Speciálně pedagogický pohled na význam rytmizované řeči v předškolním období

V předškolním věku dochází k prudkému rozvoji řeči, myšlení, paměti, pozornosti i motoriky. Právě v tomto období má smysluplná stimulace prostřednictvím hry a uměleckých prostředků zásadní význam. Jednou z nejefektivnějších a současně nejpřirozenějších forem rozvoje dítěte je práce s rytmizovanou řečí – tedy s říkankami, básničkami a písničkami. Ty představují most mezi hravým prožíváním světa a rozvojem schopností, které tvoří základ školní zralosti.

Z pohledu speciální pedagogiky nejsou básničky a písničky pouze estetickou záležitostí, ale funkčním nástrojem prevence a podpory. Pomáhají rozvíjet oblasti, které jsou často ohrožené například u dětí s opožděným vývojem řeči, dysfatickými obtížemi, poruchami sluchového vnímání nebo narušenou komunikační schopností.

1. Rozvoj jazykových dovedností a prevence specifických poruch učení

Rytmizovaná řeč představuje silný nástroj pro rozvoj jazykových schopností. Děti si prostřednictvím opakování rýmů osvojují nové slovní obraty, učí se správné gramatické tvary a fixují si rytmus českého jazyka.

Zároveň si rozvíjejí tzv. fonematický sluch, tedy schopnost rozlišovat jednotlivé hlásky ve slovech – což je klíčové pro budoucí čtení a psaní. Dítě, které má oslabené sluchové vnímání, může mít potíže se syntézou či analýzou slov, což bývá typický rizikový faktor pro rozvoj dyslexie.

Básničky a písničky díky své pravidelnosti a melodické struktuře dítě učí vnímat slabiky, rýmy a rytmus řeči. To má výrazný preventivní účinek proti specifickým poruchám učení.

Proč je fonematický sluch důležitý?

Fonematický sluch umožňuje dítěti například:

• slyšet rozdíl mezi slovy jako pes a les (tedy že jedno písmeno/hláska mění význam),
• určit první a poslední hlásku ve slově (např. že „máma“ začíná na m a končí na a),
• vytleskávat slabiky, poznávat rým nebo vytvářet slovní hříčky,
• lépe rozumět vztahu mezi zvuky a písmeny (tzv. grafém-fonémická korespondence).

Jak s fonematickým sluchem pracují básničky a písničky?

Z hlediska speciálně pedagogické praxe jsou básničky, říkadla a rytmizované jazykové hry ideálním nástrojem pro stimulaci fonematického sluchu, protože:

• pravidelně opakují hlásky a slabiky, což pomáhá jejich uvědomění,
• často využívají rým, který přirozeně vede dítě k porovnávání zvukové struktury slov,
• podporují sluchové rozlišování podobně znějících slov,
• umožňují dítěti zafixovat si jazykové struktury bez nátlaku a ve hře.

Příklad: „Ema má mámu, máma má Emu“. Tato říkanka pomáhá dítěti slyšet opakování hlásky m a vnímat rozdíl mezi jmény i významy, přičemž mu poskytuje bezpečný rytmus a melodii, která napomáhá paměťovému uchování.

2. Posílení paměti, pozornosti a kognitivních funkcí

Při učení se básniček a písniček je dítě motivováno zapamatovat si delší verbální úsek. Dochází tak k aktivnímu tréninku pracovní a dlouhodobé paměti, zlepšuje se schopnost sekvenčního myšlení a postupného vybavování informací.

Opakováním se také posiluje schopnost soustředění, která je jedním z pilířů školní úspěšnosti. Dítě se učí držet pozornost u strukturované aktivity, reagovat na pokyn a vnímat dění ve skupině.

Zvláště u dětí s ADHD nebo oslabenou koncentrací může být právě řízené rytmické opakování formou říkanek a písní velmi účinnou metodou práce.

3. Stimulace hrubé a jemné motoriky

Rytmizovanou řeč lze snadno propojit s pohybem – ať už jde o tleskání, dupání, gesta, pohybové hry nebo jednoduché choreografie. Tím dochází k integraci motoriky a řeči, což má velký význam především pro děti s narušenou tělesnou koordinací, dyspraxií nebo odkladem vývoje motorických dovedností.

Při recitaci a zpěvu zároveň dochází ke zpevnění artikulačních svalů, což podporuje správnou výslovnost a dýchání. Mnohé říkanky (např. jazykolamy) slouží i jako cílená pomůcka při logopedii.

U dětí s vývojovou dysfázií, koktavostí či opožděným vývojem řeči mohou říkanky posloužit jako bezpečné prostředí pro trénink mluvení bez tlaku, neboť se mluví ve skupině a s výrazným rytmem, který pomáhá předcházet výpadkům nebo nejistotě.

4. Emoční a sociální integrace

Básničky a písničky jsou spojeny s prožitkem. Melodie, rytmus i příběh vyvolávají emoce a učí děti jejich pojmenování. Zpěv ve skupině navozuje pocit sounáležitosti, bezpečí a přijetí. Dítě si osvojuje pravidla interakce – kdy začít, kdy být zticha, jak se podřídit skupinovému rytmu.

Zvlášť důležité to je u dětí s poruchou autistického spektra, které obtížně navazují kontakt a rozpoznávají emoce. Hudební aktivita v kolektivu jim nabízí strukturované a předvídatelné prostředí, ve kterém se mohou bezpečně učit sociálním dovednostem.

5. Posilování sebedůvěry a identity

Zapamatování si básničky či písničky a její veřejné přednesení přináší dítěti pocit úspěchu. Dítě získává zpětnou vazbu, že něco dokázalo, že „to umí“. U dětí, které jinak zažívají selhávání (např. kvůli vývojovým poruchám), může právě úspěšné zvládnutí krátké básničky znamenat důležitý moment sebeuvědomění a motivace k dalšímu učení.

Navíc jsou básničky často spojeny s konkrétními tématy (příroda, zvířata, emoce, tradice), čímž pomáhají dítěti orientovat se ve světě, poznávat hodnoty a rozvíjet kulturní identitu.

6. Jazyková inkluze a podpora bilingvních dětí

U dětí z dvojjazyčného prostředí nebo dětí s odlišným mateřským jazykem mají básničky a písně zásadní význam pro osvojení češtiny. Pomáhají rozpoznat zvukovou strukturu jazyka, učí rytmus vět, intonaci a běžně používaná slova v přirozeném kontextu.

V předškolním kolektivu navíc tyto děti často dokáží zpívat česky dříve, než začnou samostatně mluvit – protože melodie a rytmus poskytují oporu, kterou běžná řeč postrádá.

Doporučení pro pedagogy a rodiče

• Zařazujte rytmizované činnosti každý den. I pár minut denně přináší znatelné výsledky.
• Nechte děti básně a písně doprovázet pohybem. Tím se propojuje řeč s motorikou.
• Opakujte pravidelně a s trpělivostí. Dítě se učí skrze opakování, ne skrze nátlak.
• Zapojujte děti i neverbálně. Nechte děti doplnit gesto, rytmus, obrázek.
• Nebojte se využít i jednoduché hudební nástroje. Orffovy nástroje či improvizované bubínky posilují rytmus a motoriku.
• Vnímejte individualitu dítěte. Dítě, které nechce zpívat, může říkat text šeptem, doprovodit ho tleskáním – cílem není výkon, ale prožitek.

Z pohledu speciální pedagogiky mají básničky a písničky vysokou odbornou hodnotu – jsou nástrojem, který zábavnou formou rozvíjí stěžejní schopnosti dítěte, předchází rozvoji poruch učení a posiluje emoční stabilitu i schopnost socializace.

Využíváním rytmizované řeči v předškolním věku dáváme dětem pevné základy nejen pro úspěšný nástup do školy, ale i pro celoživotní učení, vztahy a pozitivní vztah k jazyku a kultuře.

Doporučení od speciálního pedagoga

Pro rozvoj fonematického sluchu u dětí v předškolním věku lze využít:

• klasické říkanky a písničky s jednoduchým rytmem a opakováním,
• jazykolamy a logopedická říkadla (např. „Naše Katka natahala taťku na tažné tatrovce“),
• slovní hry – Co začíná na hlásku M? Které slovo se rýmuje s „pes“?
• tleskání do rytmu, pohybové doprovody (tleskni, když uslyšíš slovo na „P“ apod.),
• obrázkové kartičky a fonematická domina, kde dítě spojuje slova podle prvních/posledních hlásek.

Mgr. et Bc. Alena Fenclová

Zdroje:

Neubauer, K. (2016). Artikulace a fonologické rozlišování hlásek

Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku

Mohl by Vás zajímat webinář Eduall o AP od autorky článku, máte možnost zakoupit záznam webináře zde:

První kroky asistenta pedagoga: Jak uspět ve třídě | Záznam webinář Eduall

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz