Jak využít prvky Montessori pedagogiky v běžné školní třídě

Montessori pedagogika se často spojuje s alternativním vzděláváním, ale mnoho jejích prvků může být efektivně aplikováno i v tradičních mateřských a základních školách. Tato metoda podporuje samostatnost, odpovědnost a respekt k individuálnímu tempu učení každého dítěte. Zaměřuje se na přirozenou zvědavost dětí a jejich schopnost učit se skrze praktické zkušenosti a smyslové vnímání.

Montessori pedagogika také zdůrazňuje význam vnitřní motivace. Děti nejsou nuceny k mechanickému opakování látky, ale jsou vedeny k tomu, aby samy objevily smysl a souvislosti. Díky tomu se učí s větším nadšením a rozvíjejí pozitivní vztah k poznávání nových věcí. Učitel v tomto procesu nefunguje jako autoritativní postava, ale spíše jako průvodce.

V tomto článku si ukážeme, jak lze Montessori principy implementovat do každodenní výuky i bez kompletní změny vzdělávacího systému. I drobné úpravy v přístupu učitele nebo organizaci třídy mohou vést k větší samostatnosti dětí.

1. Příprava prostředí

Montessori třídy jsou uspořádány tak, aby podporovaly samostatnost a usnadnily dětem volný pohyb. V běžné třídě lze tento princip uplatnit následujícími způsoby:

Organizace prostoru tak, aby byly všechny pomůcky snadno dostupné a děti si je mohly samy vybírat. To znamená, že materiály jsou umístěny na nízkých policích, označeny jasnými štítky a uspořádány logicky podle témat. Každá pomůcka by měla mít své pevné místo, aby si děti mohly samy udržovat pořádek.

Použití jednoduchých, přehledných a esteticky příjemných pomůcek. Montessori klade důraz na to, aby byly materiály lákavé, ale zároveň funkční. V běžné třídě lze upřednostnit dřevěné, přírodní a vizuálně harmonické pomůcky místo plastových nebo příliš pestrých prvků, které mohou děti rozptylovat.

Vytvoření tichého koutku pro soustředěnou práci. Každé dítě má jiný způsob učení – některé potřebují klidné místo, kde se mohou plně soustředit. Tichý koutek může obsahovat pohodlné sedací polštáře, malé pracovní stoly a jednoduché smyslové pomůcky, které pomohou dětem zklidnit mysl a ponořit se do činnosti.

Podpora řádu a struktury prostředí. Děti by měly vědět, kde co najdou a jak se s pomůckami pracuje. Pomáhá tomu jasná vizualizace pravidel (například piktogramy, barevně označené zóny nebo jednoduchá pravidla vystavená na nástěnce).

2. Podpora samostatnosti

Děti se učí nejlépe skrze vlastní zkušenost. Učitel může podporovat samostatnost například takto:

Nabízet dětem možnost volby mezi různými aktivitami. Například při procvičování matematiky mohou mít na výběr mezi prací s počítacími tyčinkami, manipulativními hrami nebo slovními úlohami na papíře.

Podporovat děti v tom, aby si samy připravovaly pomůcky a uklízely je po sobě. Pokud se naučí, že po práci vždy vše vrátí na své místo, posiluje to jejich smysl pro odpovědnost.

Povzbuzovat je, aby hledaly řešení problémů samy předtím, než požádají o pomoc. Učitel může místo okamžité odpovědi pokládat otázky jako: „Co si myslíš, že bys mohl/a udělat dál?“ nebo „Kde bys mohl/a najít odpověď?“

Posilovat jejich sebedůvěru skrze pozitivní zpětnou vazbu. Nejde jen o chválu za výsledek, ale i za snahu a proces učení. Namísto „Máš to správně“ může učitel říct „Líbí se mi, jak jsi na tom pracoval/a a zkoušel/a různé způsoby.“

Zavádět samostatné projekty. Děti mohou pracovat na tématech, která je zajímají, například vytvořit vlastní knihu, výukový plakát nebo prezentaci.

3. Smyslové učení

Používání manipulačních pomůcek: Manipulační pomůcky jsou vynikajícím nástrojem pro aktivní učení a rozvoj smyslů. Děti se učí nejen vizuálně, ale i hmatem, což podporuje jejich hlubší porozumění.

Vaničky s pískem nebo zrnky pro procvičování psaní, kde děti kreslí nebo píší prstem.

Geometrické tvary: Pomocí různých geometrických tvarů mohou děti rozvíjet prostorovou orientaci a pochopení základních matematických konceptů.

Třídění podle textury: Děti mohou třídit předměty podle jejich povrchu – hladké, drsné, měkké, tvrdé.

Hry se zvuky: Aktivita, při které děti identifikují zvuky přírodních nebo umělých předmětů (například zvuk deště, ptáků, různých nástrojů).

Práce s barevnými filtry: Použití barevných filtrů pro zkoumání optických jevů umožňuje dětem pochopit, jak barvy ovlivňují vnímání světla a jak mohou měnit vzhled předmětů.

4. Zapojování pohybu do učení

Učení abecedy pomocí pohybu: Děti mohou skákat z jednoho písmena na druhé, které jsou rozmístěné po podlaze.

Skládání čísel z reálných předmětů: Při hodinách matematiky mohou děti tvořit čísla pomocí kostek, kamínků nebo jiných přírodních materiálů. Tento proces zjednodušuje abstraktní pojetí matematiky a propojuje ho s konkrétními objekty.

5. Experimentování s různými materiály

Různé materiály, jako je hlína, voda, písek nebo dřevěné kostky, …

Práce s hlínou: Modelování z hlíny nebo keramických materiálů podporuje hmat a zlepšuje jemnou motoriku, když děti formují objekty nebo písmena.

Experimenty s vodou: Děti se mohou učit o základních principech fyziky, jako je plavání nebo nasávání vody, prostřednictvím her s vodou v miskách nebo pískových vaničkách.

Písek a dřevěné kostky: Tyto materiály mohou děti využít k tvorbě staveb nebo prozkoumávání struktur, což rozvíjí prostorovou představivost a kreativní myšlení.

6. Individuální tempo učení

V Montessori přístupu se děti učí vlastním tempem, což lze podpořit i v klasické škole.

Nabízení různě obtížných úkolů. Učitel může připravit několik variant zadání a nechat děti vybrat si podle své úrovně – například základní, středně obtížnou a pokročilou verzi.

Používáním portfolio hodnocení namísto klasického bodového systému. Portfolio může obsahovat dětské práce, jejich vlastní reflexe a učitelovu zpětnou vazbu, což dává lepší přehled o pokroku než jednorázové testy.

Umožněním práce na dlouhodobějších úkolech. Namísto krátkých testů mohou děti zpracovávat projekty, které jim umožní hlubší pochopení tématu, například vytvářet vlastní encyklopedii o zvířatech nebo sestavovat model sluneční soustavy.

7. Role učitele jako průvodce

Učitel v Montessori třídě není hlavní autoritou v tradičním smyslu, ale průvodcem, který dětem pomáhá objevovat svět. Tento přístup lze efektivně uplatnit i v běžné školní třídě:

Místo přímého výkladu klást dětem otázky, které je vedou k samostatnému myšlení

Například místo vysvětlení učiva o fotosyntéze se lze dětí ptát: „Co si myslíte, že rostliny potřebují k životu?“, „Jak poznáte, že rostlina roste?“ nebo „Co by se stalo, kdyby rostlina neměla světlo?“. Otevřené otázky podporují přemýšlení a aktivní zapojení dětí do procesu učení.

Používat pozitivní jazyk a podporovat děti v experimentování

Místo „To je špatně“ může učitel říct: „Zkus to ještě jednou jinak, jak bys to mohl/a vyřešit?“ nebo „Máš zajímavý přístup, co by se stalo, kdybychom udělali tento krok jinak?“. Takový jazyk pomáhá dětem nebát se chyb a vnímat je jako přirozenou součást učení.

Respektovat individuální potřeby a schopnosti každého dítěte

Některé děti se učí rychleji, jiné potřebují více času. Učitel může nabízet různé úrovně obtížnosti úkolů.

Poskytovat jen nezbytnou míru pomoci a umožnit dětem řešit problémy samostatně

Například pokud dítě neví, jak vyřešit matematický úkol, místo přímé odpovědi může učitel naznačit, jak by mohlo postupovat: „Který krok by mohl být první?“ nebo „Jak jsi řešil/a podobný příklad dříve?“. Důležité je dovolit dětem zažít pocit úspěchu z vlastního objevu.

Vést děti k odpovědnosti za vlastní učení a sebehodnocení

Děti mohou například pravidelně reflektovat, co se naučily, co jim šlo dobře a co by chtěly zlepšit. Mohou si vést jednoduchý deník učení, kam si zapisují své pokroky a zkušenosti.

8. Praktické příklady aktivit

Začlenění Montessori prvků do běžné výuky nemusí být složité. Stačí drobné úpravy výukových metod a využití smyslových a manipulačních pomůcek. Zde je několik konkrétních aktivit podle jednotlivých předmětů:

Matematika

Dřevěné počítací tyčinky – Podporují porozumění základním početním operacím a umožňují dětem fyzicky manipulovat s čísly.

Skutečné předměty (fazole, kamínky, knoflíky) – Pomáhají dětem uchopit početní operace prakticky a lépe si osvojit matematické koncepty.

Matematické tabulky a mřížky – Například násobilková tabulka, kde si děti mohou samy objevovat vzorce a vztahy mezi čísly.

Jazyková výchova

Kartičky s písmeny – Děti si mohou skládat slova a věty, čímž se učí hláskování a strukturu jazyka.

Psaní do písku nebo mouky – Pomáhá dětem lépe si zapamatovat tvar písmen díky propojení hmatového a vizuálního vnímání.

Hmatová abeceda – Písmena vystřižená z různých materiálů (např. smirkového papíru), která umožňují dětem procvičovat písmena nejen vizuálně, ale i dotykem.

Přírodověda

Zkoumání rostlin a živočichů pod lupou – Děti mohou pozorovat strukturu listů, studovat hmyz nebo zkoumat texturu různých přírodních materiálů.

Pokusy s vodou – Například sledování odpařování, kondenzace nebo filtrace vody.

Experimenty se světlem a rostlinami – Děti mohou pozorovat, jak rostliny reagují na různé světelné podmínky.

Senzorické hry s přírodními materiály – Například třídění přírodnin podle tvaru, barvy nebo textury.

Výtvarná výchova

Práce s přírodními materiály – Využití listí, kamenů, hlíny a dalších přírodnin k tvorbě uměleckých děl, například otiskování listů na papír nebo tvorba mozaik.

Míchání barev – Děti si mohou experimentovat s kombinacemi barev a objevovat, jak vznikají nové odstíny.

Texturové koláže – Kombinace různých materiálů (látka, papír, písek) do jednoho výtvarného díla.

Hudební výchova

Hraní na jednoduché nástroje – Například xylofony, zvonečky nebo bubínky, které dětem umožní objevovat tóny a rytmus.

Poslech a přiřazování zvuků – Děti hádají, jaký předmět vydává konkrétní zvuk (déšť, šustění listí, zvířecí zvuky).

Pohyb a hudba – Spojení rytmu s pohybem, například chůze nebo tleskání do rytmu hudby.

Tvoření vlastních zvukových experimentů – Děti mohou zkoumat, jak různé materiály rezonují nebo jak se zvuk mění v různých prostředích.

Tyto aktivity nejen zpestří výuku, ale také pomohou dětem lépe pochopit učivo díky praktickému zapojení smyslů.

Prvky Montessori pedagogiky mohou obohatit každou školní třídu. Důraz na samostatnost, smyslové vnímání a individuální tempo pomáhá vytvářet přátelské a podporující učební prostředí.

Mgr. Iva Strejčková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz