Přehled metod výuky čtení: vyberte tu, která je pro Vaše žáky nejpřínosnější

Schopnosti a dovednosti ve čtení ovlivňují nejen vzdělávání, ale i každodenní život. V České republice se v současnosti nejčastěji používají tři hlavní metody výuky čtení: analyticko-syntetická metoda čtení, genetická metoda čtení a metoda Sfumato. Tento článek poskytuje přehled metod, jejich principů a efektivity. Přináší i upozornění na nutné zohlednění specifik konkrétních žáků.

Analyticko-syntetická metoda čtení

Jak probíhá?

Tato metoda je nejčastěji používaná v českých školách. Žáci se nejprve učí písmena (grafémy), poté je spojují do slabik a následně do celých slov. Proces začíná analýzou (rozkladem slov na jednotlivé hlásky) a pokračuje syntézou (spojováním slabik do slov a vět). Začíná se vyvozováním otevřených slabik (např. ma, so), dále dvouslabičných slov z otevřených slabik (ma-so, so-lí), následuje vyvození uzavřených slabik (pes, ves, les) a dále děti čtou slova z uzavřených slabik (po-pel). Pokračuje se dvěma souhláskami na začátku slova (klepat), čtením slabik se skupinou di-ti-ni/dy-ty-ny (např. hodiny tikají). V tomto nácviku velmi chybují žáci, u kterých se začíná projevovat dyslexie. Dále učitel s žáky vyvodí slabiky se slabikotvorným r/l (např. trn, vlk), následují shluky souhlásek (např. hlt, tvrz, skrz) a dvojhlásky ou/au (např. louka).

Metodika je orientačně rozdělena do tří období (jedná se o doporučená rozmezí):

• Předslabikářové období – trvá až 8 týdnů
• Slabikářové období – trvá 22 týdnů, během kterých dochází k nácviku čtení slabik, slov a vět
• Poslabikářové období – trvá 4 – 6 týdnů, které se soustředí na ukotvení čtenářské techniky a cílí na základy čtení s porozuměním

K nácviku psaní dochází současně s nácvikem čtení. Je třeba, aby děti přicházely s dostatečnou úrovní v grafomotorických dovedností, na kterých se pracuje v rámci předškolní přípravy v mateřské škole. Žáci se tedy učí všechny čtyři tvary písmen – hůlkové písmo velkých tvarů, hůlkové písmo malých tvarů, psací vázané písmo velkých a malých tvarů. S ohledem na předkládání všech čtyř tvarů najednou lze logicky odvodit, že osvojování čtení i psaní probíhají pozvolna po celý školní rok prvního ročníku.

Výhody

• Poskytuje systematický přístup k výuce čtení.
• Pomáhá dětem pochopit strukturu jazyka.
• Podporuje správnou výslovnost.

Nevýhody

• Proces je poměrně zdlouhavý a může být pro některé děti demotivující.
• Počáteční čtení je často pomalé a mechanické.

Genetická metoda čtení

Jak probíhá?

Při genetické metodě čtení děti čtou jednotlivé hlásky, které poté spojí v celek a přečtou celé slovo. Začíná se s třípísmenkovými slovy (např. p-e-s=pes, k-o-s = kos). Asi po šesti týdnech žáci spontánně přecházejí ke čtení i malých písmen tiskací abecedy a postupně se seznamují s tvary psacího. Bývá obvyklé, že se žáci učí psát Comenia Scriptem paralelně při učení genetické metodě čtení. Žáci dlouho píší pouze hůlkovým tiskacím písmem, malá se neučí zapisovat, pouze přečíst. Zastánci genetické metody čtení vidí pozitivum v rychlém osvojování smysluplných slov, což předznamenává motivované žáky. Žáci si tedy brzy (cca do konce listopadu) mohou přečíst krátké texty, jež jsou psány kapitálkami. Žáci se učí z učebnic upravené pro genetickou metodu čtení. Pokud se později ukáže, že žák neprosperuje z genetické metody čtení, přechází na analyticko-syntetickou metodu čtení. V tomto kroku je přínosné publikace Fíovo čtení.

Výhody

• Rychlé osvojování čtenářské techniky.
• Rychlejší rozvíjení čtení s porozuměním.

Nevýhody

• Žáci musí mít dobře rozvinuté sluchové vnímání, tj. sluchovou analýzu, sluchovou syntézu a sluchovou paměť. Bez toho se nelze úspěšně naučit číst genetickou metodou čtení. Z tohoto důvodu metoda není vhodná pro děti s oslabením ve sluchovém vnímání, typicky žáci s vývojovou dysfázií, žáci s vadnou výslovností hlásek, tedy žáci s narušenou komunikační schopností obecně.
• Vyžaduje pečlivé metodické vedení ze strany učitele.

Metoda Sfumato neboli Splývavé čtení

Jedná se o inovativní přístup vyvinutý českou pedagožkou M. Nádvorníkovou. Zaměřuje se na správné dýchání, artikulaci a plynulost čtení. Děti se učí číst slova vcelku s důrazem na správnou intonaci a rytmus řeči. Metoda využívá pomalé spojování hlásek do slov, což může pomáhat u některých děti, které by při jiné metodě čtení měly obtíže (typicky žáci s dyslexií). Tato metoda je rovněž efektivní při učení čtení žáků s mentálním postižením.

Výhody

• Podporuje přirozené a plynulé čtení.
• Zlepšuje artikulaci a dechovou koordinaci.
• Je vhodná i pro děti s obtížemi.

Nevýhody

• Vyžaduje speciální školení učitelů.
• Pro některé děti může být obtížné přizpůsobit se jinému rytmu čtení.

Předtím než se rozhodnete, kterou metodu čtení zvolíte, věnujte pozornost složení Vaší třídy. Pokud již víte, že máte ve třídě žáky s vývojovou dysfázií, mutismem, se sluchovým postižením, s kochleárním implantátem, vyhněte se genetické metodě čtení, jenž je založena dobré úrovni sluchového vnímání u dětí.

Rovněž si uvědomte, jaké schopnosti a dovednosti musí mít každý žák rozvinuté, aby úspěšně zvládl čtení:

1. Fonematické uvědomění – schopnost rozlišovat a manipulovat s jednotlivými hláskami ve slovech.
2. Zraková diferenciace – schopnost rozpoznávat a odlišovat písmena a slova.
3. Sluchová analýza a syntéza – schopnost rozkládat slova na hlásky a opět je spojovat.
4. Slovní zásoba a porozumění – dostatečně rozvinutá slovní zásoba a schopnost chápat význam slov a vět.
5. Pracovní paměť – schopnost udržet v paměti jednotlivé prvky slova při čtení a porozumění.
6. Motorika ruky – rozvoj jemné motoriky pro psaní a vizuální propojení mezi čteným textem a psaným projevem.
7. Schopnost soustředění – dostatečná pozornost a vytrvalost při čtení delších úseků textu.
8. Správné dýchání a artikulace – důležité především u metody Sfumato, kde se klade důraz na správné deklamování a rytmizaci čtení.

Na co upozornit závěrem?

Každá z výše popsaných metod čtení nich má své výhody i nevýhody a jejich volba závisí na individuálních potřebách dětí a pedagogickém přístupu školy. Nejlepší výsledky často přináší kombinace různých metod, která umožňuje přizpůsobit výuku čtení různým typům žáků. Zde je nutné apelovat na pedagogický cit každého učitele prvního ročníku základní školy.

K úspěšnému zvládnutí čtení je rovněž nezbytné, aby dítě mělo rozvinuté základní jazykové, motorické a kognitivní schopnosti, které mu umožní efektivně si osvojit čtenářské dovednosti. Důležité je také vytvoření motivujícího prostředí, které podporuje přirozený rozvoj čtenářských návyků. Dítě by mělo mít možnost číst knihy odpovídající jeho úrovni a zájmům, což zvyšuje chuť k samostatnému čtení. Zapojení rodičů a učitelů do procesu učení je klíčové – pravidelné čtení nahlas, diskuse o přečteném textu a pozitivní zpětná vazba mohou významně přispět k rozvoji dětské gramotnosti. Pokud se podaří dítěti vytvořit ke čtení pozitivní vztah, stane se tato dovednost cenným nástrojem pro jeho celoživotní vzdělávání.

Bc. et Bc. Alena Fenclová

Zdroj:

FASNEROVÁ, M. Prvopočáteční čtení a psaní. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0977-7.

Mohl by Vás zajímat webinář Eduall o AP od autorky článku, máte možnost zakoupit záznam webináře zde:

První kroky asistenta pedagoga: Jak uspět ve třídě | Záznam webinář Eduall

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče