DÍTĚ S FETÁLNÍM ALKOHOLOVÝM SYNDROMEM

O pojmu „fetální alkoholový syndrom“ jste možná již slyšeli. V článku se dočtete, jak se projevuje, kdy a jak vzniká a jak přistupovat k dítěti, které toto specifikum obdrželo do vínku. Jak mu pomoci a jak zmírňovat příznaky tohoto syndromu.

Poruchy fetálního alkoholového spektra (FASD) je společný termín pro celé spektrum vývojových poruch vyskytujících se u dětí, jejichž matky v těhotenství užívaly alkohol. FAS (fetální alkoholový syndrom) je tedy diagnóza, kterou musí určit odborník. Přímou diagnostiku bohužel dělá jen velmi málo odborníků a v Čechách v podstatě téměř nejsou. Lépe jsou na to vybaveni na Slovensku. Aktuálně je možné diagnostiku nechat udělat v Centru diagnostiky, terapie a prevence Ružomberok, kde je to zdarma, jsou však dlouhé čekací lhůty. Případně je možné se obrátit na Fascinujúce děti v Bratislavě, kde je to placené.

Dítě, jehož matka v těhotenství užívá alkohol, dostává do krve více alkoholu než matka. Horší bývá nárazové opití, než pravidelné pití, což je paradoxní. Ovšem zásadní je 19. – 20. den těhotenství, kdy se vytváří specifické rysy tváře. Je to znepokojivé, neboť v této době dost často žena ještě ani neví, že je těhotná. Bývá tedy velmi riskantní požívat alkohol v době, kdy žena ví o možnosti otěhotnění.

Jak obvykle poznáme dítě s touto diagnózou? Dítě s FASD se rodí menší (váhově i vzrůstem) a obvykle tato charakteristika dítěti vydrží i do dalšího života. Mívá jiné rysy ve tváři: obvykle má užší oči (působí pak velké), širší kořen nosu, úzký horní ret a nebývá u dítěte viditelná drážka pod nosem, mívá to tedy pod nosem ploché. Tyto znaky bývají nejvíce viditelné mezi druhým a čtvrtým rokem.

Jedná se o skryté fyzické poškození, kdy dochází ke změnám mozku, což s sebou právě nese změny chování. Mozek bývá menší, tedy i hlavička je pak menší. Tím je ovlivněná centrální nervová soustava, tyto děti mají méně mozkových buněk a struktur. Díky tomu mohou být na funkční úrovni zachyceny poruchy učení, hyperaktivita, děti mohou mít narušený vývoj řeči, narušenou pozornost a poruchu senzoriky. Děti samy sebe nedokáží zregulovat, potřebují k tomu ty dospělé. Informace se může zaseknout v limbickém systému a dítě nereaguje adekvátně, například vběhne do silnice, i když vidí auto.

Poškození mozku způsobené alkoholem je nezvratné a přímo ovlivňuje chování dítěte. Alkohol napadá hlavně čelní lalok, který dítě využívá obvykle až po třetím roce věku a tehdy tedy můžeme více vidět specifické chování či poruchy, které se k syndromu váží.

Specifické také bývá to, že dítě s FASD neudrží dlouhodobě znalost a může mu to kolísat – například v pondělí násobilku umí, ve středu ji neumí a v pátek zase ano.

Relativně často bývají ovlivněné i jiné orgány – například zrak, sluch, srdce, trávící soustava či ledviny. Spávají špatně a mívají oslabený sací reflex. Mají nerovnoměrný vývoj v mnoha oblastech. Chronologický věk může mít dítě o polovinu nižší a v silných stránkách bude naopak nadprůměrné dítě. Je dobré dítě v jeho silných stránkách podporovat. Takovými osobnostmi, které měly diagnostikovány FAS, jsou kupříkladu Jim Carrey nebo Daniel Radcliffe (ten hrál Harryho Pottera). Na těchto slavných hercích vidíme, že i lidé s takovou diagnózou mohou žít velmi kvalitním a naplněným životem, v němž mohou být opravdu úspěšní. Jen je třeba jim zpočátku pomoci a naučit je s tímto specifikem svého života správně pracovat a nakládat.

Tyto děti obvykle nejsou na kolektivní sporty, natož aby se účastnili soutěžení. Není užitečné je do toho nutit, jejich mozek a nervová soustava k tomu nebývají dozrálé.

Možná Vás napadá, že příznaky se velmi podobají dítěti s ADHD a máte pravdu. Mnoho příznaků je stejných a přístup k dětem se také může velmi podobat. Rozdíl mezi těmito dvěma diagnózami tam ovšem je. Kupříkladu v matematice – děti s ADHD bývají v matematice úspěšní, kdežto dětem s FAS vůbec nejde. Děti s ADHD dokáží přesouvat pozornost, pochopí obsah textu, ale špatně čtou. Děti s FAS mají problém přesunout pozornost, dobře ale čtou, ovšem nepochopí obsah.

Pojďme se tedy podívat na možnosti pomoci dětem s FASD a komplexním vývojovým traumatem, které s tím často souvisí.

Existují samozřejmě nějaké léky, které příznaky regulují, ovšem jsou to jiné léky než na ADHD. Na zpomalený růst jsou neúčinné růstové hormony. Pomocná bývá i terapie. Je několik druhů, které fungují, ať se jedná o dyadickou terapii, EMDR, terapii hrou, respektující přístup či využít psychoterapii pro rodiče.

Zároveň si asi můžeme říci, že zásadní je domácí péče a přístup rodičů či hlavních pečovatelů. Asi není tajemstvím, že vhodný je srdečný a pozitivní přístup k dítěti a mít k němu reálná očekávání. Hodně to zmírní frustraci a pomůže dětem být si vědomi svých silných, ale i slabých stránek. Rodiče dětí s FAS by se tedy měli vzdělávat v tématu, aby věděli, jak k dítěti přistupovat a jakými způsoby mu může pomoci.

Když tyto děti chceme něco naučit, je dobré rozkrokovat zadání a ověřit si, že rozumí, co po nich chceme. Doporučuje se omezit i vizuální podněty a nepřehánět to s množstvím aktivit.

Někdy mají potíže s odhadem na to, jakou použít sílu, neznají hranice svého těla. Pokud tuto schopnost mají sníženu, je dobré zajistit masáže. Fungují na zklidnění. Práce se svalem uklidňuje mozek a nervový systém. Můžeme nechat děti uklízet, pracovat na zahradě, plazit se po zemi, přetlačovat se, tahat se lanem apod. Dobrá jsou i speciální kousátka. Ze sportů bývá doporučováno karate nebo jóga, i zde se právě pracuje s tělem.

Děti s FAS se často nedokáží přizpůsobit pravidlům, mozek není tak flexibilní. Opravdu se vyplácí informovat je dostatečně dopředu a po jednotlivých krocích rozfázovat postup.

Mám pro Vás 8 kroků, které mohou pomoci v životě s dítětem s FAS a jež jsou převzaty právě od organizace „Fascinujúce deti“.

1. Buďme tedy konkrétní, používejme krátká a konkrétní slova.
2. Buďme stálí, předvídatelní a čitelní, ať se děti cítí v jistotě.
3. Opakujme jim pokyny bez výčitek, děti si často nepamatují, co jsme říkali.
4. Dodržujme pravidelný režim a vytvořme si rituály. Ani ve škole není vhodné dávat příliš aktivit.
5. Nemějme velká očekávání, děti s FASD se lehce a rychle přetíží.
6. Společně s dítětem rozplánujme aktivitu na více kroků.
7. Dávejme jasná pravidla, která budou poskytovat jistotu.
8. Důvěřujme, ale prověřujme – přiměřeně dohlížejme na dítě, které je nezralé a neumí se tedy vždy správně rozhodnout.

Zároveň je dobré nenechávat děti úplně samotné. Občas mají divné nápady a může se stát, že by mohly mít i neadekvátní sexuální chování.

Závěrem tedy shrnu, že zásadní pro děti s fetálním alkoholovým syndromem, je včasná diagnostika, která bohužel v našich podmínkách dost chybí. Optimální by bylo diagnostikovat dítě do věku šesti let. Dále je důležité se jako rodič či učitel v této oblasti vzdělávat, zajistit dětem stabilní a milující domov a prostředí, ve kterém mohou žít bez agresivity a s jasnou a předvídatelnou strukturou.

Mgr. Lucie Baliharová

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 90 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz