SEBEHYGIENA, PREVENCE VYHOŘENÍ

V dnešním článku bych se s Vámi chtěla podělit o své zkušenosti v oblasti sebehygieny. Čím dál více se mluví o tom, jak důležité je nezapomínat na sebe, dát pozornost i sobě, svému tělu, svojí duši apod. Velmi ráda bych Vás v tomto dnes podpořila, neboť to rovněž považuji za nesmírně důležité.

Zvláště profese pracující s lidmi jsou ohrožené syndromem vyhoření. Tento syndrom se projevuje ztrátou zapálení pro danou činnost, nechutí k práci, posouvat se v ní a chtít něco dělat pro druhé. Člověk je psychicky vyčerpaný a celé to bývá důsledkem dlouhotrvajícího stresu a přepracování. Často je zdrojem i fakt, že v určitou chvíli dělá člověk něco, do čeho se mu nechce a co ho nebaví, což s sebou nese negativní emoce. Nejohroženější skupinou v tomto smyslu jsou ambiciózní lidé, kteří jedou hodně na výkon a potřebují pracovat na více než 100%. Dále právě zmiňované pomáhající profese nebo všeobecně osoby pracující s lidmi, tedy učitelé, trenéři, sociální pracovníci, lékaři, zdravotní sestry, psychologové atd. Neméně významnou skupinou jsou lidé trpící dlouhodobým stresem, kam může patřit i soužití, kde není možné se domluvit nebo pečování o nemohoucího člena rodiny apod.

Člověk je pak unavený, podrážděný, hůře spí, má nestabilní emoce a důsledkem bývá to, že ostatní se takovému člověku vyhýbají, ten pak zůstává osamělý a řeší to únikovými cestami jako je kupříkladu alkohol či propadají jinému závislostnímu chování.

Asi se všichni shodneme na tom, že je třeba takovým situacím předcházet, abychom se v nich vůbec neocitli. A právě o tom je toto moje povídání.

Dva základní principy prevence syndromu vyhoření jsou umění říct si o pomoc a umět občas říci NE. Nevěřili byste (a možná věřili 😊), kolik lidí má potíže říkat NE a musí se to učit, aby se chránilo před vyčerpáním. Mnoho z Vás, kteří pracujete s lidmi, s dětmi, chcete někomu něco předat… toužíte, abyste byli užiteční, chcete pomoci, předat něco ze sebe. Jenže v určité chvíli už jdete za své hranice, aniž byste si toho všimli. A najednou jste unavení, vyčerpaní a vlastně nemáte chuť už něco předávat.

Je velmi zásadní odpočívat a dobíjet se. Zároveň mít někoho, komu se můžeme vypovídat.

Chceme-li někomu pomoci nebo vykonávat dobře svou práci či jinou činnost, kterou potřebujeme, je třeba mít nasyceny své potřeby. Možná jste slyšeli o Maslowově pyramidě potřeb, kde úplně dole jako základ pyramidy jsou naše biologické potřeby, nad nimi potřeba bezpečí a jistoty a až na vrcholu je potřeba seberealizace. Z logiky věci můžeme naplňovat vyšší patra pyramidy, pokud máme nasyceny ty spodní a je na čem stavět.

Naše stabilita se přirovnává k „židli“, která má čtyři nohy. Práce je jen jednou z těchto nohou. Další nohou je náš volný čas a koníčky, třetí jsou vztahy a čtvrtou finanční zajištění. Zkusme se zamyslet nad svým životem – máme všechny čtyři oblasti pod kontrolou a ve všech se cítíme alespoň relativně v pohodě? Případně co nemám dostatečně pod kontrolou? Na co je třeba se zaměřit pro zajištění vyrovnané stability židle? Na dvou nohách už bude židle opravdu jen těžko stát a na jedné noze se zcela určitě zhroutí. Není záhodno zaměřit se jen na jednu oblast našeho života.

Velmi užitečné je představit si vztah sám k sobě jako takové „citové konto“, které lze pro názornost přirovnat k bankovnímu kontu. Potřebujeme být v plusu, aby nás občas nějaký výběr nezruinoval. Udržovat naše konto v kladných číslech nám zajistí právě ten větší vnitřní klid a jistotu, která patří mezi velmi základní potřeby. Mezi výběry patří hádka, zdravotní obtíže, nějaká náročná situace v práci nebo doma, nutnost něco rychle vyřešit apod. Do vkladů bychom zařadili právě věnování se sobě, dělání věcí, které nám činí dobře a soustředění se na dobíjení našich baterek. To, co nám každému dělá dobře, může být velmi individuální. Když to probíráme na kurzech, účastníci zmiňují různorodé věci, ale nejčastěji se opakují záležitosti jako čtení si knížky, víno s kamarádkou, vana s horkou vodou o samotě, procházka lesem, zaběhání si nebo sex. Pro někoho je dobíjející i čas s dětmi nebo při nějaké společné hře, někdo potřebuje trávit čas opravdu spíše o samotě, aby dokázal dobít. Toto se může střídat a záleží na mnoha faktorech. V každém případě je však třeba si uvědomit, že věnovat čas sobě není sobecké, nýbrž dost důležité a sebezáchovné, pokud chceme fungovat i pro ostatní. Mnoho (zpravidla žen) účastnic kurzu sděluje, že jim přijde sobecké věnovat čas sobě, když mají na práci tolik věcí. Je nutné se naučit vnímat sebe jako jednu z nejdůležitějších osob v našem životě. Ano, cítím, že se někteří určitě ošíváte, protože přeci není v pořádku upřednostnit sebe. Tak jsme byli často vychováni – být hodné holky a hodní kluci, kteří by pro sebe neměli nic chtít, protože to není vhodné. Natož se třeba pochválit. Protože přece „sebechvála smrdí“. Je to dlouhý proces – a věřím, že jsme jako generace už na dobré cestě – říct si, že tohle není úplně funkční vzorec.

Tím samozřejmě neříkám, že se nemáme ohlížet na potřeby ostatních, to vůbec ne. Žijeme ve společnosti, kde je třeba vnímat sebe jako součást většího společenství. Rozdíl je však v tom, zda sebe nepotlačujeme, protože ostatní by měli mít přednost. Zda neupozadíme svoje potřeby, protože potřeby ostatních jsou přeci důležitější. Pokud toto někdo dělá dlouhodobě, nevyhnutelně tak směřuje právě k syndromu vyhoření.

Vrátím-li se tedy k citovému kontu – je velmi nutné být v plusu, abychom zvládli sem tam nějaký ten výběr. Pokud jsme v minusu, propadáme se jen hlouběji do dluhů sami sobě a je čím dál obtížnější se z nich dostat. Ve finále už pak musíme vyhledat odbornou pomoc.

Někde jsem četla „Tajemství 10 S aneb vztah k sobě“, o které se s Vámi teď podělím:

TAJEMSTVÍ 10 „S“ aneb vztah k sobě

1. Sebepoznání – tedy znám sama sebe, vím, co se mi líbí a co nelíbí

2. Sebevědomí – vědomí sama sebe, dokáži říct NE

3. Sebepřijetí – přijímat se takoví, jací jste, nebojovat s tím

4. Sebeúcta – vážit si sám sebe, hodně to souvisí se vztahy a vytyčováním si svých hranic, nevytváření si domněnek

5. Sobectví – ve smyslu ochránit si svůj prostor a svůj volný čas, nenechat se někam tlačit

6. Sebestřednost – být ve svém středu, znát se, vnímat se

7. Svoboda

8. Soucit (vděčnost)

9. Skutečný relax

10. Smysl pro humor

Tohle vše dohromady se nazývá sebeláska. Mít rád sám sebe je žádoucí a důležité. Takoví, jací jste. Se svými dobrými i náročnými částmi. Vnímat své hranice a nenechávat si je překračovat. Jen tak můžeme milovat i ostatní lidi. Jen tak budeme ochotni vycházet vstříc i ostatním a necítit se přitom vykořisťovaní. Jen tak můžeme tvořit kvalitní vztahy s druhými lidmi. Přes sebelásku můžeme milovat ostatní. A pro dobrý vztah je k tomu ještě důležitý smysl pro humor a kvalitní sex. 😊 (S trochou nadsázky).

Pokud už vás nějaká emoce pohltí, doporučuje se se zastavit, pojmenovat ji a vyhodnotit. Počkat, až projde a pak se na ni znovu podívat s klidnou hlavou. Nevyčítat si ji ani ji nezastavovat nebo nepotlačovat. Přijmout ji a naučit se, co nám chce říct. A umět ji vyjádřit tak, aby neubližovala ani mně ani druhým lidem.

V akutním stresu existují různé jednoduché techniky, které nám pomáhají dostat se do přítomnosti a momentu „tady a teď“. Přináším jednu z mnoha:

Soustředit se na 5 věcí, které vidím. Na 4 věci, kterých se mohu dotknout. Tři věci, které slyším. Dvě věci, které cítím nosem. A jednu chuť, kterou mám v ústech. Dokáže to člověka zastavit, zvnitřnit a uklidnit. Můžete vyzkoušet.

V běžném životě je také dobré se někdy zastavit a dát svému tělu pozornost. Jak sedím či ležím nebo stojím, čím se dotýkám podložky? Je mi zima nebo teplo? Mám žízeň nebo hlad? Nepotřebuji na záchod? Co pro svou pohodu mohu udělat?

Hodně se rozmáhají techniky zvyšující schopnost koncentrace – jóga, techniky dýchání, správné držení těla, ovládání svých myšlenek. Vítat pozitivní myšlenky a propouštět ty negativní. Kdysi jsem slyšela poučku, která ve mně zarezonovala:

Řeš to, co můžeš ovlivnit. Co nemůžeš změnit, s tím se jen smiř.

A každé ráno se na sebe usmějte do zrcadla. Začít den s úsměvem a případně písní, kterou máte rádi, bývá dobrý start dne.😊

Mgr. Lucie Baliharová

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu a na Linkedln

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Eduallcz