Podpora bilingvních dětí v české škole

Ilustrace dětí v české škole s malými vlaječkami Česka, Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu na lavicích, podpora bilingvních žáků.
Podpora bilingvních dětí v české škole – ilustrace Eduall

Bilingvní děti přicházejí do českých škol v době, kdy je česká společnost stále rozmanitější. Roste počet dětí, které mají jiný mateřský jazyk než češtinu, a to nejen na základních, ale i v mateřských školách. Ačkoliv český vzdělávací systém na tuto změnu reaguje pomalu, jsou to často právě učitelé, kdo tvoří zásadní rozdíl.

Bilingvní dítě je takové dítě, které vyrůstá ve dvou (nebo více) jazykových prostředích. To může znamenat, že v rodině slyší jeden jazyk a ve školním prostředí se setkává s jazykem dané země. Bilingvismus může mít různou podobu v závislosti na tom, kdy a jak dítě s jednotlivými jazyky přichází do kontaktu.

Dle toho rozlišujeme:

  • Současný bilingvismus – dítě vyrůstá od narození se dvěma jazyky (např. maminka mluví ukrajinsky, tatínek česky).
  • Postupný bilingvismus – dítě se druhý jazyk učí až po upevnění prvního, často po příchodu do MŠ nebo ZŠ.
  • Dominantní bilingvismus – jeden jazyk je výrazně silnější a užívanější než druhý.
  • Pasivní bilingvismus – dítě rozumí druhému jazyku, ale samo jím (zatím) nemluví.

V prostředí českých škol však používáme širší označení „dítě s odlišným mateřským jazykem“ (OMJ), které zahrnuje nejen děti skutečně bilingvní, ale i ty, které do České republiky teprve nedávno přišly a češtinu se učí jako nový jazyk. To znamená, že OMJ mohou být jak děti dlouhodobě žijící v ČR v multikulturních rodinách, tak i nově příchozí cizinci bez znalosti češtiny.

1. Výchozí diagnostika aneb jak začít?

Bez správných vstupních informací nelze nastavit účinnou podporu. Proto první krok musí být mapování jazykové, kulturní a školní situace dítěte.

Co zjišťovat při nástupu dítěte:

  • Kolik jazyků dítě ovládá a jakým způsobem?
  • Kdy začalo přicházet do kontaktu s češtinou?
  • Jaké má dítě zkušenosti se školou nebo školkou (včetně neformální výuky)?
  • Kdo v rodině česky rozumí / mluví?
  • Jak vypadá domácí podpora vzdělávání – např. knihy, televize, jazyk hovoru doma?

V mateřské škole se doporučuje nejprve pozorovat dítě během volné hry, sledovat reakce na jednoduché pokyny (např. „Ukaž, kde je medvěd“) a vést si záznamy.

2. Jazyková bariéra není to stejné jako nízká inteligence

Děti, které neovládají jazyk vyučování, často působí, že “nic neumí” nebo “jsou pozadu”. Je důležité si však uvědomit, že jazyková bariéra není odrazem schopností. Pokud dítě nerozumí zadání, neznamená to, že nerozumí učivu. Při hodnocení je nutné tuto skutečnost vždy zohlednit.

Namísto běžného písemného testu můžete dítěti nabídnout možnost odpovědět pomocí obrázků, předmětů, pantomimy nebo zjednodušených vět. Je důležité zaměřit se na obsah, ne na formu.

Příklady mylného hodnocení:

  • Dítě neplní úkoly → „je líné“
  • Nerozumí pokynům → „je nesoustředěné“
  • Nezapojuje se do hry → „je sociálně slabé“

Namísto toho se ptejte „Co když jen nerozumí tomu, co po něm chci?“ Všímejte si neverbálních signálů porozumění např. sledování ostatních, napodobování, výrazy tváře…

3. Vizuální a praktická podpora v každodenní výuce

Bilingvní děti velmi dobře reagují na vizuální pomůcky. Využívejte piktogramy ve třídě (WC, umyvadlo, skříňka), obrázkové rozvrhy, kartičky s obrázky a názvy školních pomůcek, přehled dne na nástěnce, …

Je důležité, především na úplném počátku, aby dítě zjistilo, co se děje a co se od něj očekává, i když ještě nerozumí mluvené řeči. Zapojení do činností bez nutnosti složitého vysvětlování posiluje motivaci k dalšímu učení.

4. Děti učí děti – podpora od vrstevníků

Silným nástrojem při vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem je spolupráce s vrstevníky. Vhodně zvolený “patron” nebo “parťák” (klidné, empatické dítě, ideálně s dobrými komunikačními schopnostmi) může nově příchozímu pomáhat s orientací ve třídě i školní rutině. Můžete vytvořit systém tzv. „pomocníků“ – několik dětí, které se v průběhu týdne střídají a mají za úkol pomáhat bilingvnímu spolužákovi.

Seznamte celou třídu s důvodem: „Pomáháme spolužákovi naučit se česky, stejně jako on může naučit nás něco nového“. Povzbuzujte dvojice k vzájemnému učení slovíček, názvů věcí ve třídě

Příklad z 1. stupně ZŠ: Děti vytvořily „jazykovou mapu třídy“ – plakát, kde si zapisují nová slova, která spolu naučily spolužáka. Každé slovo je v češtině, mateřském jazyce dítěte a s obrázkem.

5. Jazyková podpora

Čeština jako druhý jazyk se učí jinak než čeština rodilým mluvčím. Děti s OMJ potřebují zaměření na každodenní školní jazyk, porozumění pokynům a základní komunikaci.

Jak začít:

  • Zaveďte „jazykovou chvilku“ – každý den 5–10 minut.
  • Pracujte s konkrétními předměty, pohybem, říkankami.
  • Používejte jednoduché věty a rytmus.
  • Zapisujte pokroky do osobního slovníčku dítěte.

Vhodné materiály:

  • Obrázkové slovníčky, puzzle s popisky
  • Aplikace typu FunEasyLearn
  • Metodiky od META o.p.s., NPI ČR

6. Spolupráce s rodinou – bez té to nepůjde

Někteří rodiče nemluví česky, jiní si nejsou jisti svým českým jazykem. Všichni ale zpravidla chtějí, aby jejich dítě uspělo. Vaším úkolem je pomoci jim být partnery.

Jak usnadnit komunikaci:

  • Používejte jednoduché věty a vizuální podporu při komunikaci s rodiči.
  • Posílejte domů „obrázkové domácí úkoly“.
  • Nabídněte možnost osobního setkání.
  • Poskytněte odkazy na překladače, videonávody, QR kódy.
  • Organizujte „otevřené dny“, třídní akce, dílničky – rodiče uvidí prostředí školy a snáze se zapojí.

Příklad z MŠ: Paní učitelka každý týden připravovala 1 list s fotografií tří aktivit z uplynulého týdne a jednou větou („Dnes jsme modelovali jablko.“). Rodiče dítěti doma vysvětlili větu v jeho jazyce, čímž podpořili i domácí slovní zásobu.

7. Kultura a podpora identity

Přijetí bilingvního dítěte ve škole nekončí jen zvládnutím českého jazyka nebo zapojením do výuky. Stejně důležitá – a často opomíjená – je podpora jeho kulturní identity a osobního příběhu. Mnohé děti s odlišným mateřským jazykem procházejí procesem, který odborníci nazývají kulturním přechodem. Ocitají se mezi dvěma světy, tj. mezi jazykem, zvyky a hodnotami, které zažívají doma, a očekáváními českého školního prostředí.

Tento přechod bývá pro děti (i jejich rodiče) náročný. Zatímco doma se hovoří jiným jazykem, dodržují se jiné svátky a pěstují jiné zvyky, ve škole je na dítě vyvíjen tlak, aby se přizpůsobilo majoritní kultuře. Pokud dítě nemá pocit, že jeho původ a kulturní kořeny jsou respektovány, může to vést k uzavřenosti a vzdoru.

Naopak pokud dítě zažije, že jeho jazyk, jméno, svátky, jídlo nebo rodinné zvyky jsou přijímány s respektem a zájmem, buduje si zdravý vztah k sobě samému, k druhým i k novému prostředí. Vytváří si identitu, která není založená na buď/nebo (buď jsem „jako Češi“, nebo „jako doma“), ale na obohacujícím propojení obou světů.

Škola zde plní klíčovou roli prostředníka. Může dítěti pomoci v novém prostředí „zapustit kořeny“, ale nesmí u toho podřezávat ty původní. Kulturní citlivost tedy není jen otázkou slušnosti nebo vstřícnosti. Je to pedagogická nutnost, pokud chceme vytvářet prostředí, kde se může každé dítě učit a růst.

Jak podporovat identitu dítěte:

  • Vyvěste mapu světa s vlaječkami, odkud děti pocházejí.
  • Uspořádejte multikulturní den – děti mohou přinést jídlo, hudbu, oblečení.
  • Používejte jména dětí správně – ptejte se, jak se vyslovují.

Podpora bilingvních dětí je už dnes přirozená součást kvalitního, moderního a inkluzivního vzdělávání. Každé dítě přichází do školy se svým jedinečným příběhem, jazykem i zkušeností. Učitelé v tom hrají klíčovou roli. Právě jejich každodenní vstřícnost, všímavost a tvořivost rozhodují o tom, zda se dítě bude cítit vítané, pochopené a motivované učit se dál. Podpora dětí s odlišným mateřským jazykem není jen o češtině. Je o vztazích, důvěře a pocitu sounáležitosti. Nahlížejme na bilingvní děti jako příležitost pro společný růst.

Mgr. Iva Strejčková


Zaujalo vás toto téma?
Na téma „Jak pracovat s žákem OMJ“ nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, záznam webináře získáte v Eduallklub, kde získáte přístup i ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 140 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz

Mgr. Iva Strejčková
Mgr. Iva Strejčková vystudovala speciální pedagogiku a v současnosti působí jako školní speciální pedagožka v mateřské škole, kde pracuje s dětmi předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na hledání efektivních metod podpory jejich rozvoje. Během studijních i pracovních let nasbírala zkušenosti z českých i zahraničních vzdělávacích institucí. Absolvovala stáž na základní škole v Rakousku, kde se seznámila s moderními přístupy k výuce, a získala cenné zkušenosti při práci ve škole a dětském domově pro děti s postižením v Německu. Tyto zahraniční zkušenosti jí poskytly hlubší vhled do inkluzivního vzdělávání a rozšířily její schopnost přistupovat k dětem s respektem k jejich individuálním potřebám. Ráda se dále vzdělává a čerpá poznatky z odborné literatury, přednášek nebo workshopů. Své obzory si rozšiřuje také cestováním, které jí umožňuje nahlížet na vzdělávání a život z širší perspektivy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *