Alternativní komunikační systémy pro děti s narušenou komunikační schopností

Jistě se shodneme na tom, že komunikace je základní lidská potřeba. Díky ní se dorozumíváme, vyjadřujeme své pocity, navazujeme vztahy, učíme se i poznáváme sami sebe. Když dítě nemůže mluvit nebo má potíže s běžnou řečí, neznamená to však, že nám nemá co říci. Pravděpodobně jen bude potřeba najít jiný způsob, jak by se mohlo vyjádřit.

Učitelé mateřských a základních škol se často setkávají s dětmi, které mají narušenou komunikační schopnost (NKS), ať už z důvodu vývojové poruchy, neurologického onemocnění, autismu nebo jiného znevýhodnění. Právě zde mohou sehrát významnou roli alternativní a augmentativní komunikační systémy (AAK), které pomáhají dětem dorozumět se s okolím, vyjadřovat jejich potřeby i emoce.

Tyto nástroje a metody pomáhají dětem navázat kontakt s okolím, sdílet své potřeby, emoce a zážitky. Umožňují jim zapojit se do dění ve třídě, cítit se součástí kolektivu a rozvíjet se vlastním tempem a způsobem.

Co je alternativní a augmentativní komunikace (AAK)?

Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) představuje soubor metod, pomůcek a přístupů, které pomáhají dětem, které mají potíže s běžnou mluvenou řečí, dorozumět se se světem kolem sebe.

Samotný pojem „alternativní“ označuje způsob, který nahrazuje mluvenou řeč například pomocí znaků, obrázků nebo technických pomůcek s hlasovým výstupem. Naproti tomu „augmentativní“ znamená doplnění řeči. Tedy formu podpory, která pomáhá dítěti lépe pochopit to, co se kolem něj děje (např. obrázkový harmonogram dne, piktogramy, podpora porozumění jednoduchými znaky).

AAK zahrnuje širokou škálu přístupů od jednoduchých gest a piktogramů, přes komunikační knihy, až po tablety s hlasovými aplikacemi. Každé dítě potřebuje trochu jinou formu podpory podle svých schopností, věku i konkrétní diagnózy.

Důležité je si uvědomit, že cílem AAK není mluvení nahradit, ale vytvořit takové podmínky, aby dítě mohlo komunikovat způsobem, který mu vyhovuje a dává mu smysl. Když má dítě možnost vyjádřit, co cítí, co potřebuje nebo co ho baví, roste jeho sebedůvěra, samostatnost i schopnost navazovat vztahy s vrstevníky i dospělými. Díky tomu se může lépe zapojit do kolektivu a zažít pocit přijetí a úspěchu.

Využívání AAK může vypadat velmi různorodě, a právě v tom je její síla. Neexistuje jeden univerzální systém, který by fungoval pro všechny děti. Klíčové je vycházet z toho, co dítěti dává smysl, co zvládne a co mu pomáhá být více v kontaktu s okolím.

Například dítě s autismem, které se snadno ztratí ve změnách denního režimu, zpravidla velmi dobře reaguje na obrázkový denní plán. Díky obrázkům ví, co ho čeká, může se na změny lépe připravit a pociťuje větší klid i jistotu.

Jinému dítěti s omezenou slovní zásobou může pomoci komunikační kniha, sešit nebo složka, ve které jsou nalepené piktogramy běžných potřeb, emocí nebo činností. Dítě může prstem ukázat, že má hlad, chce si hrát, nebo že se necítí dobře. Pro pedagoga to znamená jasný signál a pro dítě pocit, že mu někdo porozuměl.

Děti, které mají pohybové nebo neurologické omezení, mohou využívat i jednoduché technické pomůcky například tzv. mluvící tlačítka (BIGmack), kam se nahraje hlasová zpráva. Jedním stiskem pak dítě dokáže sdělit větu jako „Chci pití“ nebo „Mám hotovo“. Dospělý nahraje zprávu do tlačítka a tlačítko si to „zapamatuje“.  Dítě tlačítko zmáčkne kdykoli potřebuje a hlasový záznam se přehraje nahlas a učitel, asistent, rodič podle toho může jednat. A když dítě nemůže stisknout tlačítko samo? V těchto případech se tlačítko umístí tam, kam dítě dosáhne jinou částí těla (noha, brada, hlava) nebo se připojí k dalšímu spínači.

Ve třídě, kde se pravidelně používají znaky podporující řeč (např. znak „ještě“, „hotovo“, „pomoc“), se děti rychle učí navzájem si rozumět i beze slov. A co víc? Často si tyto znaky osvojují i děti, které žádná znevýhodnění nemají. Vzniká tak prostředí, kde je jinakost přirozeně přijímána a každý má možnost být vyslyšen.

Nejčastěji využívané systémy AAK

1. Vizuální podpora (obrázkové systémy)

Výhody: Snadná srozumitelnost, okamžitá reakce, vhodné i pro neverbální děti.

Příklady:

PECS (Picture Exchange Communication System): Dítě se učí vyměňovat obrázky za požadovaný předmět nebo aktivitu.

Komunikační kniha: Obsahuje obrázky členěné dle tématu, dítě ukazuje, co chce říci.

Denní plány a piktogramy: Podpora orientace v času a režimu dne (např. „jídlo“, „hygiena“, „hra“ apod.).

Bliss: grafický symbolový jazyk, který využívá nakreslené (abstraktní nebo schematické) symboly, nikoli pohyby rukou nebo gest. Je to tedy vizuální (nepohybová) forma komunikace, nikoli znaková řeč ani znaková podpora mluvení. Bliss je určen pro uživatele, kteří nemluví vůbec, neumějí číst ani psát, často mají kombinované postižení (motorické, mentální, senzorické), ale mají zachované porozumění, schopnost učit se a touhu komunikovat. Bliss systém tvoří sada několika set grafických symbolů, které představují slova, pojmy a gramatické vztahy. Symboly jsou jednoduché, geometrické a nemají přímou podobnost s reálným objektem. Např. „Já“ = čtverec s tečkou uprostřed, „Chci“ = šipka směřující k objektu, „Ne“ = přeškrtnutí jiného symbolu. Tyto symboly se kombinují do vět a jsou zobrazeny na komunikační tabulce, v knize nebo na dotykové obrazovce. Dítě si symboly vybírá ukazováním, očima nebo pomocí spínačů – v závislosti na své motorice.

2. Znaková komunikace

Výhody: Podporuje rozvoj řeči, lze kombinovat s mluveným slovem, vhodné pro batolata i starší děti.

Příklady:

Znak do řeči (podle Makaton nebo Baby Signs): Jednoduché znaky, které dítě používá spolu s mluveným slovem. Makaton je multimodální komunikační systém, který kombinuje znakování, mluvené slovo a v některých případech i obrázkovou podporu. Je určen především pro slyšící děti s poruchami řeči, autismem, mentálním postižením nebo například Downovým syndromem. Makaton vychází ze znakové řeči, ale pracuje se zjednodušenými znaky, které jsou snadno osvojitelné i malými dětmi nebo osobami s nižší kognitivní úrovní. Znakují se pouze klíčová slova ve větě například slova jako „ještě“, „pít“, „hotovo“, „pomoc“, zatímco celá věta se současně vyslovuje. To podporuje porozumění a zároveň rozvoj mluvené řeči. Výhodou Makatonu je, že znaky lze snadno integrovat do běžné výuky i do každodenního režimu školky nebo třídy bez nutnosti speciální techniky.

3. Technické pomůcky (hlasové výstupy)

Výhody: Vyšší interaktivita, rozšiřuje možnosti komunikace.

Příklady:

Tablety s aplikacemi (GoTalk NOW, LetMeTalk, Proloquo2Go)

Tlačítka s nahranou hlasovou zprávou (dítě zmáčkne a zazní např. „chci pití“)

Jak začlenit AAK do běžné činnosti ve škole

1. Vytvořte vizuální prostředí

Používejte piktogramy ve třídě i na chodbě (např. „toaleta“, „skříň na boty“, „klidný koutek“).

Plán dne ve formě obrázků pomáhá v orientaci a snižuje stres.

2. Zavádějte znaky do běžné komunikace

Začněte jednoduchými pojmy a používejte je pravidelně.

Naučte znaky i ostatní děti, podporujete tím inkluzi a empatii.

3. Pracujte s komunikační knihou nebo piktogramovými kartičkami

Při aktivitách nechte děti vybrat, co chtějí dělat, pomocí obrázků.

Vytvořte „koutek komunikace“ – krabička s kartičkami a znakovými návody.

4. Buďte trpěliví a pozitivně motivující

Věnujte pozornost snaze o komunikaci, i když je daný druh komunikace neobvyklý.

Oceňujte pokroky, povzbuzujte děti, aby se zkoušely vyjádřit novými způsoby.

Zavádění alternativní komunikace do školní praxe není vždy snadné, ale má obrovský přínos pro děti, které jinak zůstanou „neslyšené“. Správně zvolený komunikační nástroj zvyšuje sebevědomí dítěte, podporuje jeho samostatnost a zapojení do kolektivu.

Mgr. Iva Strejčková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz