Dítě s Aspergerovým syndromem v základní škole

Dříve byl Aspergerův syndrom (AS) samostatně stojící diagnózou. V současné době však již spadá pod poruchy autistického spektra a v některých zemích je již používán diagnostický manuál MKN-11 (od roku 2019) a s Aspergerovým syndromem se tam nesetkáme. V České republice je stále platná 10. verze diagnostického manuálu (MKN-10). Pro české prostředí dochází k úpravám u MKN-11, a proto není zatím využíván. Často se můžeme setkat, zejména při diagnostice v Nautis, že jsou ve zprávách prozatím použity obě diagnózy. Jedním z důvodů, který vedl ke zrušení Aspergerova syndromu jako samostatné diagnózy, je fakt, že se těžce stanovují hranice rozlišující autismus bez mentální retardace a Aspergerův syndrom. Někteří z řad lidí s autismem i z řad veřejnosti tuto změnu vítají, jiní v ní vidí spíše nevýhody. Tvrdí např. že povědomí veřejnosti o AS je větší než o autismu (případně o dalších poruchách autistického spektra) obecně.

I ve školách se setkáváme u dětí ve zprávách od odborníků ještě s termínem Aspergerův syndrom. Vzhledem k rozšířenější a kvalitnější diagnostice se v současné době potkáváme i na základních školách s nárůstem dětí s Aspergerovým syndromem. Aby se jim podařilo se co nejlépe zařadit mezi vrstevníky a byl pro ně pobyt ve škole co nejvíce přínosný, je důležité šířit podstatné informace týkající se tohoto syndromu. V tomto článku se pokusím předat co nejvíce základních teoretických informací o AS, které budu prokládat nasbíranými praktickými zkušenostmi.

Co je pro děti (i pro dospělé) s AS typické?

• Aspergerův syndrom je obdobně jako ostatní poruchy autistického spektra ovlivněn genetikou.
• Projevy AS mohou být méně nápadné a může k jeho diagnostikování docházet v pozdějším věku, než u ostatních PAS. Není neobvyklé, že je diagnostikován ve starším školním věku nebo až v dospělosti, což může lidem s AS způsobovat mnohé potíže v sociálních vztazích i v různých sociálních situacích a v životě obecně.
• Není postižen intelekt.
• Vývoj řeči probíhá standardně.
• Řeč může působit strojeně, dospěle, není výjimkou používání odborných výrazů nebo slovníku neodpovídajícího vrstevnické skupině.
• Neobratnost v komunikaci a výraznější zaměření na sebe a na hovoření o svých zálibách a tématech.
• Mohou se u nich vyskytovat oblast nebo oblasti, ve kterých výrazně vynikají.
• Humor a ironii mohou brát doslovně a nevhodně je používat.
• Pravidla chování, která jsou pro ostatní automatická, mohou být pro lidi s AS těžko pochopitelná.
• Projevují se potíže se sociálním porozuměním řeči, s vyjadřováním a s pochopením sociálních situací i s následným vhodným sociálním chováním.
• Lze pozorovat opoždění v motorickém vývoji a určitou motorickou nešikovnost.
• Mohou se přidružovat také tiky, úzkostné poruchy, deprese, poruchy učení, poruchy soustředění i poruchy příjmu potravy.
• Lidé s AS mívají oslabenou schopnost sebeřízení a organizování každodenních povinností.
• Stejně jako u ostatních poruch autistického spektra se i zde setkáváme s hypersenzitivitou a s tím souvisejícím snadným smyslovým přetížením.

Úskalí u dětí s AS ve školním prostředí a jejich možná řešení

• Sociální izolace x šikana

Děti s AS mají většinou zájem o sociální interakci s vrstevníky. Jejich komunikace je však často neobratná, jednostranně a egocentricky zaměřená. Používají rády „slovník dospělých“, případně různé odborné výrazy zejména z okruhu svých zájmů. Hůř „čtou“ z výrazů tváře nebo si je nesprávně vyloží. Náročné pro ně může být i vhodné chování v různých sociálních situacích. Problematické bývá také doslovné chápání sdělení, humoru, ironie nebo naše zavádějící sdělení např. „Skoč si do šatny pro pytlík do tělocviku.“ Dítě s AS bude třeba skákat celou cestu do šatny, aby splnilo přesně pokyn učitele. Nebo začne protestovat, že se po chodbě nesmí skákat, že se skáče jen venku nebo v tělocvičně, snaží se plně respektovat a dodržovat stanovená pravidla a je pro něj nepřijatelné je porušit. Zažila jsem i chlapce s AS, který řešil, že nebude skákat, protože není žádný klokan. Pomáhalo mi dávat si pozor na volbu slov, ale i se nebát dle individuálních možností různá slovní spojení vysvětlovat a např. formou komiksů ukazovat, co tím chceme sdělit a jaké reakce očekáváme. U dětí s AS se dá vzhledem k intelektu a běžnému rozvoji řeči tyto situace často docela dobře vykomunikovat. Náročnější je pak pro ně naučenou situaci a slovní obrat použít vhodně v praktickém životě, tam někdy dochází k nepříjemným situacím. Např. Chlapec s AS na 2. stupni zš měl naučenou situaci, kdy se starší lidé pouští v autobuse sednout. V pracovním sešitě měl u této situace, u tohoto pravidla chování na obrázku starší paní s hůlkou a bavil se o ní s paní asistentkou jako o babičce. Jednoho dne jel autobusem a nastoupila paní s hůlkou (po úrazu) a chlapec si okamžitě situaci spojil a reagoval: „Babičko, pojďte si sednout!“ Nejen, že se paní zlobila, že není žádná babička a že je chlapec drzý, chlapec ještě pevně trval na tom, že si musí paní sednout, že je to tak správné. Tuto situaci znám z vyprávění kolegů a je to už dávno, tak již přesně nevím, jak skončila. Pamatuji si, že o ní samotný chlapec dlouho vyprávěl a těžko se s takovým nepochopením srovnával. Z toho mimo jiné vyplývá, že u nácviků takových situací je dobré promyslet, jaké ilustrace i slovní obraty používáme a následně se věnovat těmto nácvikům i společně s dítětem v praxi. Můžeme tak minimalizovat různá nepochopení a nedorozumění. Takové situace a reakce dětí s PAS mohou přijít ostatním dětem jako divné, vtipné nebo se jim může zdát dítě hloupé, a pokud se s tím dál v rámci kolektivu nepracuje, spolužáci dítě vyřazují z aktivit, bojí se ho, případně se mu vysmívají a mohou vyvolávat i situace, kdy se takto chová a jim přijdou vtipné. Nebo se samotné dítě s AS v důsledku nejistoty, neporozumění či nepříjemných pocitů začíná stranit, izolovat od ostatních. Doporučuji do nácviků a situací zapojit co nejvíce spolužáků a co nejčastěji oceňovat společné i individuální pokroky.

• Hypersenzitivita

Stejně jako u dětí s jinými poruchami autistického spektra i u dětí s Aspergerovým syndromem se objevuje hypersenzitivita, kdy mohou být zvýšeně citlivé na zvuky, které my třeba úplně nemusíme vnímat např. cinkání lžiček v restauraci, ťuknutí skleničky, zasunutí klíčku do zámku, zvuk při chůzi apod. K tomu se přidávají zrakové vjemy, kdy jsou zahlceni spoustou detailů, kterých si většinou příliš nevšimneme. Když se k tomu všemu přidají pokyny a požadavky, kterým  dostatečně neporozumí, mohou mít pocit, jakoby se svět točil, hroutil a dostavují se např. pocity paniky. I na to je třeba myslet u dětí s AS. Můžeme mít pocit, že učivo bez potíží zvládají, že jsou dostatečně chytří a nepotřebují žádné obsahové ani jiné úpravy. Někdy však mohou být limitováni právě svou zvýšenou citlivostí a pobyt v plné třídě různých vjemů je může velmi vyčerpávat, zhoršovat schopnost soustředění, psychické pohody a celkově schopnost učit se. Ze zkušeností raději podhodnotím množství požadovaného učiva i času stráveného ve třídě, než dítě přetížit. Na konci článku přikládám odkaz na video, kde můžete sledovat, jak dítě s autismem vnímá prostředí v nákupním centru.

• Zaměřenost na sebe a své zájmy, netypické zájmy

Děti s AS rády hovoří o tématu, který je zajímá a orientují se v něm. Jsou si v něm jisté, umí o něm mluvit a když chtějí navázat kontakt, často začnou se svým tématem. Většinou totiž neví, jak jinak navázat kontakt, o čem mluvit. Některé děti s AS zase mají i docela představu, o čem začít hovor nebo mají naučené určité zdvořilostní věty a fráze, ale nemusí vždy odhadnout situaci nebo zvolit vhodná slova. A tak působí urputně, nezdvořile a často se jim tím zužuje okruh přátel. V rámci školní výuky je vhodné, aby dostaly prostor uplatnit svoji zálibu a využít své znalosti i ve prospěch ostatních, tím získají jejich pozornost, uznání i nové kontakty. Např. Jsem slyšela příběh o autistickém chlapci, který byl demotivovaný chodit do školy a byl úplně pohlcen svou zálibou ve sbírání odpadků, které hromadil ve svém pokoji a odmítal z něj vycházet. Rodiče byli zoufalí. Až jedna speciální pedagožka, která ho navštívila doma a on ji přijal a vyprávěl si s ní o své zálibě, zjistila, jak má hluboké znalosti o třídění odpadu. Oslovila následně školu a společně vytvořili pro chlapce a zároveň pro školu projekt třídění odpadu precizně propracovaným systémem, který měl samotný chlapec na starosti, přednášel o něm ostatním a dohlížel na jeho fungování. Tím bylo výrazně podpořeno jeho sebevědomí a motivace chodit do školy. Často přes záliby dětí se můžeme lépe vzájemně napojit.

• Porozumění pokynům

Děti s Aspergerovým syndromem mohou svým strojeným vyjadřováním působit, že dostatečně ví, o čem mluví a i všemu rozumí. Máme sklon k nim i tak přistupovat a mluvit s nimi někdy jako se staršími dětmi nebo s dospělými. Je však potřeba si ověřovat porozumění a mluvit jednoznačným a jednodušším jazykem v kratších sděleních. U úkolů ve škole může být nápomocná i vhodná vizualizace u úkolu nebo ukázka od spolužáka. U úkolů, kde je využívána motorická zdatnost, mohou selhávat, i přesto, že vědí, co a jak v něm mají splnit. Zde je možná určitá úprava tak, aby mohly zažít úspěch z úkolu a zároveň se učily i něco překonávat.

• Nepřiměřeně snadné nebo náročné úkoly

Jak jsem již zmiňovala výše, samotné vyjadřování a vystupování dětí s PAS působí často buď, že velmi dobře všemu rozumí, nebo nevhodnou volbou slov či nevhodným chováním v dané situaci, působí hloupě. Obojí může být nesprávně vyloženo a díky tomu i pak volíme úkoly s nepřiměřenými nároky – příliš snadné nebo těžké. V obou případech tím lze dítě demotivovat a neobjevíme tak skutečný potenciál dítěte s AS. V tomto případě doporučuji dát si dostatek času na poznávání dítěte prostřednictvím jeho zálib, toho, co ho zajímá a využívat záliby v jednotlivých úkolech. Postupně zařazujeme i náročnější nebo méně oblíbená témata či úkoly. Někdy situace vyžaduje využití i vnější motivace. Děti s AS mohou častěji vyžadovat i různé formy sociální odměny (hru se spolužákem, povídání s asistentem, pochvalu od paní učitelky, vycházku s asistentem apod.). Jindy jim stačí vysvětlení smysluplnosti úkolu.

• Těžší přijímání změn v režimu, rozvrhu, zaběhlé rutině

Rituály a rutina, určitá pravidelnost dodává pocit jistoty, předvídatelnosti a řádu, zklidňuje a pomáhá se dětem s AS snadněji orientovat v okolním prostředí i v sociálním chování. Opakované sociální chování pak snadněji napodobují a někdy ho pak zvládnou i použít ve správné, nejlépe totožné, situaci. Změnám se v životě nevyhneme, a proto je důležité je na ně připravovat např. občasnou změnou v rozvrhu. Některému dítěti stačí pouze ústně sdělit, jaká hodina bude, jinému to stačí ukázat na společném rozvrhu, další to potřebuje mít na svém individuálním rozvrhu a chce i vidět, jak jednotlivé hodiny a úkoly ubývají. Změna se nemusí týkat jen samotné činnosti, ale i místa, kde se činnost vykonává. Někdy může být přijetí změny těžké a jindy pomůže to správné vysvětlení. Např. Když jsem učila tělocvik ve 2. třídě a oznámila jsem, že dnes budeme cvičit na zahradě, tak chlapec s AS, z této třídy, se vzepřel, že je to nesmysl, že nikam nepůjde. Nejdříve jsem nechápala, co je nesmysl. Později mi vysvětlil, že tělocvik musí být v tělocvičně – tam podle něj patří. Myslela jsem, že ho už ven nedostanu. Celá třída čekala a těšila se ven. Tak jsem řekla, že to je tak zapsáno ve školním vzdělávacím programu naší školy (tělocvik může být i jinde než v tělocvičně) a rozhodl to pan ředitel a můžu mu to v tom i ukázat. To byl dostatečný argument a konečně s námi odešel ven.

• Náročné chování

Ani dětem s Aspergerovým syndromem se nevyhýbají obtíže v chování. Nejčastěji bývá příčinou právě oslabení v sociální oblasti. Děti se chtějí kontaktovat s vrstevníky a volí nevhodné způsoby – kopnutí, štípnutí, plivnutí, sebrání hračky, nadávky i provokace (Dítě ví, co některému dítěti vadí a kontaktuje ho tímto způsobem.). Někdy dítě teoreticky ví, co je dobře a co špatně, ale uvést to do praxe, je pro něj těžké. Nácviky v sociální oblasti vyžadují spolupráci rodiny, školy a odborníků, kteří se těmto nácvikům věnují a dlouhodobou pravidelnost a důslednost.

Funkce asistenta pedagoga u dítěte s AS

Jsou děti s Aspergerovým syndromem, které projdou základní školou bez asistenta pedagoga a stačí jim podpora rodiny a empatických vyučujících a v sociální oblasti mají pouze mírné obtíže. U některých velmi introvertních dětí a často u dívek s AS se nemusí ani potíže nějak viditelně projevit, velmi dobře je kompenzují a tím je maskují. Pak jsou děti, kterým je přidělen školským poradenským zařízením asistent pedagoga a většinou je jejich průvodcem právě v sociální oblasti, v komunikaci, ve vztazích. Zprostředkovává také propojení s třídním učitelem, rodiči a se samotným kolektivem spolužáků. Je velmi podporující, pokud spolupracuje i při nácvicích sociálních dovedností s dalšími organizacemi a odborníky a společně s třídním učitelem na klimatu třídy.

Děti s Aspergerovým syndromem nám mohou mnoho předat o chápání světa lidí s poruchou autistického spektra, jen potřebují naši podporu a porozumění.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně zš, speciální pedagog)

Odkaz na video k tématu „Hypersenzitivita“:

Použité zdroje:

Autismport.cz. Online. 2024. Dostupné z:https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/jak-vznikl-termin-aspergeruv-syndrom-a-bude-se-tato-diagnoza-i-nadale-udelovat. [cit. 2025-09-15].

Aspergerův syndrom: co to je? Online. Nzip.cz. 2023. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/679-aspergeruv-syndrom-zakladni-informace. [cit. 2025-09-15].

Poruchy autistického spektra – 1. díl. Online. Pediatrie pro praxi. 2016, roč. 17(3), č. 2016. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2016/03/05.pdf. [cit. 2025-09-15].

znamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz