JAK DĚLAT DOMÁCÍ PŘÍPRAVU U DÍTĚTE S ADHD

Máte-li doma dítě s ADHD, víte, že není vůbec jednoduché udržet jeho pozornost při jedné činnosti, natož aby se soustředěně učil a v učení vytrval. Zkratka ADHD značí poruchu pozornosti s hyperaktivitou, kdy se dítě nedokáže soustředit, je impulzivní a ovlivňuje ho to v mnoha oblastech života. Mívají problémy s dokončováním úkolů, mluvívají rychleji a hůře regulují své emoce.

V dnešní době se často porucha ADHD diagnostikuje i u dětí, u kterých se o tuto poruchu nejedná, ale projevy jsou velmi podobné. Mluvíme-li o dítěti, jež by mělo mít ADHD diagnostikováno, obvykle je na něm určitý neklid pozorovatelný již od narození. Pokud je dítě neklidné, nutně to ale neznamená, že má ADHD. Některý neklid a „zlobení“ mohou být zcela běžným projevem dítěte. 😉

Děti s ADHD se obvykle snadno rozptýlí, zapomínají na úkoly a povinnosti, nedokáží se dlouhodobě soustředit na jednu činnost nebo být na jednom místě, cítíme z nich neklid a impulzivitu. To se pak odráží i ve vztahu k autoritám, kdy mají potíže s jejich respektováním a problémy přichází i v učení.

Dnes si povíme, jak můžeme pomoci dítěti s ADHD, aby se mu lépe dařilo doma i ve škole. Výchova takového dítěte je bezesporu velice psychicky a fyzicky náročná a vyčerpávající. Rodič musí k dítěti přistupovat s mnohem větší trpělivostí, než tomu je zvykem u jiných dětí. Neúnavně se pouštět do kolotoče opakování a vysvětlování. Je třeba být důslední v požadavcích a jejich dodržování. Znamená to nastavovat pravidla a z těch neslevovat. Důslednost snižuje zmatek v hlavě dítěte s ADHD, lépe se pak ve světě orientuje. Na pravidlech by se ale měli dohodnout všichni, aby to bylo společným dílem rodiny. 😊

V případě, že se něco povede, je záhodno si toho povšimnout a dítě velmi ocenit. Bude to podporovat žádoucí chování. Pokud se něco nepovede, dopředu by měly být stanoveny důsledky, které z toho plynou.

Zároveň je však nutné přijímat své dítě takové, jaké je, a to bez výhrad a podmínek, i když to někdy nemusí být právě lehký úkol. V případě, že Vás tato péče vyčerpává, určitě je velmi žádoucí obrátit se na odbornou pomoc a požádat o podporu. Případně sdílet své starosti s někým, kdo má podobné zkušenosti, může být také velmi ulevující. Je podpůrné být tedy součástí nějaké skupiny rodičů, kteří rovněž vychovávají dítě s touto diagnózou.

Jak tedy dítěti s ADHD pomáhat v běžném životě, vést ho k samostatnosti, odpovědnosti a s tím související i zvládnutí školní přípravy doma?

Mysleme na to, že je třeba si u dítěte všeobecně, ale u takového dítěte především, všímat jeho základních fyzických a psychických potřeb. Ty je třeba uspokojit, aby dítě nevyrušovaly při jiné činnosti. Tedy pokud se s dítětem chci učit, je nutné, aby se mu nechtělo na toaletu, nemělo žízeň nebo hlad, necítilo nějaké nepohodlí apod. K základním psychickým potřebám patří i pocit bezpečí a blízkosti, tedy že se může obrátit na blízkého člověka, který ho přijímá. Chce cítit rodinné kořeny a mít vytvořené pouto jak s matkou, tak i s otcem (nebo jinou určující osobou, která je dítěti blízká). Měl by mít pocit bezvýhradného přijetí, protože láska pro dítě znamená péči a snahu vyhovět jeho potřebám, což u něj vytváří pocit jistoty. Chce cítit, že někam patří, že má pro ostatní cenu a je důležitý. Doporučuje se svěřit mu nějakou činnost, za kterou ponese vlastní odpovědnost a bude jen v jeho režii. Postupně je možné s úspěchy, které přijdou, nenásilně zvyšovat nároky.

Cíle dítěte by neměly být stanovovány příliš veliké a vzdálené. Je potřeba, aby vědělo, že před ním nějaké dílčí cíle jsou a jsou dosažitelné a zvládnutelné. Volme tedy spíše krátkodobé cíle (každodenní), kterých budeme dítěti pomáhat dosahovat a oceňovat ho za jejich dosažení.

Dítě s ADHD potřebuje stimulaci – rozmanité podněty, které ho budou stimulovat k rozvoji a abstraktnímu myšlení.

Při snaze o zvládnutí učiva může dítě projevovat silnější emoce, děti s touto diagnózou jsou citově zranitelnější a přecitlivělé a rodič by tedy měl dítě podpořit a zvyšovat jeho sebevědomí. A to i v situacích, kdy se dítě chová obranným způsobem, tedy projevuje kupříkladu vztek nebo hněv. Zkusme projevit pochopení, že dítě to takto cítí a my mu rozumíme a zároveň nabízet alternativy, jak můžeme emoce projevit.

Komunikovat s dítětem je třeba jasně a srozumitelně. V klidu, pomalu, zprávu mu opakovat, a především při kárání je dobré s ním hovořit v ústraní.

Je velmi nasnadě, že dítěti, které je velmi neklidné a roztěkané, musíme pomáhat ke zklidnění. Je důležité si najít chvilku, kdy s dítětem budete sami, třeba na klidném místě. Relaxace může probíhat formou hry, ale i při rybolovu nebo rukodělných činnostech apod. Pravidelně si zajít na zmrzlinu nebo do lesa může být též účelné. Využíváme povídání si o běžných věcech, bez poučování a kárání, vyslechneme dítě a tvoříme blízký zklidňující vztah. Což ale znamená, že je třeba, aby tato činnost bavila obě strany.

Pro děti s ADHD jsou rozhodně přínosem pohybová cvičení, přičemž by se s dítětem mělo cvičit zábavnou formou. Pohybová cvičení by se měla stát každodenní součástí. Variantou je zakopat si spolu s míčem, zahrát si vybíjenou, na honěnou, zatančit si spolu nebo podpoříme dítě v nějakém sportu, kterému by se mohlo věnovat.

Jak podpořit soustředění? Velmi souvisí s poznáním sebe samého, lepším pochopením svých citů a získání vyššího stupně sebekontroly. Není to tedy jen příležitostné zaměření pozornosti. Ptejme se dítěte na jeho názory a pocity, vyjádřeme mu pochopení a pomáhejme mu s porozumění sebe samému, ale i světu kolem.

Když tedy shrnu výše uvedené a zkusíme si zodpovědět na otázku, jak dítěti s ADHD pomoci se školní přípravou, nabízí se tyto možnosti. Hodně dítěti strukturovat den. Aby vědělo, kdy je čas, ve kterém se učím, kdy odpočívám, kdy chodím spát apod. Je to zdroj zklidnění a jistoty a pomůže mu to se soustředit na danou činnost. Když vím, jak to v mém dni jde za sebou, méně budu mít tendence k únikovým manévrům a lépe budu ochoten jít činnostem naproti.

Dále je nutné stanovovat jen krátkodobé cíle, které dosáhnu ideálně ten den. Nenastavovat týdenní nebo delší cíle, které jsou v nedohlednu a dítě se nedokáže soustředit na jejich splnění. Ztrácí tak motivaci a chuť k plnění úkolů.

Své požadavky a pokyny je třeba rozfázovat na menší části. Postupně říci, co má dítě udělat, na co se zrovna připravit, jaký bude další krok. Nechtít po něm moc činností naráz, v tom se jeho mozek ztratí a nedokáže pak vykonat vůbec nic. Tedy nechtít po dítěti, aby si vyndalo češtinu, udělalo cvičení 3 a 4 a pak z matematiky vyhledalo domácí úkol. Musíme jít postupně. Teď uděláme cvičení 3. Nic víc. Až bude hotovo, vydáme další pokyn.

Naše pokyny také musí být velmi jednoznačné a srozumitelné. Nepoužíváme dlouhá rozvitá souvětí. Pro soustředěnost dítěte je třeba využít jasnou a krátkou formulaci. Ideálně hned poté se dítěte ptát, zda tomu porozumělo a požádat ho, aby tedy zopakovalo, co po něm chci a co bude teď následovat. Jinak se může stát, že dítě nám to odkýve, ale už to šlo jedním uchem tam a druhým ven. Ujistěte se, že zachytilo informaci či instrukci tím, že Vám ji zopakuje.

A v neposlední řadě je opravdu důležité střídat činnosti. Dítě s ADHD není schopno se vydržet učit hodinu v kuse. Je to pro jeho mozek příliš zahlcující, nedokáže držet pozornost, těká jinam a potřebuje vystřídat činnost. Mysleme tedy na to a pravidelně prokládejme učení nějakým odpočinkem nebo jinou činností. Sami poznáte, kdy už dítě není schopno poslouchat a soustředit se. V tu chvíli je záhodno změnit činnost, nechat ho se proběhnout nebo zaskákat, dát mu prostor pro nějakou formu relaxace nebo co bude zrovna potřebovat. Poté se zase může vrátit k učení.

Pomoci tedy dítěti s ADHD k učení a soustředění vyžaduje od rodiče velikou trpělivost a pochopení. Zabere to ve finále hodně času, neboť je to prokládáno jinými činnostmi, a ještě se musíme soustředit na to, jakou formou po dítěti něco chci, jak mu něco vysvětluji apod. Držte se a mějte s dítětem, ale i se sebou trpělivost. 😊

Mgr. Lucie Baliharová

Dovolte mi pozvat Vás na webinář paní Lucie Balihárové

Puberta je přirozenou, ale často velmi náročnou etapou v životě dítěte – i jeho rodiče. Emoce létají nahoru a dolů, komunikace často vázne a domácí pohoda bývá nahrazena nedorozuměními nebo konflikty. Tento webinář Vám pomůže pochopit, co se v dospívajícím dítěti odehrává, proč se chová „jinak“ a co skutečně potřebuje.

Získáte nejen teoretické poznatky, ale především praktické tipy, jak touto bouřlivou etapou projít v klidu a s větším pochopením.

Jak zvládnout pubertu: Porozumění, komunikace a důvěra – webinář s Mgr. Lucií Baliharovou | Eduall.cz

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz