbytečně mění na „kdo s koho“.
Při plánování činností do školní družiny musí vychovatel dobře zvážit nejen věkové složení skupiny, ale také složení v rámci poměru dívek a chlapců a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. To vše má na pravděpodobnost úspěchu naplánovaného režimu dne / týdne / měsíce, velký vliv. To, co mají všichni společné je to, že chtějí v družině strávit příjemný čas. Bohužel si ho každá skupina představuje poněkud jinak, a to je pro vychovatele při plánování aktivit a činností ten skutečný „oříšek“. Zatímco někteří si chtějí hrát s hračkami, které si přinesli nebo jsou na místě k dispozici, jiní si chtějí povídat, další by si rádi něco vyráběli nebo poslouchali čtení příběhů. Do toho se mísí ti, kteří chtějí uvolnit dopolední napětí divokými hrami a sportovními aktivitami. Skloubit takto různorodou skupinu není lehké, existuje však několik tipů, které mohou vychovateli pomoci dostát svým reálným očekáváním, a přitom vyhovět specifickým potřebám skupiny.
Žáci s poruchami učení, chování či ADHD – obecně žáci s SVP – potřebují po dopolední strukturované části začít pobyt v družině aktivitou, kterou si sami v rámci nastavených pravidel vyberou. Jedná se o vhodnou chvíli, kdy může mít vychovatel připravenou nabídku možností a žáci si spontánně vybírají, co jim nejvíce vyhovuje. Mají tak prostor začít trávit čas v družině dle svého uvážení, což zpravidla eliminuje rozmrzelost a následnou neochotu podřídit se činnosti řízené. Ne každý den musí všichni žáci pracovat v rámci stejné řízené činnosti, lze jim v rámci týdne nabídnout, do čeho se zapojí a pokud se dělá hromadná a na pomůcky či čas náročná aktivita (např. nějaké tvoření), je v rámci diferenciace možné stanovit „nezbytné minimum“, které tito žáci splní. Ne každého baví a zajímá vše, vhodně nastavené možnosti plnění (diferenciace) představují pro žáky snesitelnou „cestu nejmenšího odporu“ a „bezbolestné“ naplnění cílů aktivity či činnosti pro žáky i vychovatele.
Co se dodržování pravidel školní družiny týče, mají často děti se speciálními vzdělávacími potřebami (hlavně pak děti s ADHD či poruchou chování) tendenci opakovaně zkoušet důslednost vychovatele. U těchto dětí jde zpravidla o snahu ověřit si, že daná pravidla chování opravdu platí, případně mají tendenci rebelovat proti pravidlům, se kterými nesouhlasí. Je proto dobré mít pravidla chování ve školní družině stanovená společně a zařadit do nich i v co nejvyšší možné míře přání dětí (fantazii se meze nekladou), společnou dohodu si nechat od dětí podepsat. Větší snahu pravidla dodržovat může podpořit i společné stanovení důsledků jejich nedodržování. Při snaze o jejich porušování je pak třeba na společnou dohodu odkazovat.
V rámci komunikace s dětmi s ADHD, poruchami chování či SPU (obecně s dětmi s SVP) je dobré držet se několika základních principů:
V komunikaci s těmito žáky s náročným chováním platí více než jinde, že je třeba laskavé důslednosti, tj. vychovatele, který vystupuje v roli „objevitele“ (nikoli hodnotitele), který se tak živě zajímá o to, proč se situace dějí, proč se tak žáci chovají a nabízí vhodnější alternativy. Zároveň je důsledným strážcem pravidel, kdy těmto žákům pomáhá stanovaná pravidla dodržovat, např. tím, že jim je ve vhodnou chvíli připomene.
Hrajte si s různými možnostmi, hledejte komunikační cestičky, zajímejte se o to, proč to nefunguje a co mohou obě strany udělat, aby to fungovalo. Kdo chce, hledá způsoby.
Mgr. et Mgr. Markéta Librová
Na dané téma u nás proběhl webinář paní autorky Markéty Librové, který můžete zakoupit ze záznamu níže
Koupit produkt: „záznam webináře Práce a komunikace s dětmi s náročným chováním ve družině a volnočasových aktivitách“
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.
Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln