Touretteův syndrom a CBIT terapie

Touretteův syndrom se řadí mezi neuropsychiatrické poruchy. Projevuje se motorickými a vokálními tiky. Nezřídka se k němu přidružuje např. ADHD, poruchy autistického spektra, úzkostné poruchy nebo OCD. Projevy TS a to, jak ovlivňují život konkrétního dítěte nebo dospělého s TS jsou velmi různorodé. Touretteův syndrom nelze vyléčit, je však možné ovlivňovat jeho projevy, mimo psychiatrické medikace, také různými terapeutickými přístupy. Ty je důležité volit velmi individuálně a s přihlédnutím k aktuálním potřebám a vývoji poruchy.

Pokud se jedná o lehčí formu Touretteova syndromu a tikové projevy nebo i jiné přidružené potíže člověka nějak výrazně neomezují v běžném životě, pomáhá citlivý a chápající přístup, dostatek odpočinku, vyvážená strava a případně také pravidelné doplňování hořčíku. Podpůrné mohou být i různé záliby, ze kterých významně pomáhají zejména pohybové aktivity. Jakmile se u TS objevují i další komorbidity, bývá to již pro běžný život člověka mnohem náročnější a často je pak zvolena psychiatrická medikace. Děti a dospělé obtěžují úzkostné a depresivní stavy, nutkavé myšlenky i únavné mnohačetné tikové projevy. Díky silným tikům se potýkají i s bolestmi očí, hlavy nebo svalů. Zejména období puberty je na tyto projevy nejnáročnější i v souvislosti s výraznými hormonálními výkyvy. Psychiatrická medikace, která je vhodně nastavena, může být výrazným pomocníkem. Je si však nutné uvědomit, že její nastavování není většinou krátkodobou záležitostí a vyžaduje pravidelnou a úzkou spolupráci s lékařem, a pokud jde o dítě, i se školou. Někteří jedinci se potýkají i s nepříjemnými (někdy jen přechodnými) vedlejšími účinky při užívání psychiatrické medikace jako jsou výkyvy nálad, menší chuť k jídlu, ospalost, zhoršení tikových projevů apod. Přesto je v určitých případech a obdobích nezbytná.

I my jako rodiče dcerky s Touretteovým syndromem jsme byli postaveni před rozhodnutí, jak dál přistupovat ke zhoršujícím se tikům a k nově objevenému nutkavému chování nebezpečného charakteru. Než jsme zvolili psychiatrickou medikaci, vyzkoušeli jsme i různé alternativní přístupy, homeopatii a terapii CBIT. O té bych se ráda v tomto článku více zmínila, protože v určitém krátkém období dcerce poskytovala alespoň částečnou úlevu a třeba mohu těmito informacemi pomoci i dalším rodičům a jejich dětem.

Terapie CBIT – teoretická východiska

CBIT (COMPREHENSIVE BEHAVIORAL INTERVENTION FOR TICS) je behaviorální terapie tikových poruch. Zahrnuje psychoedukaci, funkční intervenci (založena na rozboru situací vyvolávající tiky, jejich úprava nebo odstranění), sociální podporu (např. práce s rodinou, výběr vhodné školy…), relaxační trénink (práce s vnitřním napětím) zvýšené uvědomování si vlastních tiků a nutkání. Využívá dvě behaviorální techniky HRT a ERP.

HRT (trénink konkurenční reakce) technika je založena na vnímání nutkání k provedení tiku a nahrazení ho jinou sociálně přijatelnou reakcí. Nejprve terapeut s klientem vytvoří seznam tiků a vybere ty nejvíce obtěžující. Následuje nácvik uvědomování si nutkání. Až je klient schopen uvědomit si nutkání, pak přichází fáze nahrazování jinou reakcí např. místo mrkání nechat oči široce otevřené a zaměřit se na jeden bod či předmět. Následuje domácí trénink. Většinou po týdnu se nácvik zhodnotí a dle potřeb se upravuje, zvyšuje náročnost nebo se pokračuje s dalšími tiky. Při ukončování terapie dostane klient nebo rodina (u dítěte) tzv. krizový plán pro případ zhoršení tiků (co dělat a na koho se obrátit).

ERP je technikou zaměřenou na práci s nutkáním, které předchází tiku a po jeho provedení odezní. Klient je vystavován pocitům nutkání a učí se na ně nereagovat. Čas, po který je vystavován nutkání, se pozvolna prodlužuje. Postupně se snižuje potřeba na nutkání reagovat. I zde se v závěru vypracovává krizový plán.

Cíle jsou zejména:

• dokázat ovládat tiky a
• vydržet nutkání.

Předpoklady pro zařazení do terapie:

• doporučení od praktického lékaře či jiného specialisty,
• osoby starší 7-8 let (dle posouzení terapeuta) s dostatečně závažnou tikovou poruchou trvající déle než 1 rok,
• motivace a obtěžující potíže pro klienta (nejen přání rodičů, učitelů…),
• každodenní výskyt tikových projevů v různých prostředích a situacích,
• konstantní udržování psychiatrické medikace i jiné terapie v průběhu CBIT,
• schopnost domácího tréninku,
• schopnost pravidelné docházky na terapii dle předchozí dohody (podle praxe terapeuta, např. v INEP docházka 1x týdně po dobu 10 týdnů) a
• nepřítomnost mentální retardace či jiných potíží ovlivňující průběh terapie.

CBIT terapie – praktické zkušenosti

V období covidu a online výuky, kdy dcerka docházela do 5. třídy běžné základní školy, se její tikové projevy začaly zhoršovat, tiků přibývalo a přidružila se i porucha OCD (obsedantně-kompulzivní porucha). Čím dál méně se zvládala účastnit i online výuky. Roli sehrály i častější a výrazné tiky a úzkostné stavy. Vliv měly i hormonální změny. V té době jsme ještě dojížděli několikrát ročně do Prahy do INEPU (Institutu neuropsychiatrické péče), kde jsme poprvé rozhodli o nasazení psychiatrické medikace. Hledali jsme však i terapeutickou péči, která by zlepšování psychického stavu dcerky ještě podpořila. Ve facebookové skupině jsem zahlédla nabídku paní psycholožky PhDr. Nicol Tesar a CBIT terapie mě velmi oslovila. I přesto, že většinu roku žije v USA, měla možnost i online terapií, což jsme využili. Po první úvodní schůzce dcerka souhlasila, že terapii vyzkoušíme.

Každou terapii jsme vždy zahájily společně a pak dcerka pracovala s paní terapeutkou samostatně. Při první terapii si vytvořily seznam tiků a vybraly jeden, který jí v té době nejvíce obtěžoval. Šlo o velmi časté mrkání, kdy ji i hodně svědily a bolely oči a následně i hlava. Bylo to pro ni velmi vyčerpávající. Paní terapeutka ke každému tiku vytvořila jakoby nějakého zástupce, který symbolizoval náhradní činnost za tik. K tomuto prvnímu tiku patřil symbol „detektiv“. Náhradní činnost byly výrazně otevřené oči a dlouhé koukání do jednoho místa. Po dobu jednoho týdne měla dcerka úkol vnímat nutkání před mrknutím a snažit se mrknutí nahradit „detektivem“. Zaznamenávala si, jak a kolikrát se jí dařilo. Protože mrkání se podařilo nahradit celkem rychle, vybraly s paní terapeutkou další tik a tím bylo skřípání zubů. Zástupným symbolem se stal „tučňák“. Náhradní činností bylo tentokrát co nejdéle mít sevřené rty a zuby u sebe. Dcerce se dařilo, situace se však začala komplikovat náhlým objevením nebezpečného nutkavého chování. Také se více proměňovaly tiky a přidávaly nové. Ještě několik týdnů společně trénovaly nejen nahrazování různých dalších tiků, ale prováděly také relaxační cvičení a řešily i zvládání nutkavého chování. Po každé terapii jsem dostala mailem shrnutí terapie, úkoly na týden a různá doporučení a tipy. Symboly k tikům si dcerka často sama kreslila a jako připomínka visely na lednici. Paní terapeutka nám byla kdykoliv k dispozici na telefonu nebo na mailu. Společným úsilím zvládly pořešit ještě několik tiků. Avšak přidružené potíže a období covidu pokračování v terapii zkomplikovalo a společně jsme se dohodly, že terapii prozatím přerušíme a dcerka bude trénovat a využívat dosud naučené. I přesto, že dcerka musela mít nakonec navýšenou medikaci, jsem velmi vděčná za zkušenost s CBIT.

Věřím, že CBIT terapie může být pro některé děti velkou pomocí nejen při potížích s tiky, ale i se tak naučí lépe naslouchat svému tělu a pracovat s ním. Tuto terapii poskytuje také Institut neuropsychiatrické péče v Praze (INEP).

Mgr. Iveta Dubová (speciální pedagog, učitelka 1. stupně)

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Zdroje:

Praktické zkušenosti autorky

Online. Dostupné z: https://www.inep.cz/files/cbit.pdf. [cit. 2025-07-27].

Online. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2022/01/03.pdf. [cit. 2025-07-27].

Začátek formuláře

Online. Dostupné z: https://www.facebook.com/groups/536576508835002. [cit. 2025-07-27].

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče