V předškolním věku dochází k prudkému rozvoji řeči, myšlení, paměti, pozornosti i motoriky. Právě v tomto období má smysluplná stimulace prostřednictvím hry a uměleckých prostředků zásadní význam. Jednou z nejefektivnějších a současně nejpřirozenějších forem rozvoje dítěte je práce s rytmizovanou řečí – tedy s říkankami, básničkami a písničkami. Ty představují most mezi hravým prožíváním světa a rozvojem schopností, které tvoří základ školní zralosti.
Z pohledu speciální pedagogiky nejsou básničky a písničky pouze estetickou záležitostí, ale funkčním nástrojem prevence a podpory. Pomáhají rozvíjet oblasti, které jsou často ohrožené například u dětí s opožděným vývojem řeči, dysfatickými obtížemi, poruchami sluchového vnímání nebo narušenou komunikační schopností.
Rytmizovaná řeč představuje silný nástroj pro rozvoj jazykových schopností. Děti si prostřednictvím opakování rýmů osvojují nové slovní obraty, učí se správné gramatické tvary a fixují si rytmus českého jazyka.
Zároveň si rozvíjejí tzv. fonematický sluch, tedy schopnost rozlišovat jednotlivé hlásky ve slovech – což je klíčové pro budoucí čtení a psaní. Dítě, které má oslabené sluchové vnímání, může mít potíže se syntézou či analýzou slov, což bývá typický rizikový faktor pro rozvoj dyslexie.
Básničky a písničky díky své pravidelnosti a melodické struktuře dítě učí vnímat slabiky, rýmy a rytmus řeči. To má výrazný preventivní účinek proti specifickým poruchám učení.
Z hlediska speciálně pedagogické praxe jsou básničky, říkadla a rytmizované jazykové hry ideálním nástrojem pro stimulaci fonematického sluchu, protože:
Příklad: „Ema má mámu, máma má Emu“. Tato říkanka pomáhá dítěti slyšet opakování hlásky m a vnímat rozdíl mezi jmény i významy, přičemž mu poskytuje bezpečný rytmus a melodii, která napomáhá paměťovému uchování.
Při učení se básniček a písniček je dítě motivováno zapamatovat si delší verbální úsek. Dochází tak k aktivnímu tréninku pracovní a dlouhodobé paměti, zlepšuje se schopnost sekvenčního myšlení a postupného vybavování informací.
Opakováním se také posiluje schopnost soustředění, která je jedním z pilířů školní úspěšnosti. Dítě se učí držet pozornost u strukturované aktivity, reagovat na pokyn a vnímat dění ve skupině.
Zvláště u dětí s ADHD nebo oslabenou koncentrací může být právě řízené rytmické opakování formou říkanek a písní velmi účinnou metodou práce.
Rytmizovanou řeč lze snadno propojit s pohybem – ať už jde o tleskání, dupání, gesta, pohybové hry nebo jednoduché choreografie. Tím dochází k integraci motoriky a řeči, což má velký význam především pro děti s narušenou tělesnou koordinací, dyspraxií nebo odkladem vývoje motorických dovedností.
Při recitaci a zpěvu zároveň dochází ke zpevnění artikulačních svalů, což podporuje správnou výslovnost a dýchání. Mnohé říkanky (např. jazykolamy) slouží i jako cílená pomůcka při logopedii.
U dětí s vývojovou dysfázií, koktavostí či opožděným vývojem řeči mohou říkanky posloužit jako bezpečné prostředí pro trénink mluvení bez tlaku, neboť se mluví ve skupině a s výrazným rytmem, který pomáhá předcházet výpadkům nebo nejistotě.
Básničky a písničky jsou spojeny s prožitkem. Melodie, rytmus i příběh vyvolávají emoce a učí děti jejich pojmenování. Zpěv ve skupině navozuje pocit sounáležitosti, bezpečí a přijetí. Dítě si osvojuje pravidla interakce – kdy začít, kdy být zticha, jak se podřídit skupinovému rytmu.
Zvlášť důležité to je u dětí s poruchou autistického spektra, které obtížně navazují kontakt a rozpoznávají emoce. Hudební aktivita v kolektivu jim nabízí strukturované a předvídatelné prostředí, ve kterém se mohou bezpečně učit sociálním dovednostem.
Zapamatování si básničky či písničky a její veřejné přednesení přináší dítěti pocit úspěchu. Dítě získává zpětnou vazbu, že něco dokázalo, že „to umí“. U dětí, které jinak zažívají selhávání (např. kvůli vývojovým poruchám), může právě úspěšné zvládnutí krátké básničky znamenat důležitý moment sebeuvědomění a motivace k dalšímu učení.
Navíc jsou básničky často spojeny s konkrétními tématy (příroda, zvířata, emoce, tradice), čímž pomáhají dítěti orientovat se ve světě, poznávat hodnoty a rozvíjet kulturní identitu.
U dětí z dvojjazyčného prostředí nebo dětí s odlišným mateřským jazykem mají básničky a písně zásadní význam pro osvojení češtiny. Pomáhají rozpoznat zvukovou strukturu jazyka, učí rytmus vět, intonaci a běžně používaná slova v přirozeném kontextu.
V předškolním kolektivu navíc tyto děti často dokáží zpívat česky dříve, než začnou samostatně mluvit – protože melodie a rytmus poskytují oporu, kterou běžná řeč postrádá.
Z pohledu speciální pedagogiky mají básničky a písničky vysokou odbornou hodnotu – jsou nástrojem, který zábavnou formou rozvíjí stěžejní schopnosti dítěte, předchází rozvoji poruch učení a posiluje emoční stabilitu i schopnost socializace.
Využíváním rytmizované řeči v předškolním věku dáváme dětem pevné základy nejen pro úspěšný nástup do školy, ale i pro celoživotní učení, vztahy a pozitivní vztah k jazyku a kultuře.
Zdroje:
Neubauer, K. (2016). Artikulace a fonologické rozlišování hlásek
Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku
Mohl by Vás zajímat webinář Eduall o AP od autorky článku, máte možnost zakoupit záznam webináře zde:
První kroky asistenta pedagoga: Jak uspět ve třídě | Záznam webinář Eduall
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.
Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln