Odchylky v psychomotorickém vývoji dítěte – proč by nás měly zajímat

Psychomotorický vývoj dítěte je komplexní proces zahrnující fyzickou, tedy motorickou pohybovou oblast a psychickou oblast včetně emoční stránky dítěte. Každé dítě se vyvíjí individuálně, avšak existují určité vývojové milníky (obzvláště v prvním roce života), které slouží jako orientační body pro sledování správného vývoje. Odchylky od těchto milníků mohou signalizovat potřebu odborné intervence.​ Přestože běžný pedagog nemá kompetenci k tomu, aby se rodičů svých žáků vyptával na jejich průběh narození, poporodní adaptaci či vývoj v prvním roce života, mnohdy by mu nástin těchto informací objasnil příčiny projevů ve školním prostředí. Pojďme si přiblížit, o jaké milníky se v prvním roce života jedná.

Pokud dítě tyto dovednosti nezvládá nebo se projevuje výrazná asymetrie, nedostatek kontaktu či slabá reakce na podněty, může jít o odchylku ve vývoji. Je proto vhodné navštívit odborníka (např. konzultovat s pediatrem, fyzioterapeutem, ergoterapeutem).

Co zahrnuje psychomotorický vývoj?

Psychomotorický vývoj zahrnuje propojení pohybu a psychických procesů – tedy nejen jak dítě pohybuje tělem, ale i jak vnímá, myslí, komunikuje a reaguje na podněty. Vývoj probíhá ve vzájemně provázaných oblastech:

Jak se mohou odchylky psychomotorického vývoje projevit v mateřské škole?

Odchylky, které se neprojeví zcela zřetelně v prvním roce života, mohou nápadně vystoupit v období předškolního věku nebo školního věku během prvního ročníku základní školy. Důvodem je první zkušenost dítěte s požadavkem na spolupráci s cizí autoritou v neznámém prostředí, ve kterém probíhá řízená činnost s vymezenými pravidly. V těchto momentech se projevuje úroveň adaptability dítěte.

U dětí ve věku 3–6 let se mohou odchylky projevovat v těchto oblastech:

1. Sociální a emoční oblast

• Dítě má obtíže navazovat kontakt s vrstevníky, hraje si samo, často se straní.
• Nezapojuje se do skupinových her nebo neumí sdílet hračky.
• Reaguje neúměrně na běžné podněty (pláče, zlobí se, uteče).
• Má potíže s adaptací na změnu režimu nebo odloučení od rodičů.

2. Komunikační schopnosti

• Dítě nemluví vůbec, nebo mluví málo a nesrozumitelně, má chudší slovní zásobu.
• Nedokáže vyprávět jednoduchý děj, odpovídá jedním slovem.
• Nerozumí složitějším pokynům typu: „Dej medvídka na židli.“

3. Motorika a koordinace

• Potíže s oblékáním, hygienou, jídlem – pomalé, neobratné.
• Špatná koordinace – časté zakopávání, neobratné běhání, padání (po 3. roce věku dítěte by se měl propojit palec s motorickým centrem mozku, a proto by dítě mělo být již stabilní a jeho pohyby přesné).
• Potíže s kreslením, stříháním, stavěním z kostek (grafomotorika a jemná motorika).

4. Pozornost a soustředění

• Dítě nevydrží u činnosti, rychle se rozptýlí.
• Potřebuje neustálé připomínání, opakování zadání.
• Při řízených činnostech „odchází“ myšlenkami jinam.

Důležitá je i podpora rodiny a informovanost pedagogů, kteří mohou odchylky zachytit mezi prvními a upozornit na ně rodiče.

A jak se odchylky ve vývoji projevují u raných školáků na základní škole?

Při vstupu do školy jsou na dítě kladeny nové nároky: samostatnost, soustředění, porozumění pokynům, kooperace i výkon. Děti s vývojovými odchylkami se mohou začít nápadně odlišovat.

Pro představu poslouží následující příklady projevů chování:

1. Poruchy pozornosti a aktivity

• Dítě neudrží pozornost, často odbíhá, vstává bez dovolení.
• Přeskakuje v úkolu, vynechává části zadání, dělá chyby z nepozornosti.
• Mluví mimo téma, ruší ostatní, reaguje impulzivně.

2. Problémy v oblasti řeči a komunikace

• Dítěti byla diagnostikována klinickým logopedem např. vývojová dysfázie, mutismus, dyslalie apod. Na základě vyšetření ve speciálně pedagogickém centru pro vady řeči je nastavena dítěti podpora do výuky a modifikace metod zohledňující projevy diagnózy.
• Pro dítě je náročné formulovat odpovědi. Pedagog se může setkat i s dítětem, jehož verbální projev je na hranici srozumitelnosti.
• Dítě má obtíže s porozuměním textu včetně zadání úkolů.

3. Specifické poruchy učení

• Potíže se čtením, psaním nebo počítáním – časté chyby, pomalé tempo.
• Špatná orientace v prostoru nebo čase (např. zaměňování písmen, stran).

4. Sociální a emoční vývoj

• Pro dítě je náročné vytvořit si stabilní místo v kolektivu.
• Projevuje úzkost. Mohou se objevit záchvaty pláče nebo vzteku při ranní přípravě odchodu do školy.
• Dítě se vyhýbá novým situacím, což může pramenit z nízkého sebevědomí.

Proč je důležité všímat si těchto signálů?

• Odchylky nejsou „nešikovnost“ nebo „výchovný problém“, ale často signál vývojové odlišnosti.
• Dítě nemusí nutně prožívat dlouhodobý neúspěch, pokud mu včas poskytneme podporu například ve formě odborné intervence, asistenta pedagoga, individuální přístup.
• Spolupráce mezi školou, rodinou a odborníky je stěžejní k porozumění potřebám dítěte.
• Mozek dítěte je v prvních letech života vysoce plastický – schopný přizpůsobení a učení. Čím dříve je zajištěna podpora (např. fyzioterapie, logopedie, speciální pedagogika), tím lepší jsou vyhlídky dítěte na přirozené začlenění do kolektivu a školního prostředí.
• Odchylky nelze „vypozorovat a napodobovat“ nebo „nechat dítě dozrát“, jak se často říká. Ztracený čas může znamenat, že dítě bude později čelit zbytečným obtížím.
• Psychomotorický vývoj není jen o tom, zda dítě „už chodí“, ale o celkovém propojení pohybu, komunikace a porozumění světu. Včasné rozpoznání vývojových odchylek dává dítěti náskok – umožňuje mu růst v prostředí, které chápe jeho potřeby a umí na ně reagovat.

Na koho se obrátit s prosbou o radu?

Vždy záleží na konkrétní situaci, avšak nic nezkazíte, pokud se prvně poradíte s pediatrem. Je dobré mít na paměti, že dva názory dvou odborníků Vám může přinést více úhlů pohledu. Pokud má dítě obtíže v komunikaci, obracejte se na klinického logopeda a následně na speciálně pedagogické centrum pro vady řeči. Pokud pozorujete výrazně kolísavou pozornost u dítěte ještě na konci prvního ročníku základní školy, obraťte se na školní poradenské pracoviště (na výchovného poradce, školního speciálního pedagoga či školního psychologa) a následně na pedagogicko-psychologickou poradnu. Nejde o to, přiznat dítěti „nálepku“ diagnózy, ale o nabídnutí pomoci.

Bc. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj: Vlastní zkušenosti autorky článku

Mohl by Vás zajímat webinář Eduall o AP od autorky článku, máte možnost zakoupit záznam webináře zde:

První kroky asistenta pedagoga: Jak uspět ve třídě | Záznam webinář Eduall

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče