Dítě s PAS v základní škole – Mimoškolní akce

Abychom dítěti s PAS co nejvíce pomohli se začleněním do společnosti, podpořili úspěšnou integraci, je důležité, aby se účastnilo i různých mimoškolních akcí se svými spolužáky. Mezi takové mimoškolní akce patří např. návštěvy divadla, kina, muzea, různé exkurze, výlety nebo škola v přírodě. Dítě díky účasti na mimoškolních akcích, za podpory svých spolužáků a vnímavých dospělých, může udělat významné pokroky.

Mimoškolní akce jsou vždy výzvou pro pedagogy i asistenty pedagoga zejména co se týká bezpečnosti dětí. Některé z nich nějaká místa navštíví poprvé ve svém životě a díky velkému nadšení a neznalosti prostředí se mohou svým chováním dostávat do různých ne vždy bezpečných situací. Je tedy dobré zvážit, s jakou skupinou dětí se na akci vydáme. Nejen dítě s PAS bude po celou dobu potřebovat naši pozornost a péči. I proto si před organizováním akce položíme několik zásadních otázek a pokusíme se na ně co nejreálněji odpovědět:

• Je dítě s PAS zvyklé navštěvovat takové akce?

Na prvním místě by měl být rozhovor s rodiči dítěte, abychom zjistili, jak je dítě na takové akce zvyklé a připravené. Rodiče nám mohou i sdělit, na co si dát pozor, co dítěti vadí nebo ještě nezvládá, a jaké potřebuje podmínky a pomůcky, aby se akce mohlo účastnit.

• Bylo již na tomto místě?

Dítě a následně i pedagogy může podpořit, když místo navštíví rodiče s dítětem společně před samotnou školní akcí, pokud tam dítě ještě nebylo. V bezpečí rodičů si místo tzv. načte-seznámí se s ním a získá tím větší jistotu. Nemusí to však platit vždy a je to velmi individuální. Proto věnujeme diskuzi s rodiči dostatek času, protože znají dítě nejlépe a mohou tak jeho vnímání a reakce nejpřesněji předpokládat a doporučit nám vhodné strategie přípravy i konání akce s jejich dítětem. Osvědčuje se, mít nafocené místo, kam se chystáme (nejlépe aktuálního vzhledu) a zařadit fotografii i s názvem do rozvrhu dítěte. Následně se pak využije i při tvorbě vizualizovaného a strukturovaného programu výletu. Jsou děti s PAS, které potřebují o akci vědět předem a déle se na ni připravit (mít ji v týdenním režimu). Pracovala jsem také s dětmi, pro které bylo mnohem přijatelnější až ranní oznámení akce u rozvrhu. Vyhnuli jsme se pak ulpívání na různých otázkách dítěte úzkostného charakteru a tím i stupňování úzkostnosti a následnému vzniku problémového chování.

• Co by mohlo dítěti s PAS na tomto místě a po cestě na místo vadit?

Dle mých zkušeností je na takových akcích nutné brát v potaz především potřeby předvídatelnosti, bezpečí a hypersenzitivitu dětí s PAS. Vnímají i detaily, kterých si nemusíme vůbec všimnout. Některé vjemy pro ně mohou být „jen“ nepříjemné, jiné vnímají někdy až fyzicky bolestivě. Jde třeba o větší množství lidí, velkou hlučnost, nepředvídatelné zvuky i např. různých strojů nebo přístrojů, světelné podmínky, velké či příliš malé prostory, dlouhé čekání nebo i zdlouhavé mluvení-přednáška bez zapojení dítěte, cesta dopravním prostředkem…

Příklad z praxe č. 1:

Osobně jsem se např. u jednoho chlapce s PAS setkala s úzkostí z vysokého stropu v kulturním domě. I přesto jsme se návštěvám nevyhýbali, ale po chvílích zkoušeli na představení zůstávat. Zpočátku byl hlučnější, což mu pravděpodobně také pomáhalo situaci zvládat a zklidnil se vždy, když zhaslo světlo a strop nebyl tolik vidět. Pomáhalo mu také držení za ruku. Preventivně jsme seděli v poslední řadě, abychom mohli kdykoliv odejít na chodbu, kde byl klidnější a zvládal tam počkat do konce představení. Po několika pravidelných návštěvách zvládal v tichosti sedět v sále i při rozsvíceném světle.

Nejde totiž o vyhýbání se všemu nepříjemnému, ale o to, abychom děti s PAS nepřehltili a mohly postupně trénovat i ty více náročné a nepříjemné situace. I přesto, že minimalizujeme to nepříjemné, postupně můžeme zvyšovat zátěž a pomáhat uzpůsobením prostoru a situací dětem s PAS zvládat i různé mimoškolní akce a tím je začleňovat do společnosti a života vůbec.

• Má daná instituce nebo lidé na konkrétní akci zkušenost s dětmi s autismem?

Doporučuji se také informovat, jaké mají dané instituce zkušenosti s návštěvou dětí s autismem a případně je obeznámit s možným konkrétním chováním dítěte a ujistit je, že máte pro různé nestandartní situace zajištěný dostatečný počet personálu a určité „krizové scénáře“. Zatím jsem se vždy setkala s velkým pochopením a vstřícností. Je však potřeba nepodcenit přípravu a „krizové scénáře“ mít promyšlené. Úplně nejpřínosnější je, když již dítě znají a mají s ním navázaný dobrý vztah. To se nám v tomto školním roce osvědčilo, když jsme s chlapcem s PAS začali chodit na plavecký kurz a už si na něho paní trenérky pamatovaly a on znal je. Navštěvoval tento bazén s mateřskou školkou i s rodiči. Lidé, kteří nemají zkušenost s dětmi s autismem a s jejich projevy v chování, mohou mít takové reakce, které dítě rozladí a velmi snadno pak vznikne nepříjemná situace pro všechny přítomné.

• Jak se na akci dopravíme?

Cesta na místo a její naplánování hraje jednu ze zásadních rolí. Pokud jde o cestu bez použití dopravních prostředků, volíme trasu, která je bezpečnější (když si lze vybrat). To znamená méně přechodů, více místa s chodníky, když je to možné, mimo silnice. Často jsem se setkala u dětí s PAS s tím, že jim vadí držení za ruku, mnoho světel nebo hluk. Nevnímají také mnohokrát nebezpečí v tom, co je může reálně ohrozit, a naopak mívají určité své specifické strachy z věcí a situací, které je ale reálně neohrožují. Může je i něco silně zaujmout a díky tomu pak vběhnou do silnice. Občas pomůže, že dítě drží jeden konec provázku a pedagog druhý-místo držení se za ruku. Samozřejmě nácvik v běžném provozu je důležitý. Jeho trénink je vhodnější ale individuálně nebo v malém počtu dětí, aby se dítě s PAS lépe soustředilo.

Při potřebě cestování hromadnými dopravními prostředky volíme spíše kratší trasy. Ideální je, když trasu známe a můžeme ji dítěti nastrukturovat-rozfázovat i za pomoci obrázků nebo fotografií. Pro větší pocit bezpečí je pro děti s PAS vhodné, aby si mohly v dopravním prostředku sednout, nejlépe s blízkým člověkem (asistentem pedagoga) vedle sebe. Vyplatí se i domluvit si dopředu při větším počtu dětí např. vagón navíc nebo alespoň se informovat na konkrétní spoj, jeho obsazenost i to, zda v danou dobu pojede (neuskutečnění daného plánu může dítě s PAS také dost vyvést z míry).

Příklad z praxe č. 2:

Zažila jsem situaci, kdy dívka s PAS negativně reagovala při každém rozjíždění autobusu a potřebovala výraznou psychickou podporu a odvádění pozornosti na to, co příjemného bude následovat po vystoupení z autobusu. Opět se to, dlouhodobým nácvikem a pomalým prodlužováním tras, zlepšilo.

V tomto bodu mohou být také výrazně nápomocni rodiče se svými zkušenostmi.

• Jaká je časová dotace akce?

Zpočátku volíme akce v místě kratšího trvání (dopoledne nebo jen část-individuálně zvolené) nebo se domluvíme s rodiči na dřívějším vyzvednutí dítěte z akce, případně těsně po akci. Je to z toho důvodu, aby např. nemuselo cestovat znovu autobusem či vlakem a mohlo si již odpočinout. Dopravní prostředky a zejména vlaky bývají velmi motivační pro děti s autismem, avšak situace v nich spíš dítě vysilují.

Příklad z praxe č. 3:

Honzík, chlapec s PAS, který je integrován u nás ve 2. třídě, navštěvuje s námi plavecký kurz. Protože dojíždíme na kurz do města autobusem, domluvili jsme se s rodiči, že ho dovedou na určený čas, těsně před začátkem, k bazénu a pak si ho opět u bazénu vyzvednou. Čas strávený v bazénu určujeme dle aktuálního rozpoložení Honzíka a zbývající čas má ve struktuře daný pro svačinu a hraní. Zda svačinu a hraní absolvuje s námi nebo až přijdou rodiče, už Honzík neřeší. Potřebuje jen vědět, jak po sobě budou dané činnosti následovat a kdy se rodiče objeví. Na poslední lekci s námi zkusil jet už ze školy autobusem. Přikládám tedy schéma výletu vytvořenou pro tento den, viz obrázek č. 1. Dodávám na ukázku také schéma výletu-exkurze do nemocnice z 1. třídy, viz obrázek č. 2.

• Jaký bude program akce?

Pro dítě s PAS volíme účast na programech, které se alespoň částečně dotýkají jeho zálib. Individuálně posuzujeme i dle pozorování ve výuce, co dítěti pomáhá udržet pozornost, jak se daří ho vtáhnout do činnosti, co ho rozptyluje. Výhodou je, když program absolvovali již kolegové se svými třídami a mohou nám popsat program podrobněji a jak na něj děti reagovaly. Když dopředu informujeme pořadatele programu a dodáme i tipy na vtáhnutí dítěte do činnosti, můžeme tak podpořit pohodovější průběh akce pro všechny.

• Jak se lze připravit na možný vznik náročné situace s dítětem s PAS?

I přesto, že projdeme pečlivě všechny zmíněné body a jsme v úzké spolupráci s rodiči, mohou nastat různé nepříjemné situace, jejichž vznik nebo rozvoj nelze pokaždé ovlivnit. Např. zpoždění vlaku, roztržení části oblečení, úraz, pozdější začátek programu, zdravotní potíže dítěte, špatný spánek dítěte s PAS před akcí apod. Jaké množství faktorů může ovlivňovat program, který máme naplánovaný, takové množství nečekaných situací může vzniknout. Neobsáhneme všechny možné scénáře, které mohou nastat. Lze si ale připravit několik způsobů a pomůcek, které mohou v případě potřeby alespoň trochu pomoci ke zklidnění dítěte s autismem:

1. Vždy by měl být někdo z rodiny k dispozici na telefonu a je dobré, když může v případě závažné situace co nejdříve pro dítě dojet (mělo by to být však to poslední řešení nebo pokud si to tak rodiče vyžádají).
2. Máme s sebou oblíbenou hračku, případně stimulační nebo uklidňující pomůcky. Může být i jídlo, které dítě zklidňuje (ale to máme schované jen pro případ nouze např. kousek čokolády..).
3. Bereme s sebou i pomůcky, které mohou chránit před smyslovým přetížením (sluchátka proti hluku, sluneční brýle proti ostrému světlu, rukavice při nepříjemných hmatových podnětech…).
4. Dostatek personálního zajištění (1-2 lidi pro dítě s autismem v případě potřeby i fyzické dopomoci, záleží na počtu dětí, délce programu i místě konání akce)
5. Vizualizované a strukturované schéma konkrétní akce
6. Náhradní oblečení (pokud je dítě citlivé na špínu nebo vlhko)
7. Lze využívat i zpěv oblíbených písní, říkadla, pohádky
8. Mobilní telefon nebo nějaký časovač dopomáhá k nastavení času, který přesně (pokud to lze určit a dodržet) ukáže dítěti, jak dlouho ještě bude daná situace trvat, kdy skončí.
9. Při příchodu na místo si obhlédneme prostor, kam bychom, v případě potřeby zklidnění dítěte, mohli poodejít.
10. Improvizace – je někdy nevyhnutelná, je třeba s ní počítat. Např. vystoupit na dřívější zastávce

Příklad z praxe č. 4:

Honzíkovi v současné době vozíme na plavecký kurz pop-it, se kterým si rád hraje i ho zklidňuje. Na divadelní představení jsme přibalili také sluchátka, která použil při přesycení zvukovými vjemy, při větší hlasitosti hudby nebo zpěvu. Snažíme se brát i náhradní oblečení, protože i mokré oblečení je pro něj nepříjemné. Honzíka někdy uklidní zpěv nebo anglická konverzace (angličtina je celkově pro více dětí s PAS příjemný jazyk, který rády využívají). Vždy s sebou vozí lízátka, která jsou většinou pro ty nejnáročnější situace, kdy už nic jiného na zklidnění nefunguje. Maminka nebo někdo z rodiny je vždy dostupný na telefonu a připraven pro Honzíka dojet, pokud dojde k velmi vyhrocené situaci a Honzíka by nešlo jinými osvědčenými způsoby uklidnit. V domácím prostředí využívá podporu piktogramy a obrázky jen v některých situacích, většinou mu stačí slovní vysvětlení a opakovaný slovní komentář. Pro školní akce, které jsou náročnější, využíváme strukturu pravidelně. I když ji vyžaduje jen občas, máme ji ve většině případů připravenou.

Jak jsem již zmiňovala, jsou takové akce velkou výzvou pro všechny zúčastněné, i my dospělí z nich máme často obavy. Překračujme své komfortní zóny a nebojme se zkoušet nové. I ty nepříjemné zážitky nás mnohému učí a tím vším ukazujeme nejen dítěti s PAS, ale i všem dětem ve třídě, že vše je možné zvládnout a ze všeho si něco pozitivního odnést. Děti si tak rozvíjejí své kompetence k řešení problémů, které jim mohou být v životě velmi užitečné. Když si pak, na fotografiích z takových akcí, prohlížím spokojené tváře dětí, vím, že to má smysl.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Zdroje : Praktické zkušenosti autorky

 Autorské fotografie

Autorka článku pro Vás chystá i webinář na téma PAS, přihlásit se můžete zde:

Předškolní příprava dítěte s PAS – Webinář Eduall 5.3.2025 | Praktické rady a tipy

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče