Rozdíl mezi expresivní a receptivní složkou řeči – proč ho rozpoznat a vnímat ve vzdělávání

Řeč je základním nástrojem lidské komunikace i vzdělávání. Umožňuje dítěti nejen sdílet své myšlenky a pocity, ale také přijímat a zpracovávat informace. Aby komunikace mohla fungovat, potřebujeme obě její složky, tedy expresivní (schopnost vyjádřit se) a receptivní (schopnost porozumět).

Učitelé se v praxi často setkávají s dětmi, u nichž je některá z těchto složek oslabena. Někdy dítě působí, že nerozumí pokynům, jindy zase, že nedokáže formulovat své myšlenky. Pro efektivní vzdělávání je proto zásadní rozpoznat rozdíl mezi oběma složkami řeči a umět je u žáků cíleně podporovat. Často se jedná o žáky s vývojovou dysfázií.

Co je receptivní složka řeči?

Receptivní složka se týká porozumění řeči – tedy schopnosti přijímat a zpracovávat mluvený i psaný jazyk. Dítě s dobrou receptivní složkou dokáže pochopit význam slov, větných konstrukcí, pokynů či příběhů.

Problémy v této oblasti se mohou projevovat například takto:

• dítě reaguje opožděně nebo nereaguje na pokyny,
• nechápe složitější zadání úkolů,
• má potíže s porozuměním textu,
• při rozhovoru se rychle ztrácí, pokud je řeč delší nebo složitější.

Učitel může někdy mylně považovat dítě s oslabenou receptivní složkou za „nepozorné“ nebo „nespolupracující“, přitom jde ve skutečnosti o obtíž s porozuměním.

Co je expresivní složka řeči?

Expresivní složka představuje schopnost aktivně vyjadřovat své myšlenky a potřeby – ústně, písemně, případně pomocí neverbálních prostředků.

Typické projevy oslabení expresivní složky:

• dítě má omezenou slovní zásobu,
• tvoří krátké nebo nesouvislé věty,
• zaměňuje slova, gramatické tvary,
• obtížně vypráví příběh nebo popisuje postup,
• v psaném projevu se obtíže ještě více zvýrazňují.

Žáci s oslabenou expresivní složkou mohou vypadat, že „ví méně“, než ve skutečnosti vědí – jejich problém spočívá spíše v tom, že nedokážou své znalosti správně sdělit.

Proč je důležité rozlišovat obě složky?

Rozpoznání rozdílu mezi expresivní a receptivní složkou řeči má zásadní dopad na vzdělávání.

• Nesprávná interpretace obtíží
  Pokud učitel zamění problém v porozumění (receptivní složka) za nepozornost, může dítě neprávem považovat za „líné“ nebo „neukázněné“.
• Přiměřené zadávání úkolů
  Dítě s oslabenou receptivní složkou potřebuje jasné, krátké a konkrétní instrukce. Naopak u dítěte s oslabenou expresivní složkou má učitel hledat způsoby, jak mu umožnit sdělit své znalosti jinou formou (např. obrázkem, ukázáním, výběrem z možností).
• Správné hodnocení výkonu
  Žák, který má potíže s vyjadřováním, může působit, že látce nerozumí. Ve skutečnosti ale rozumí – jen to nedokáže přesně formulovat. Pokud učitel rozlišuje složky řeči, vyhne se podhodnocení dítěte.
• Cílená podpora a spolupráce s logopedem či speciálně pedagogickým centrem pro vady řeči
  Když učitel dokáže popsat, zda se potíže týkají spíše porozumění nebo vyjadřování, usnadňuje logopedovi i speciálnímu pedagogovi nastavení adekvátních cvičení a podpůrných opatření.

Jak se oslabení složek řeči projevuje ve školní praxi?

Receptivní obtíže:

• dítě nepochopí zadání slovní úlohy v matematice, i když samotný výpočet zvládne,
• při diktátu opakovaně vynechává části vět,
• neorientuje se v delších textech nebo pokynech,
• zdá se „zasněné“, protože nerozumí toku mluvené řeči.

Expresivní obtíže:

• dítě zná odpověď, ale vyjádří ji jedním slovem nebo nesouvislou větou,
• nedokáže převyprávět text vlastními slovy,
• v písemném projevu dělá mnoho gramatických chyb, i když látce rozumí,
• v diskusi ve třídě se nezapojuje, přestože téma zná.

Jak mohou učitelé podpořit receptivní složku?

1. Zjednodušovat a strukturovat zadání
   Krátké věty, jasné pokyny, rozdělení úkolů na menší kroky.
   Př.: místo „Otevřete učebnici, přečtěte text a pak napište odpovědi do sešitu“ je vhodnější „1. Otevřete učebnici na straně 25. 2. Přečtěte text. 3. Napište odpovědi do sešitu.“
2. Používat vizuální podporu
   Piktogramy, obrázky, schémata a barevné zvýraznění pomáhají dítěti lépe porozumět.
3. Kontrolovat porozumění
   Po zadání úkolu požádat dítě, aby zopakovalo, co má udělat. Tak učitel ověří, zda opravdu rozumělo.
4. Pracovat s menší dávkou informací
   Dlouhé texty nebo složité instrukce je vhodné dělit na kratší části.

Jak mohou učitelé podpořit expresivní složku?

1. Dávat prostor k vyjádření
   Nespěchat, nechat dítě domyslet větu a dokončit ji. Děti s expresivními obtížemi potřebují více času.
2. Podporovat slovní zásobu
   Upevňovat nová slova hrami, názornými ukázkami, využívat opakování a asociace.
3. Nabízet alternativní formy projevu
   Obrázky, schémata, možnost ukázat řešení nebo vybrat z nabízených možností.
   To pomáhá dítěti sdělit znalosti i bez složité formulace.
4. Modelovat správné věty
   Když dítě řekne „Já koupil jablko včera“, učitel odpoví: „Ano, ty jsi koupil jablko včera.“ Dítě tak slyší správný vzor, aniž by bylo přímo opravováno.

Proč je rozdíl důležitý pro hodnocení žáků?

Hodnocení by mělo odrážet skutečné znalosti a dovednosti dítěte, nikoli jen jeho schopnost se vyjádřit. Pokud učitel nerozliší expresivní a receptivní složku, může dojít k nespravedlivému posuzování.

• Dítě s oslabenou receptivní složkou potřebuje více podpory při porozumění zadání, jinak je hodnoceno spíše za to, že „nepochopilo úkol“.
• Dítě s oslabenou expresivní složkou naopak může vědět správnou odpověď, ale nedokáže ji podat v očekávané formě. Učitel by měl hledat způsoby, jak znalosti ověřit jinak – ústně, prakticky, pomocí obrázků či volby správné varianty.

Správné rozlišování složek řeči tedy není jen otázkou speciální pedagogiky, ale i férového a motivujícího přístupu k hodnocení.

Role asistenta pedagoga při podpoře expresivní a receptivní složky řeči

Učitel není na práci se žákem s logopedickým znevýhodněním sám – významnou oporou může být asistent pedagoga. Ten může ve třídě cíleně sledovat, zda obtíže dítěte souvisejí spíše s receptivní nebo s expresivní složkou řeči. Na základě toho lze poté přizpůsobit podporu.

Asistent pedagoga může například:

• monitorovat porozumění zadání – ověřovat, zda žák rozumí pokynům. V případě potřeby je zopakovat jednoduššími slovy nebo doplnit vizuální oporu,
• podporovat vyjadřování – dítěti dát více času na odpověď, pomoci mu strukturovat větu, případně nabídnout klíčová slova,
• poskytovat okamžitou zpětnou vazbu – upozornit učitele, pokud je vidět, že žák nerozumí, nebo naopak ví, ale neumí se vyjádřit,
• spolupracovat na přípravě pomůcek – obrázkové karty, pracovní listy s vizuálními symboly, slovníček pojmů.

Díky tomu může učitel lépe diferencovat výuku a zaměřit se na obsah, zatímco asistent pomáhá eliminovat jazykovou bariéru. Je nutné, aby učitel s asistentem úzce spolupracovali a společně vyhodnocovali, jak se konkrétnímu žákovi daří.

Shrnutí

Rozpoznání rozdílu mezi expresivní a receptivní složkou řeči pomáhá učiteli přesněji porozumět potřebám žáka a zvolit adekvátní metody podpory. Využití asistenta pedagoga navíc umožňuje cíleně sledovat, v jaké oblasti má dítě obtíže. Uchopení žáka ve své celistvosti je pedagogické mistrovství.

Mgr. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj:

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.

vlastní zkušenosti autorky

V našem Eduallshopu můžete zakoupit Eduall karty na rozvoj řeči:

https://www.eduallshop.cz/karty-na-rozvoj-reci

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz