Nácvik praktických a sociálně praktických dovedností u dětí s PAS

Aby se mohly děti s PAS v dospělosti co nejlépe začlenit do společnosti s co nejmenšími potížemi a největší mírou samostatnosti a soběstačnosti, je třeba nacvičovat sociální a praktické dovednosti, a to postupně již od dětství. Tyto nácviky je nezbytné provádět, jak v domácím prostředí, tak i v předškolním a školním prostředí, následně v nich pokračovat také v dospělosti např. při pracovním zařazování lidí s PAS. Často mohou dopomoci i různé organizace, které nabízejí pravidelná setkávání, kde si děti a dospělí trénují různé sociální a praktické dovednosti. Lze navštěvovat zájmové kroužky při školách. Vždy je však podstatné při trénování těchto dovedností vzájemná spolupráce rodiny, terapeutů, pedagogů a ostatních, kteří se na těchto aktivitách podílejí. Vhodné je, co dítě trénuje v kroužku, snažit se o propojení s domácím nácvikem. Tím více se posiluje sebejistota a zlepšování konkrétních dovedností. Vždy však myslíme na princip individualizace, který klade důraz na individuální potřeby, možnosti a aktuální rozpoložení dítěte. Každé dítě i dospělý s PAS má jiné možnosti, schopnosti a je schopen dosáhnout různé úrovně samostatnosti a soběstačnosti. Stanovujeme více jednodušeji zvládnutelných cílů, než méně náročnějších. Oceňujeme každý pokrok.

Sociální dovednosti u dětí s PAS

Sociální dovednosti je možné definovat jako dovednosti, které využíváme v mezilidských vztazích. Vyjadřujeme tak své potřeby, pocity, záměry a snažíme se brát ohled na potřeby druhých. Sociální dovednosti vychází ze sociálních norem dané společnosti. Bez znalostí způsobů chování vzájemné komunikace může docházet k nedorozuměním. Sociální dovednosti zajišťují určitý pořádek a předvídatelnost. To je pro jedince s PAS velmi důležité. Oni sami mají však v sociálních dovednostech největší potíže. Obtížně dekódují gesta i výraz v obličeji. Mohou mít problémy s „přečtením“ sociálních situací a s vhodným reagováním na ně. O to hůř se jim hledají řešení v různých sociálních situacích a potřebují většinou dlouhodobě trénovat vhodné sociální chování.

Praktické dovednosti u dětí s PAS

Sociální dovednosti a jejich zvládání má vliv také na nácvik a uplatňování praktických dovedností – to, jak se o sebe dítě, a později dospělý, dokáže postarat (hygiena, oblékání, příprava jídla, nakupování apod.). Jde v podstatě o dovednosti běžného dne. Většinu z nich lze označit jako sociálně praktické dovednosti, neboť při nich určitou míru sociálních dovedností potřebujeme.

Nácvik praktických a sociálně praktických dovedností u dětí s PAS

Praktické a sociálně praktické dovednosti se v průběhu života učíme zejména pozorováním a napodobováním. Jde o naučené chování. První učení začíná v rodině. Učení nápodobou bývá pro děti s PAS ztíženo horší schopností vcítit se do pocitů a myšlení druhého. Nepřesně posuzují, co právě pozorují. Proto tyto nácviky podporujeme:

• jednoduchými a konkrétními pokyny (podej talíř, vem nůž, naber máslo…),
• vizualizací (piktogramy, fotografie, obrázky…),
• strukturalizací (procesuální schémata s využitím pro dané dítě srozumitelné vizualizace),
• vhodnou motivací (chystáme oblíbené jídlo, nakupujeme v oblíbeném obchodě, materiální odměna…),
• připravenými pomůckami a prostředím
• a postupným nácvikem v přesně určených fázích.

Praktický nácvik – mazání chleba

Pro řadu dětí může být příprava jídla motivační, avšak pro děti s PAS je jídlo často citlivé téma. Některé chutě pro ně mohou být, vzhledem k časté hypersenzitivitě, nepříjemné, příliš chuťově výrazné. Jindy jim nevyhovuje určitá nestálost. Týká se zejména ovoce a zeleniny. Stačí více dozrálé ovoce a už může být jinak měkké, sladké apod. Proto kolikrát volí stále stejné značky nebo výrobce potravin, kde očekávají již danou stálou chuť i vzhled – chuťová příjemnost a předvídatelnost, jistota. Někdy je pro děti s PAS přijatelnější kupovaná pomazánka, která má určitou chuťovou stálost. I když chtějí maminky ty nezdravější domácí svačinky, nemusí se u dětí s PAS setkat vždy s pozitivní odezvou – mohou se i mírně chuťově lišit, než ty průmyslově zpracované.

Pokud se rozhodneme trénovat přípravu jednoduché svačiny, volíme pečivo, které je již ozkoušené a máslo nebo sýr, které dítě jí.

Fáze nácviku:

• Seznamování se s předměty a potravinami při individuálním učení

Dítě s PAS se na individuálním učení seznamuje s názvy jednotlivých potravin a předmětů, které bude při nácviku využívat (pokud je nezná). S pedagogem (nebo rodičem) pojmenovává jednotlivě, pak vybírá z několika dle pokynu, následně zkouší samo říkat název a vybrat konkrétní potravinu nebo předmět. Když dítě zná všechny potraviny i předměty, je možné tuto fázi vynechat. Následuje přiřazování piktogramů nebo obrázků k jednotlivým potravinám a předmětům. Dané obrázky se později využijí v procesuálním schématu pro konkrétní praktický nácvik. Díky nim se vytvoří vizualizovaný a nastrukturovaný recept tzv. procesuální schéma. To pomáhá být dětem s PAS co nejvíce samostatnější a lépe se při nácviku orientovat.

• Seznamování se s procesuálním schématem při individuálním učení

Při druhé fázi se dítě již seznamuje se sestaveným procesuálním schématem. Pedagog nebo rodič popisuje jednotlivé kroky na obrázcích a postupně společně s dítětem prochází celý proces. Obrázky – kroky jsou na zalaminovaných kartičkách a přidělané na podložce, ze které je lze opakovaně oddělávat, a i je zpět vracet (díky lepicímu suchému zipu nebo lepicí gumě). Tak si může dítě karty oddělávat i samostatně a proces sestavovat opakovaně.

• Příprava potravin, pomůcek, náčiní a prostředí pro vlastní nácvik

Pokud jde o první nácvik, malé dítě, případně udrží pozornost kratší dobu apod., chystá prostředí a pomůcky pedagog nebo rodič. Za cíl si stanovujeme zejména zvládnutí vlastního nácviku mazání chleba. Později, nebo u staršího dítěte, můžeme do chystání zapojit i samotné dítě. Myslíme však na to, aby dítě vědělo, kde požadované potraviny a náčiní najde. V tom nám může dopomoci označení jednotlivých šuplíků, skříněk, krabiček apod. Věci nachystáme na stůl ve sledu, ve kterém je dítě dle schématu bude používat.

• Názorná ukázka mazání chleba pedagogem, rodičem

Dospělý dítěti ukazuje na procesuálním schématu jednotlivé kroky, slovně komentuje, a přitom je vykonává. Dítě vidí schéma, slyší pokyny a má i názornou ukázku činnosti, kterou má za úkol splnit. Může být tak klidnější a samostatnější.

• Vlastní nácvik mazání chleba

Dle individuálních potřeb můžeme zpočátku dítěti dopomáhat nebo vést ruku.

Procesuální schéma:

• Odměna

• Vzít nůž

• Nabrat máslo

• Mazat máslo na chleba

• Dát chleba na talíř

Obr. č. 4 – Procesuální schéma nácviku (autorská fotografie)

Pokud trénujeme takový nácvik ve skupině, lze využít pro přehlednost a jasnost fotografie všech zúčastněných. Ty mohou být v řadě vedle sebe např. na stole tak, jak se po sobě budou nácviku účastnit. Kdo již splnil, může si fotografii otočit nebo odnést.

Na základě zvládnutí takto jednoduchých nácviků, lze obtížnost zvyšovat např. tím, že dítě obloží namazaný chléb šunkou, sýrem a později může i vyrábět pomazánku. Obdobně můžeme tvořit nácviky a procesuální schémata také na další nácviky sociálně praktických dovedností (utírání prachu, umývání nádobí, nakupování apod.).

Výše uvedený praktický nácvik je jednou z mnoha možností, jak lze sociálně praktické dovednosti trénovat (vychází z mých praktických zkušeností), vždy je nutné a potřebné přistupovat individuálně a schémata, pomůcky i přístupy konkrétním potřebám a možnostem dětí přizpůsobovat.

Nácviky sociálně praktických dovedností patří k dalším zásadním dílkům velkého puzzle, kterým pomáháme dětem s PAS se co nejlépe začlenit do běžného života.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně ZŠ, speciální pedagog)

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Zdroje:

Autorské fotografie

Praktické zkušenosti autorky

BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Rozvoj sociálních dovedností: Metodika práce u lidí s Aspergerovým syndromem. 1. vyd. Praha: Apla, b. r. 107 s.

PATRICK, J. Rozvíjení sociálních dovedností lidí s poruchami autistického spektra: Tipy a strategie pro každodenní život. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. 160 s. ISBN 978-80-7367-867-8.

ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti: Praktický průvodce pro pedagogy, pracovníky v sociálních službách a rodiče dětí s poruchou autistického spektra. 1. vyd. Praha: Apla, 2010. 113 s.