Nástup do 1. třídy znamená pro děti velkou změnu v mnoha oblastech. Při přechodu z předškolního období do školního období potřebují děti od nás dospělých (pedagogů a rodičů) dostatečnou a vhodnou podporu. Již pravidelnou předškolní přípravou v mateřské škole začíná pozvolná proměna dosavadního režimu, kdy děti po krátkých časových úsecích trénují potřebné pracovní návyky pro školu (sezení v lavici, určitá doba soustředění, dokončení úkolu, správné sezení a držení tužky apod.). V průběhu posledního předškolního roku se také i samotné rodiny budoucích prvňáčků věnují více tématu nástupu do školy. Plní zadané domácí úkoly z mateřské školy, nakupují aktovku a další školní potřeby a pomůcky a účastní se zápisu do 1. třídy. Podporuji i různé přechodové rituály jako slavnostní loučení se se školkou, pasování na školáka, školkové tablo, případně setkání se budoucích prvňáčků a obdobné aktivity, které dětem dávají určitou jasnost, předvídatelnost a usnadňují i emocionálně přechod z jednoho místa a období do dalšího.
Samotný nástup do 1. třídy a první týden ve škole vnímám velmi křehké období, jehož průběh a náplň je důležité pečlivě připravit. Proto považuji za důležité se tímto tématem podrobněji a prakticky zabývat a v následujících řádcích bych ráda poskytla své, dosud získané, zkušenosti a postřehy, které by mohly dětem, učitelům i rodičům zpříjemnit, a třeba i zjednodušit, první týden školního roku.
Dovolte nám Vás pozvat na webinář na téma: Prvňáčci ve škole – jak jim usnadnit první týdny
Prvňáčci ve škole – jak jim usnadnit první týdny | Webinář pro učitele 1. tříd
První týdny ve škole jsou pro dítě velmi náročným obdobím, zvláště u dětí, které nejsou na začátky výuky patřičně připravené.
Čtení, psaní a prvotní počítání pro takové dítě bývá stresující, výuka pro něj bývá náročná, setkává se s prvními neúspěchy a radost a vnitřní motivace k učení klesá.
Vice zjistíte přímo na webináři.
Výhodou je, pokud má třídní učitel/ka nějaké základní informace o jednotlivých dětech a lépe tak program připraví dle konkrétnějších potřeb dětí. Takové získávání informací může začít již ve školním roce, kdy děti přichází k zápisu.
V případě, že je mateřská škola přímo u základní školy nebo je nedaleko, osvědčila se nám (základní škole) užší spolupráce s mš. Předškolní děti se s našimi mladšími školními dětmi účastní např. plaveckého kurzu. Také vždy před zápisem organizujeme jednu vyučovací hodinu, kdy si budoucí prvňáčci vyzkouší, jak taková vyučovací hodina v 1. třídě může vypadat. Já osobně zapojuji vždy i svou aktuální třídu (většinou 2. třídu). Paní učitelky z mš dojdou s budoucími prvňáčky na smluvenou hodinu a my je s druháčky usadíme do lavic. Druháčci jsou v této hodině jejich pomocníci, případně názorně vysvětlují a předvádí jednotlivé úkoly. V první aktivitě se seznamujeme formou písničky nebo říkanky a sdělujeme si pravidla chování v hodině, ve druhé aktivitě využívám grafomotorické cviky, pro třetí aktivitu většinou zapojím i interaktivní tabuli (propojuji písmenka i počítání, barvy, tvary apod.) a na závěr mají předškoláčci možnost si vybrat omalovánku. Ta je tematicky zaměřená jako celá hodina např. na domácí zvířata. V závěru hodiny nechávám již volný prostor pro omalovánku, seznamování dětí navzájem, volnou hru a různé otázky dětí. Tuto část hodiny je možné využít i pro dotazy směrované paní učitelkám z mateřské školy. Většinou si vyučovací hodinu dohodneme 1 až 2 týdny před samotným zápisem. Děti se již s prostředím seznámí a příchod k zápisu je pro ně tak o něco příjemnější.
Dle mých zkušeností je přímo žádoucí, aby se budoucí třídní učitel/ka účastnil/a samotného zápisu. Může se tak osobně setkat s dětmi i s rodiči a navázat první kontakt i vnímat chování, možnosti, potřeby a schopnosti dětí. Také děti a rodiče již získají první dojmy a informace a vědí tak, koho a co konkrétněji očekávat 1. září.
Během měsíce června rozesílám budoucím prvňáčkům a jejich rodičům první informační dopis, který se týká zejména pořízení potřebných pomůcek do 1. třídy. Druhý informační dopis rozesílám v druhé polovině letních prázdnin a je více určen pro samotné děti. Každé jednotlivě vítám, více se představuji a popisuji krátce, co nás bude čekat 1. září. Pokud děti chtějí, mohou mně i ony poslat něco o sobě. Většinou dopis děti potěší a některé i dokonce samy nebo prostřednictvím rodičů napsaly zpět pár vět o sobě, o tom, jak trávily prázdniny, nebo jak se těší do školy. Tím, že dětem nechávám nakouknout do svého světa, nebojí se pak ony sdílet ten svůj se mnou. Vnímám tak, že se již těmito kontakty začíná utvářet velmi důležitý pocit důvěry a bezpečí.
Zahájení školního roku a přivítání prvňáčků ve škole může mít různou strukturu a průběh. Nejčastěji se ve většině škol začíná slavnostním zahájením a přivítáním se všemi žáky např. před budovou školy, v jídelně, v tělocvičně apod. V naší malé vesnické škole zahajujeme školní rok na školní zahradě. Po přivítání všech žáků, přichází na řadu představení prvňáčků, jejich paní učitelky a každý je obdarován uvítacím dárkem např. ve formě odznáčku (záleží na výběru třídní paní učitelky). Všichni přechází do svých tříd. Nové žáčky 1. třídy vede, spolu s rodiči, jejich paní učitelka do budovy školy. Pokud vedu děti já, provádím je i s rodiči kolem šatny a představuji jejich paní vychovatelku z družiny. Ta se jim bude, po mém krátkém úvodu ve třídě, pak více věnovat a obeznámí je s chodem školní družiny. Po příchodu do 1. třídy se děti usadí do lavic dle svého výběru a znovu se představím a děti přivítám v jejich nové třídě. Všechny seznámím s průběhem prvního dne:
První školní den je zásadní, aby se děti cítily co nejvíce v bezpečí. Proto sleduji jejich potřebu být s rodiči a umožňuji jejich přítomnost i v průběhu našeho společného programu s dětmi. Rodič se může zapojit nebo sledovat, pobýt část aktivity nebo celou dobu. Některé děti potřebují velmi pozvolné a citlivé odpoutávání od rodičů, což je důležité neuspěchat a dostatečně o tom s rodiči i dětmi komunikovat.
Nejen první týden, ale i celý první měsíc ve škole je stěžejní pro budování důvěry, pocitu bezpečí a pro vzájemné poznávání se. Proto volím aktivity s takovým zaměřením. Je v nich využívána hra, pohyb, vzájemná komunikace, říkanky, slovní hříčky i různé záliby dětí. Nevyžadují příliš blízký fyzický kontakt ani náročné verbální vyjadřování. Využívám je často jako úvodní aktivity ve vyučovací hodině a navazuji na ně dalšími aktivitami.
Sedíme v kruhu na zemi a dám si před sebe kamínek. Pobízím děti, aby se mnou říkaly a plácaly do země nebo do stehen: „Jak se jmenuješ, my se na tom ptáme?“ Odpovím: „Iveta.“ Znovu pobízím děti a u toho tleskám: „My ti zatleskáme!“ Předám kamínek po kruhu před dalšího a vše se znovu opakuje, dokud se nepředstaví všichni.
Házíme nebo si posíláme míček. Kdo dostane míček, řekne své jméno a např., co rád jí. Pak pošle míček někomu, kdo ho ještě neměl. Ten také řekne své jméno a co rád jí. Až se míček dostane ke všem, hodím míček např. Aničce a ptám se, co má ráda Anička a děti si zkouší vzpomenout. Mohu se ptát i jiným způsobem např. „Kdo má rád jahody?“
Na tuto hru potřebujeme větší klubko silnější vlny nebo šňůry, aby se s ním lépe manipulovalo. Stojíme v kruhu, odmotám kousek, držím ho, řeknu své jméno a co dělám ráda a hodím klubíčko někomu vzdálenějšímu. Ten opět kousek odmotá, drží provázek, řekne své jméno a co dělá rád a pošle klubíčko dál. Tak si společně zahrajeme na pavoučky a pletení pavučiny.
Navazuje na „Pavučinu“. Připravím si různé předměty nebo obrázky, omalovánky (náročnější na přípravu), které představují, co má kdo rád např. malování-štětec, fotbal-míč, plavání-plavky. Hru lze hrát v různých obměnách. Můžeme tahat předměty z koše nebo z krabice, hádat, o jakou činnost jde, a kdo ji dělá rád. Nebo postupně po kruhu hádat, kdo má co rád a vyhledat pro něj správný předmět. Pokud využijeme obrázky, můžeme je losovat i vyhledávat obrázek konkrétnímu dítěti.
Tato aktivita vychází ze semináře ke genetické metodě čtení od PaedDr. Hany Mühlhauserové. Zde lze využít i cedulky z lavic, které si děti vyrobily za první domácí úkol a z krabice, košíku nebo z klobouku vylovím cedulku se jménem, zvednu ji a ptám se: „Kdo mi řekne v krátku, co má Eliška na začátku?“ Děti určují první hlásku či písmenko. Někdo určuje jen dle poslechu, jiný pozná na cedulce.
Při této aktivitě využíváme své tělo a jeho části. Je možné ji hrát na mnoho způsobů. I např. v návaznosti na hru „Kdo mi řekne v krátku, co má…na začátku?“ Místo vyslovení písmenka, ho předvedeme tělem, postojem nebo za pomoci prstů. Děti písmenka a jejich ztvárnění tělem samostatně vymýšlí, tvoří ve dvojici i dle mých pokynů nebo nápodobou.
Především v 1. týdnu trávím s dětmi ve třídě většinou jen první dvě vyučovací hodiny, v nichž dominují seznamovací hry. Ty propojuji s činnostmi na sluchové, zrakové vnímání, prostorovou orientaci a zařazuji uvolňovací cviky rukou, porovnávání velikostí, tvarů i barev a tvořivé činnosti (puzzle, stavebnice, plastelína, přírodniny…). Snažím se zapojovat všechny smysly, avšak je nepřesytit a dodržovat určité rituály (ranní pozdrav nebo rozcvička či pokřik, bubínek jako signál pro sezení v kruhu, zvoneček s říkankou jako signál pro začátek hodiny apod.). Zaměřuji se také na orientaci v prostředí školy a co největší podporu samostatnosti (příprava na vyučování, péče o své věci a o školní pomůcky). Již od prvního dne pracuji s dětmi na tvoření společných pravidel v každé situaci, která se nabízí. Sdělujeme si, co se nám líbí, co nám vadí a jak to můžeme vhodně sdělovat a řešit. Situace kreslíme a řadíme ke 3 základním pravidlům (1. Chovám se kamarádsky, 2. Chovám se bezpečně a 3. Pečuji o své věci a o své okolí). Po prvních dvou vyučovacích hodinách se snažím s dětmi trávit co nejvíce času na školní zahradě, procházkou do okolí školy a velmi pozvolna přecházet do školního režimu.
Doporučuji věnovat vzájemnému poznávání a podpoře spolupráce co nejvíce času a uváděné i jim podobné aktivity zařazovat dlouhodobě. Několik zajímavých tipů na seznamovací hry i hry na spolupráci můžete najít a zdarma stáhnout na uciteleucitelum.cz od autorky Vačice z lavice. Energie i čas do nich vložené se v kolektivu třídy i u jednotlivých dětí v budoucnu, věřím, pozitivně projeví.
Zdroje:
Praktické zkušenosti autorky
Dále nám dovolte pozvat Vás na balíček webinářů na téma nového RVP PV s panem Koželuhem v celkovém rozsahu 8 hodin. Webináře s 8 hodinovou dotací | Eduall
Dovolte nám Vám pozvat na balíček webinářů RVP PV v praxi: Ucelený vzdělávací balíček pro učitele MŠ
Balíček webinářů: Nové RVP PV v praxi – Ondřej Koželuh (8 hodin)
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.
Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln