Konec adaptačního období v 1. třídě: co by měl učitel sledovat u prvňáčků na konci listopadu

Digitální ilustrace chlapce Edáčka sedícího ve třídě vedle empatické učitelky, která se k němu sklání a povzbuzuje ho. Na tabuli visí podzimní listy a obrázky dětí, atmosféra je klidná a hřejivá.
Konec adaptačního období v 1. třídě: Jak poznat, že se dítě už cítí jistě

Začátek školní docházky je pro většinu dětí zásadní životní událost. První týdny v září a říjnu jsou obdobím intenzivní adaptace. Dítě si zvyká na školní režim, nové prostředí, neznámé dospělé i spolužáky, učí se přijímat pravidla a plnit povinnosti. Na konci října by už měla být většina dětí ve fázi základního zklidnění: znají třídní rituály, vědí, co se od nich očekává, a mají vytvořenou prvotní představu o tom, co škola obnáší. Právě listopad je proto ideální čas na zhodnocení toho, zda je dítě na školní práci skutečně připravené, a zda se jeho vývoj ubírá očekávaným směrem.

Následující přehled může sloužit jako orientační mapa pro učitele, asistenty pedagoga i školní speciální pedagogy. Pomáhá odhalit děti, které potřebují podporu, a to nejen v oblasti čtení a psaní, ale i v sociálních dovednostech, motorice či orientaci v prostoru. Včasné zachycení obtíží je jedním z nejúčinnějších kroků k prevenci budoucího školního neúspěchu.

1. Socioemoční oblast

Školní úspěšnost dítěte není jen o písmenech a číslech. Základem je psychická pohoda a schopnost fungovat v kolektivu. V listopadu by už mělo být zřejmé:

  • Zapojuje se dítě do skupiny? Má alespoň jednoho kamaráda, respektuje ostatní, zvládne spolupracovat v páru či malé skupině?
  • Reaguje na běžné školní situace přiměřeně? Dokáže čekat, vystřídat se, přijmout omezení (např. že teď není čas na hru)?
  • Jak zvládá frustraci a neúspěch? Dítě může být smutné nebo zlobit, ale nemělo by propadat výrazným afektům, agresi či úzkosti.
  • Je citově stabilní? Opakovaný pláč, odmítání školy, časté psychosomatické potíže (bolesti břicha, hlavy) mohou být signálem, že adaptace dosud neproběhla dobře.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem s odlišným mateřským jazykem (OMJ) – mohou působit uzavřeně nikoli proto, že „nezapadly“, ale protože ještě dostatečně nerozumí. Slovní i sociální kompetence u nich musíme hodnotit v kontextu jazykové bariéry.

2. Grafomotorika a psaní

Psaní je komplexní činnost spojující zrakové vnímání, motoriku, pozornost a koordinaci hemisfér. V listopadu by učitel měl sledovat:

  • Úchop psacího náčiní – správný je špetkový. 
  • Uvolněnost ruky – pohyb vychází z předloktí i ramene, ne pouze z prstů.
  • Jistota vedení linie – tahy nejsou přerušované, třesoucí se, příliš kostrbaté.
  • Ergonomické sezení – správná výška lavice, nohy na zemi, zadek u opěrky židle, hlava nepadá k papíru, vhodnost usazení daného žáka ve třídě.

Učitel může také sledovat, zda dítě při kresbě a psaní zbytečně nevyvíjí nadměrný tlak, což signalizuje napětí a vede k únavě.

3. Předčtenářská gramotnost a prvopočáteční čtení

Základy čtení nevznikají nácvikem písmen, ale vývojem fonematického sluchu. V listopadu by dítě mělo:

  • Spojovat fonémy a grafémy – zvládnout přiřadit hlásku ke správnému písmenu.
  • Určit první a poslední hlásku ve slově s naprostou jistotou – např. vlak → V / K.
  • Zvládnou fonologickou manipulaci – např. změň s za n ve slově ves → ven.
  • Rozdělit slovo na slabiky s jistotou a orientovat se v nich – např. určí 2. slabiku ve slově žirafa.
  • Rozpoznat a tvořit rýmy (i pseudorýmy), zvukové podobnosti a rozdíly.
  • Prvopočáteční čtení – zde záleží na zvolené metodě čtení (např. při genetické metodě čtení v tuto chvíli by prvňáček měl již přečíst třípísmenkové slovo P-E-S a spojit jej v celek).

Žáci s OMJ v této oblasti potřebují jiná kritéria hodnocení.
U nich sledujeme zejména:

  • zda rozumějí zadání, i když neodpoví plynně,
  • zda se jejich slovní zásoba rozšiřuje,
  • zda užívají češtinu spontánně (např. v krátkých větách),
  • zda se nebojí zapojit do hry či komunikace, i když ještě chybují.

U dětí s OMJ není chybou, že si některé fonémy či gramatické tvary osvojují později. Důležité ale je, aby v listopadu už bylo patrné zvětšování porozumění a aktivní snaha komunikovat.

4. Orientace v prostoru a na ploše

Tato oblast je zásadní pro čtení i psaní, ale často zůstává v pozadí.

  • Orientace vpravo / vlevo – nejprve na těle, poté v prostoru a na papíře.
  • Práce na ploše papíru – dodržuje směr zleva doprava a shora dolů.
  • Dodržení řádku – dítě neujíždí do jiného sloupce nebo na jiný řádek.
  • Vnímání figury a pozadí – dokáže vyčlenit podstatný prvek mezi rušnými detaily.

Prvňáčci, kteří v této oblasti tápou, působí často „nepořádně“, ale jejich obtíže mohou vzniknout na percepční bázi, nikoliv z vůle.

5. Pracovní návyky a samostatnost

V listopadu by dítě již mělo:

  • připravit si pomůcky a orientovat se v nich,
  • pracovat cca 10–15 minut soustředěně,
  • dokončit zadaný úkol,
  • pochopit slovní instrukci učitele (včetně vícenásobného pokynu),
  • uvědomovat si, kdy se pracuje a kdy je čas na hru.

U dětí s OMJ je důležité ověřit, zda úkol nezvládají proto, že nerozumí slovnímu zadání. Někdy postačí vizuální podpora nebo krátká instruktáž – a dítě začne pracovat bez obtíží.

Děti s odlišným mateřským jazykem: co sledovat a jak podporovat

V posledních letech přichází do českých škol výrazně více dětí, pro které čeština není prvním jazykem. U těchto žáků se může adaptace protáhnout, protože zvládají dvojí zátěž: novou školu a zároveň nový jazyk.

Učitel by měl v listopadu věnovat pozornost tomu, zda:

  • dítě rozumí základním pokynům opakující se v prostředí školy,
  • se mu postupně rozšiřuje aktivní i pasivní slovní zásoba,
  • reaguje na jednoduché otázky, i když jednoslovně,
  • se zapojuje do kolektivu (nejen řečí, ale i hrou, výrazem, gesty),
  • nemizí v tichosti „mimo třídu“ – sociálně i komunikačně.

Pro žáky s OMJ je hlavním cílem funkční jazykové osvojení a sociální zakotvení. Nejde jen o osvojování písmen, ale o to, zda si dítě umí říct o pastelku, požádat o pomoc, vysvětlit, co neví.

Tam, kde jazyk nestačí, pomáhá vizuální opora, rituály, piktogramy či audiovizuální obsah.

Proč hodnotit na konci listopadu?

Listopad je z hlediska diagnostiky ideální, protože učitele čekají v brzké době třídní schůzky. Na těchto schůzkách může učitel informovat rodiče se svými poznatky o žácích. Přestože žáky v prvním ročníku pedagogicko-psychologická poradna nevyšetřuje, učitel může:

  • po prvním pololetí nastavit plán pedagogické podpory,
  • oslovit školního speciálního pedagoga nebo jiného člena školního poradenského pracoviště s prosbou o depistáž,
  • nastavit s rodiči konkrétní postup, jak žáka podpořit v oblastech, ve kterých selhává (např. procvičování grafomotoriky na denní bázi apod.).

Shrnutí

Článek pojednával o běžných žácích. Žáci s dříve nastavenými podpůrnými opatřeními mají zohlednění od učitele již z podstaty. Na konci listopadu může učitel již hodnotit, jak se žákům daří v rovině kognitivní, sociální i emoční. Zvláštní pozornost tedy patří nejen žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i dětem s odlišným mateřským jazykem.

Kvalitní dlouhodobé pozorování je projevem profesionálně odváděné pedagogické práce ve třídě. Je třeba mít na paměti, že v prvním ročníku se projeví mnoho oblastí, které zůstávaly doposud skryty v mateřské škole. Učitel(ka) prvňáčků, resp. osobnostní nastavení, životní hodnoty a strategie řešení problémů, se do žáků vtisknout, a proto je nutné vést v patrnosti výše zmíněné body.

Mgr. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj: 

vlastní zkušenosti autorky ve třídách prvních ročníků

Ilustrované Eduall karty pro rozvoj řeči – sada 15 hravých karet na artikulaci, výslovnost a dechová cvičení pro děti.

V našem Eduallshopu můžete zakoupit Eduall karty na rozvoj řeči:

https://www.eduallshop.cz/karty-na-rozvoj-reci


Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz

Mgr. et Bc. Alena Fenclová
Alena Fenclová působí na pozici školního speciálního pedagoga na základní škole. Ve školství pracuje od roku 2018. Sbírala zkušenosti na různých pozicích, od asistentky pedagoga, vychovatelky školní družiny přes vedoucí kroužků a vyučující. Od roku 2023 má svou poradenskou praxi v Berouně, kde pomáhá svým dětským klientům stimulačními programy (Maxík, Příprava na čtení dle Elkonina, Neuro-vývojová stimulace).
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *