Role hudby a rytmu v terapii dětí s ADHD a SPU

Ilustrace znázorňující současné využití hudby v terapii, včetně hry na klavír, zpěvu a poslechu hudby v moderním terapeutickém prostředí.
Moderní muzikoterapie: Jak hudba pomáhá v dnešní době

Hudba a rytmus

jsou jedinečné terapeutické nástroje, které mají schopnost ovlivňovat lidský mozek, tělo i emoce. Díky svému komplexnímu vlivu na člověka se využívají v mnoha oblastech, od léčby neurologických poruch až po zvládání stresu. Terapeutické využití hudby a rytmu se zakládá na tom, že hudba působí na různé části mozku současně, což ji dělá mimořádně efektivní při zlepšování kognitivních, motorických i emočních funkcí.

Hudba a rytmus proto mají nezastupitelné místo v terapii dětí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a specifickými poruchami učení (SPU). Díky svému komplexnímu vlivu na mozkové funkce, hrubou i jemnou motoriku a emoce poskytují možnosti, jak podpořit dovednosti, které tyto děti často postrádají.

Hudební terapie a rytmické aktivity se využívají nejen k cílené intervenci, ale i k obohacení vzdělávacího procesu, který díky hudbě a pohybu může být pro děti zábavnější a efektivnější.

Tento článek Vám poskytne detailní pohled na terapeutické přínosy hudby a rytmu a ukáže, jak je lze prakticky využívat při práci s dětmi (nejen) s ADHD a SPU.

Historie hudby jako léčebného nástroje

Hudba byla využívána jako léčebný nástroj již od pradávna. V pravěku byla prostředkem pro komunikaci s bohy a zároveň pomáhala v boji s chorobami. Terapeutickým působením hudby se zabývali i antičtí myslitelé, Platon či Aristoteles, kteří se shodovali na tom, že vlastně samotné poslouchání hudby může mít dokonce větší terapeutický efekt než aktivní hraní na hudební nástroj. Informace o tom, že člověku hudba přináší uvolnění a odplavení negativních emocí vedla k tomu, že začala být hudba předepisována pacientům, kteří měli problémy se svými emocemi.

V 18. století vznikalo více a více metodický materiálů pro práci s hudbou jako terapeutickým prostředkem. Ve 20. století, nejdříve v USA a poté i v Evropě, začaly vznikat školy se zaměřením na samotnou muzikoterapii a práci s dětmi s problémovým chováním. V roce 1969 byl otevřen Muzikoterapeutický ústav v Paříži, který cílil na děti s autismem.

Postupně se muzikoterapie pro své výborné terapeutické účinky rozšiřovala i do dalších evropských zemí a byla využívána při práci s dětmi i dospělými s různými zdravotními neduhy (poruchy řeči, léčba alkoholismu, ADHD atd.)

Dnes má muzikoterapie široké uplatnění a její prvky či principy využívají i učitelé v běžných školách nejen při výuce hudební výchovy.

Historická ilustrace ukazující hudbu jako léčebný nástroj od pravěku až po současnost, včetně postav z antiky, středověké hudební scény a moderní muzikoterapie.
Hudba jako lék: Historie muzikoterapie od pravěku po současnost

Hudba, rytmus a jejich výhody 

Hudební a rytmické aktivity mají několik stěžejních výhod. Oslovují různá smyslová centra v mozku, propojují pravou a levou hemisféru, zlepšují schopnost koncentrovat se a podporují paměť. Pro děti s ADHD, které jsou neklidné a mají problémy udržet pozornost, a děti se SPU, jež mají obtíže se čtením nebo psaním, jsou tyto intervence obzvláště přínosné. Například výše zmíněné propojování levé a pravé mozkové hemisféry je klíčové pro optimální fungování mozku a má zásadní vliv na různé aspekty života. Naše dvě mozkové hemisféry mají odlišné funkce, proto usilujeme o jejich propojení, které umožňuje efektivní spolupráci při řešení problémů. Vzájemná spolupráce obou mozkových hemisfér je nezbytná pro komplexní myšlení, učení, pohyb i zvládání emocí. Levá hemisféra zodpovídá za logiku a jazykové schopnosti. Pomáhá při řešení problémů, matematických úloh nebo čtení. Pravá hemisféra je zaměřena především na kreativitu, intuici, prostorovou orientaci, vizuální vnímání a projevy emocí. Pomáhá nám s rozpoznáváním obličejů, uměleckým vyjadřováním a vnímáním hudby.

Rytmus má navíc přímý vliv na regulační systémy těla. Může pomoci zpomalit srdeční tep, snížit úzkost a stabilizovat náladu. Děti s ADHD často zažívají emoční výkyvy, které hudba dokáže efektivně regulovat.

U dětí se SPU hudba podporuje nejen emoční stabilitu, ale také rozvoj fonologického uvědomění, což je základní předpoklad pro zlepšení čtenářských a jazykových dovedností. Pod fonologickým uvědoměním si představme např. rozpoznávání slabik ve slovech, identifikaci prvního nebo posledního písmene ve slově, zvukovou analýzu a syntézu nebo práci s rýmy.

Proč hudba a rytmus fungují?

Hudba nabízí multisenzorický přístup tzn. propojuje sluch, zrak a motoriku. Děti například poslouchají rytmus, sledují vizuální podněty (pohyb rukou učitele, barvy nástrojů) a zároveň koordinují pohyby svého těla. Pro děti s ADHD je tento přístup obzvláště efektivní, protože jim pomáhá zpracovávat informace z více smyslů současně. Díky tomu se mohou lépe soustředit na konkrétní úkol a rozvíjet svou schopnost sebekontroly. Rytmus například přirozeně strukturuje činnost, což dětem s ADHD poskytuje jasné hranice a předvídatelnost, která usnadňuje jejich orientaci v aktivitách.

Praktické metody a přístupy

1. Hraní na nástroje s jednoduchým rytmem

Hudba založená na jednoduchých rytmických vzorcích pomáhá dětem udržovat koncentraci.

  • Opakování rytmu („Zopakuj, co slyšíš“)

Terapeut, učitel zahraje jednoduchý rytmus na buben, triangl nebo tamburínu a dítě má za úkol jej zopakovat. Aktivita rozvíjí sluchové vnímání, pozornost a schopnost napodobovat.

  • Rytmické fráze s mluvením

Děti opakují rytmus doprovázený slovy, například „ta-ta-ti-ti-ta“ nebo rytmizované říkanky. Tato aktivita propojuje jazykové a rytmické dovednosti, což je zvláště užitečné pro děti se specifickými poruchami učení.

  • Rytmické duo

Dvě děti hrají na různé nástroje (například buben a tamburínu) a střídavě se doplňují v hraní jednoduchých rytmů. Tato aktivita posiluje sociální interakce, schopnost spolupráce a koordinaci.

  • Rytmická reakce („Hraj, když uslyšíš signál“)

Děti mají za úkol reagovat na konkrétní zvuk nebo pokyn, například tlesknout nebo udeřit do bubnu, když slyší specifický signál (například tři údery tamburíny). Tato hra zlepšuje soustředění a rychlost reakcí.

2. Hudební hry s pohybem

Spojení rytmu s pohybem pomáhá dětem s ADHD efektivně využívat přebytečnou energii.

  • Stop a pohyb

 Děti tančí nebo chodí podle rytmu hudby, musí zastavit, když se hudba vypne. Tato hra trénuje sebekontrolu a schopnost rychle reagovat.

  • Tanec s různými pomůckami (např. šátky)

Děti drží barevné šátky nebo stuhy a pohybují s nimi podle rytmu hudby. Mění směr pohybu, rychlost nebo výšku, což pomáhá propojit hudbu s vizuálním vnímáním a jemnou motorikou.

  • Rytmická štafeta

Děti stojí v kruhu nebo řadě a pohybová sekvence (například tlesknutí a skok) se postupně předává mezi účastníky. Tato činnost posiluje týmovou spolupráci, schopnost sledovat rytmus a plynulost pohybů.

3. Zpívání a rytmické říkanky

Pro děti se SPU jsou říkanky neocenitelným nástrojem pro zlepšení jazykových dovedností.

  • Zpívání slov na melodii známé písně (např. „Skákal pes“)

Pomáhá rozvíjet slovní zásobu a fonologické uvědomění.

  • Rytmické říkanky doprovázené tleskáním

Posilují schopnost rozeznávat slabiky a rytmus jazyka.

  • Dokonči větu

Učitel recituje část říkanky, ale některá slova vynechá, a děti mají za úkol doplnit správné slovo. Například: „Skákal pes přes… (plot).“ Aktivita zlepšuje jazykové porozumění a slovní zásobu.

  • Pohyblivá říkanka („Jdeme po stopách“)

Děti recitují říkanku a zároveň chodí po předem vyznačené trase (například kolečka nebo šipky na podlaze) v rytmu slov. Aktivita podporuje koordinaci pohybu a rytmické cítění.

  • Zpívání v různých emocích („Jak by to znělo smutně?“)

Děti zpívají jednoduchou písničku v různých emocích (veselá, smutná, naštvaná). Tato aktivita jim pomáhá lépe vnímat intonaci a emocionální zabarvení hlasu.

4. Technologie v terapii

Moderní technologie nabízí atraktivní a interaktivní způsob, jak zapojit děti do hudební terapie.

  • Aplikace na tvorbu rytmů

Děti mohou vytvářet vlastní rytmické skladby, což zlepšuje jejich kreativitu a schopnost plánovat.

  • Virtuální nástroje

 Online klavíry nebo bubny umožňují dětem hrát na nástroje i v případě, že žádný takový nástroj fyzicky nevlastní.

5. Zapojení hudby do výuky

Hudba může být přirozeně zakomponována i do školních hodin.

  • Hudební rozcvičky

Krátké rytmické aktivity na začátku hodiny pomáhají dětem se zklidnit a připravit na učení.

  • Rytmické učení abecedy

Písmena lze spojit s jednoduchým rytmem, což dětem usnadňuje zapamatování.

  • Zpívání pravidel

Školní pravidla nebo instrukce lze přezpívat, aby byly pro děti lépe zapamatovatelné.

Hudba a rytmus představují unikátní a efektivní nástroje pro práci s dětmi s ADHD a SPU. Spojují radost, pohyb a učení, a proto mohou přinášet dlouhodobé benefity nejen pro kognitivní a motorický vývoj, ale i pro celkovou emoční pohodu dětí.

Mgr. Iva Strejčková


Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Mgr. Iva Strejčková
Mgr. Iva Strejčková vystudovala speciální pedagogiku a v současnosti působí jako školní speciální pedagožka v mateřské škole, kde pracuje s dětmi předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na hledání efektivních metod podpory jejich rozvoje. Během studijních i pracovních let nasbírala zkušenosti z českých i zahraničních vzdělávacích institucí. Absolvovala stáž na základní škole v Rakousku, kde se seznámila s moderními přístupy k výuce, a získala cenné zkušenosti při práci ve škole a dětském domově pro děti s postižením v Německu. Tyto zahraniční zkušenosti jí poskytly hlubší vhled do inkluzivního vzdělávání a rozšířily její schopnost přistupovat k dětem s respektem k jejich individuálním potřebám. Ráda se dále vzdělává a čerpá poznatky z odborné literatury, přednášek nebo workshopů. Své obzory si rozšiřuje také cestováním, které jí umožňuje nahlížet na vzdělávání a život z širší perspektivy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *